- V přímém srovnání jsme proti sobě postavili dva velmi podobné domácí Bluetooth reproduktory
- Marshall Acton IV a Stanmore IV se liší svými rozměry, hmotností, zvukovými parametry a cenou
- V obou případech se ale v kompaktním těle ukrývají překvapivě mocné reproduktory
Nabídka značky Marshall se neustále rozšiřuje a po jarním testu party reproduktoru Bromley 450 a letní recenzi soundbaru Heston 120 se mi do rukou dostaly hned dva domácí reproduktory pro přímé srovnání. Jedná se o modely Stanmore IV a Acton IV. V obou případech se jedná o reproduktory napájené ze sítě, takže dávají smysl především pro domácí použití, liší se především svými rozměry.
Klady
- RCA i 3,5mm audio jack
- vylepšená aplikace
- dvě barevná provedení
- ovládací panel
- LDAC kodek
Zápory
- absence Wi-Fi
- bez hlasového ovládání
V obou případech ale nechybí charakteristický Marshall design ve spojení s fyzickými potenciometry a tlačítky pro ovládání. Taktéž konstrukce s využitím bassreflexu je velmi podobná. Novinkou je u obou reproduktorů přítomnost RCA konektoru, takže se nabízí možnost například připojení gramofonu. Menší Acton IV je v prodeji za 7 490 korun, dražší Stanmore IV vyjde na 9 990 korun.
Design a konstrukce
Na první pohled je zřejmé, že Marshall stále pokračuje ve svém designovém jazyce, který používá u většiny svých zařízení. Vychází z historicky ověřených tvarů, které můžeme znát už z kytarových aparátů minulého století. I nyní ale tento „retro“ styl funguje a jednoduché provedení spolu s výrazným plastickým logem nijak neurazí. Oba reproduktory je možné pořídit v černém i krémovém provedení, takže jsem mohl porovnat obě barvy i na živo.
Z hlediska materiálů se výrobce i nadále spoléhá na umělou kůži v kombinaci s šedou mřížkou reproduktorů a zlatými kovovými detaily. Obzvláště panel ovládacích prvků je velmi povedený a spolu s indikačními diodami představuje v dnešní době dotykových obrazovek velmi příjemný způsob interakce se zařízením. Najdeme zde tři otočné potenciometry, které slouží pro úpravu hlasitosti a také poměru basů a výšek.
Úplně na levé straně se ukrývá také 3,5mm Jack konektor a tlačítko pro přepínání zdrojů (Bluetooth/AUX/RCA). Zbylo místo i na programovatelné tlačítko M-button a jednoduchý přepínač skladeb. Posledním prvkem ovládacího panelu je retro spínač pro vypnutí a zapnutí reproduktoru. Ovládací panel se u obou modelů neliší.
Zadní i boční strany zůstávají čisté a pouze na spodní straně můžeme najít praktické nožičky a otvor bassreflexu spolu s konektory pro připojení napájení i již zmíněné RCA. Zásadními prvky, kterými se oba reproduktory odlišují jsou rozměry a hmotnost. Menší Acton IV totiž měří 171 × 150 × 260 mm a váží 2,65 kg, přičemž statnější Stanmore IV má 350 × 203 × 185 mm a hmotnost 3,99 kg.
Dílenské zpracování je již standardně na vysoké úrovni, vše dokonale sedí a působí velmi pevně. Zároveň oba reproduktory dobře vypadají a věřím, že sednou do různých typů interiérů. Designová konzistence zde možná může působit jednotvárně, nicméně zaručí právě onu nenásilnost a možnost splynout s různými prostředími.
Zvuková architektura
Co se týče zvukové konstrukce, hlavní rozdíl tkví v průměru měničů, protože výkon u obou přístrojů obstarává stejná sestava zesilovačů: 1× 60 W + 2× 25 W, celkem tedy 110 W. Vyšší frekvence má v obou případech na starosti dvojice 0,75″ tweeterů, těm u Actonu sekunduje 4″ woofer a u většího modelu Stanmore dokonce 5″ woofer. Basy má tedy Stanmore zákonitě hlubší.
Stanmore vede také v otázce maximální hladiny akustického tlaku, výrobce totiž udává 97 dB SPL @ 1 m a u levnějšího modelu 95 dB SPL @ 1 m. Mírně se liší také frekvenční rozsah: 36 Hz až 38 kHz oproti 37 Hz až 38 kHz. Naopak podporované kodeky se napříč oběma modely neliší: SBC, AAC (MPEG-2), LDAC, LC3.
Neliší se ani bezdrátové standardy, které reproduktory používají pro připojení zdroje zvuku: Bluetooth 5.3 a Auracast. Pokud jste očekávali také přítomnost Wi-Fi, bohužel se ani u jednoho z testovaných kousků nedočkáme, což je patrně největší nevýhoda jinak velmi povedených reproduktorů.
Když už jsem zabrousil do funkcí a výbavy, je nutné zmínit také multipoint připojení a dobrou opravitelnost. Marshall sám nabízí různé náhradní díly.
Jak hrají?
Testování nových reproduktorů značky Marshall jsem zahájil typickým rockovým žánrem, například skladbami Breakout od Foo Fighters nebo Safari Song od Greta Van Fleet. Během chvíle bylo zřejmé, že v obou případech mám čest s velmi schopnými reproduktory, i přestože jejich rozměry tomu zprvu nemusí napovídat. Ačkoliv basy a celková plnost zvuku je zákonitě vyšší u modelu Stanmore IV, ani o poznání menší Acton IV příliš neztrácí. Je zřejmé, že s menšími měniči a celkově menší ozvučnicí musí přijít nějaké kompromisy, hraje ale celkově velmi slušně také.
Marshall u novinek implementoval funkci Dynamic Loundess, která se snaží vylepšit celkovou dynamiku a držet kvalitu zvuku i ve vyšších úrovních hlasitosti, což se dle mého názoru výborně daří. Zvuk je velmi energický a například i synťáky a taneční rytmy Donnyho Benéta v songu Konichiwa výborně vyniknou. Obzvláště u menšího Actonu se chvílemi opravdu divím, jak mohutné basy z tak malého reproduktoru vychází. Srozumitelnost a rozlišení nástrojů a hlasů je taktéž na výborné úrovni, v otázce zvuku opravdu není moc co vytknout.
Doprovodná aplikace
Aplikaci Marshall už z předchozích testů dobře znám, nyní ale nově přibyl ekvalizér s možností uložení až třech profilů. Můžete volit z přednastavených možností a nebo ručně ladit poměry v pěti frekvenčních pásmech. Nechybí ani kompenzace místnosti, kde pomocí jednoduchého dotazníku určíte pozici reproduktoru a aplikace patřičně upraví zvukový projev.
Dále v aplikaci najdete nastavení M-buttonu nebo ovlivníte intenzitu svícení LED indikátorů či dobu, která musí uplynout pro přepnutí do standby režimu. Jinak ale nečekejme žádné pokročilé AI funkce, hlasové asistenty nebo jiné vymoženosti. Marshall se drží spíše základních funkcí a jednoduchosti, což k těmto reproduktorům celkem sedí.
Který vybrat?
Marshall připravil novou generaci dvou domácích reproduktorů, které přináší jednoduchost, kvalitní design i zvuk. Nečekejte nějakou pokročilou konektivitu, ačkoliv nechybí RCA konektor a 3,5mm Jack. Nedočkali jsme se ani Wi-Fi nebo HDMI ARC či hlasového ovládání. Naopak zde máme pokročilý kodek LDAC a přepracovaný ekvalizér v aplikaci. Umí kompenzaci místnosti a nabídnou parádní ovládací panel s fyzickými tlačítky a potenciometry. Oba jsou velmi schopné obzvláště vzhledem k rozměrům, které jsou v obou případech kompaktní.
Osobně bych si vybral menší model Acton IV, protože za danou cenu 7 490 korun nabídne překvapivě plný zvuk a oproti dražšímu a většímu Stanmore IV mu nechybí téměř nic. Samozřejmě zvuk především v oblasti basů bude bohatší u modelu s 5″ wooferem, tentokrát je mi ale sympatičtější spíše Acton IV a možná je to i tou neokoukanou krémovou barvou. Samozřejmě ale dává smysl rozhodovat se také podle poslechové místnosti. Pokud chcete ozvučit malý pokoj, Acton bude ideální, do většího obýváku nebo jídelny bych pořídil spíše Stanmore. Ani jedním z testovaných ale z mého pohledu neuděláte chybu.
