Facebook. Modrá sociální síť, která původně vznikla s úplně jiným záměrem, než ke kterému ji dnes používáme. Zpočátku se jednalo pouze o stránku, na které Mark Zuckerberg se svými kamarády rozhodovali, která z dvojice dívek na fotkách je atraktivnější. Postupem času však síť dále rostla až do podoby, kterou známe dnes.
Spolu s růstem počtu uživatelů rostl exponenciálně i počet příspěvků, které byly na nekonečné zdi sdíleny. Při současném počtu 2 miliard aktivních uživatelů se jedná o těžko představitelný počet příspěvků, které se zde objevují každou vteřinu. Pokud na nějaké místo vpustíte takové množství lidí z různých koutů země, kultur a prostředí, je třeba počítat s tím, že ne vše, co budou dělat, bude tak úplně korektní. A samozřejmě není.
Jelikož může kdokoliv připnout na Facebook cokoliv, mají uživatelé v ruce i malý nástroj, jak do určité míry bránit nevhodným příspěvkům – stačí je označit jako nevhodné. Moderátoři sociální sítě se pak snaží tyto sporné případy řešit, jedná se však o boj, který již z principu nemohou nikdy vyhrát. Pokud schovají určitý příspěvek, budou z jedné strany nařčeni z cenzury, pokud jej naopak neschovají, budou z druhé strany nařčeni z podněcování zla, podpory určitých skupin a znevažování osob, kterých se příspěvek týká.
Těžká práce moderátora
Server The Guardian nyní získal přístup k více jak stovce manuálů, které moderátoři modré sociální sítě používají pro rozhodování, zda může příspěvek zůstat na očích uživatelů, či zda zmizí. Nejvíce se samozřejmě řeší případy násilí, terorismu, pornografie, rasismu, či nenávistných komentářů.
V uvedeném množství je takřka nemožné stíhat hodnotit všechny příspěvky, moderátoři prý mají, podle svých slov, často pouze 10 vteřin na rozhodnutí. Podle jednoho zdroje není v silách Facebooku udržet kontrolu nad svým obsahem – vyrostl příliš rychle do příliš velkých rozměrů. Zastánci svobody slova si však ani přesto neodpustí poznámku, že se vlastně jedná o největšího cenzora na světě.
Co se týče samotných příspěvků, nad kterými visí otazník zda je smazat, či ne, nemají moderátoři vůbec snadnou práci. Samotní tvůrci pravidel chápou, že lidé si skrze sociální síť ventilují frustraci, obecně míněné příspěvky tedy často nemažou. Naopak konkrétní výzvu typu „Zastřelte někdo toho Trumpa“ moderátoři odstraní z pochopitelných důvodů. Naopak ekvivalenty výkřiků typu „Nakopni osobu se zrzavými vlasy.“ či „Pojďme zmlátit tlustý děti!“ často zůstanou viditelné i nadále.
I zobrazení násilí může pomoci
Například videa násilných vražd však nemusí zmizet vždy. Facebook je hodnotí jako možnost zvýšení povědomí o určité události či psychické nemoci. Stejně tak fotografie šikanovaných a týraných dětí nejsou mazány, pokud nemají sexuální podtext, neoslavují tyto činy a nejsou sadistické. Také v případě, kdy moderátoři vyhodnotí, že ponechání příspěvku by mohlo pomoci při hledání dítěte či pomoci mu ze zobrazené situace, často jej označí nálepkou „znepokojivé,“ ale neodstraní jej.
Při sdílení fotek týrání zvířat je modrá sociální síť poměrně benevolentní a v extrémních případech označí obrázek jako „znepokojující.“ V případě, že na videu o potratu není nahota, najdeme jej na stránce také. Facebook neschovává ani živá vysílání lidí, kteří si v něm chtějí ublížit, aby nedostával svou cenzurou tyto uživatele do ještě větší krize. Zvláštním pravidlům podléhají také osoby, které mají více než 100 000 followerů. Ti jsou označení jako „veřejná osoba“ a nemají tak rozsáhlou ochranu, jako soukromé účty.
Mezi další dilemata, které je nutné řešit, jsou i příspěvky satirické a humorné, kde je hranice mezi nepřípustným obsahem čatso poměrně tenká. Důležitou roli hraje také to, do jakého kontextu je příspěvek zasazen. Kontroverzní jsou i válečná témata a případná nahota. Loni například modrá sociální síť sklidila kritiku za cenzurování známé fotky malé holčičky z války ve Vietnamu proto, že na ní byla nahá. Na základě toho však došlo k úpravě interních pravidel a znovu by se tento případ opakovat neměl.
Nekonečný příběh
Počet případů, kdy musí zaměstnanci Facebooku rozhodnout, je pro nás velmi těžko představitelný. Pokud si do porovnání vložíme Smartmanii, kde díky vám, rozumným diskutujícím, nemusíme téměř vůbec zasahovat, Facebook čelí zhruba 6,5 milionům nahlášení o nevhodnosti příspěvku týdně. Ať chce či nechce, budou tato rozhodnutí kritizována dnes a denně.
Problém, který vzniká a na který je často poukazováno, je ten, že uživatelé mohou mít díky cenzuře zkreslený pohled na realitu. A to jsme se ještě nezmínili o tom, že příspěvky, které se zobrazí na vaší zdi, jsou vybírány podle určitého algoritmu, který bere v potaz obsah, který označujete „To se mi líbí.“ Některé věci tedy neuvidíte proto, že je sociální síť vyhodnotí jako pro vás nezajímavé.
Řešení tedy není vůbec snadné a dost možná ani neexistuje. Jedná se o velmi tenký led, který se místy zkrátka musí propadnout, z čehož poté vznikají v médiích propírané kauzy, aby na jejich základě Facebook opět změnil pravidla a opatrně našlapoval, než se led prolomí znovu. S přibývajícím počtem uživatelů se bude tato diskuse rozvíjet více a více a jsme velmi zvědaví, jak se k ní modrá sociální síť postaví.
