- Motorola zkouší napotřetí uspět s ohebným véčkem
- Oproti minulé generaci vylepšila v podstatě každý aspekt telefonu, který je konečně konkurenceschopný
- Za 30 tisíc Kč se ale vedle Samsungu prosadí jen těžko
V segmentu ohebných telefonů prozatím není příliš těsno, čehož využil Samsung a celou kategorii bez přehánění ovládnul. Motorola se mu spolu s Huawei (model P50 Pocket) postavila, ovšem její první, respektive druhý pokus Razr 5G, nedopadl příliš dobře. Vlažné přijetí smartphonu nastalo nejen u recenzentů, ale také u samotných zákazníků. Chvíli to dokonce vypadalo, že Motorola se skládačkami nadobro sekne.
Americko-čínská firma se nicméně ze svých chyb poučila a s novinkou Razr 2022 se již zákazníkům nepokouší prodat předraženou střední třídu v ohebném balení. Aktuální pokus Motoroly potrápit Samsung se vcelku povedl, ovšem na cestě za konkurenceschopní došlo možná až na příliš mnoho kompromisů. Dokáže vás i přesto zaujmout?
Design a zpracování
Alfou a omegou každého ohebného telefonu je design. Na rozdíl od zařízení klasické konstrukce zde ještě není spolehlivě vyšlapaná cestička, takže každý výrobce musí chtě nechtě přijít s alespoň trochu vlastním řešením. Jinak tomu není ani v případě Motoroly, která opustila svůj předchozí odvážný design odkazující na historii modelové řady Razr a vsadila na více konvenční řešení.
Čím se Razr 2022 chce odlišit od konkurenčních ohebných véček, jsou především rozměry 167 × 79,8 × 7,6 milimetru v otevřeném a 86,5 × 79,8 × 17 milimetrů v zavřeném stavu. Především asi 8mm rozdíl oproti Galaxy Z Flip 4 v ruce opravdu poznáte a telefon díky tomu nepůsobí dojmem protáhlé nudle. Na druhou stranu, větší šířka dle mého názoru škodí ergonomii – v ruce se smartphone nedrží příliš jistě a pokud máte menší ruce, bude jeho používání vyloženě nepohodlné.
Použité materiály jsou vcelku překvapivé, obzvláště vzhledem k hmotnosti 200 gramů. Rám je vyroben z hliníku, což má napomáhat pevnější konstrukci, přičemž na vnější straně v horní části nalezneme Corning Gorilla Glass 5. Matná úprava té spodní by mohla zavdat myšlence, že skládačka nebude tak kluzká. Chyba lávky – subjektivně klouže poměrně hodně a matná úprava tomu nikterak nepomáhá. Příliš nápomocný není ani dvoudílný skořepinový kryt z tvrdého plastu v balení, který doplňuje 30W nabíječku. Ten sice na oko telefon ochrání, avšak zvětší jeho rozměry a na kluzkost má minimální vliv.
Kloub vyrobený z nerezové oceli je příkladně tuhý, přičemž pohodlnému plnému otevření vám dopomůže integrovaná pružina. Pakliže ale rádi experimentujete a zkoušíte různé úhly otevření, budete naopak zklamáni. V jiných polohách, než v té kompletně otevřené či zavřené, není skládačka pevná v kramflecích a má nepříjemnou vůli k pohybu.
Jinak je ale pant velmi solidní a v zavřeném stavu je mezera mezi oběma částmi zařízení opravdu minimální. K tomu se váže i jeden z největších neduhů ohebných telefonů – rýha v samotném ohybu displeje. Ta v případě Razru 2022 není tolik výrazná jako u konkurence, za což si zaslouží palec nahoru.
Závěrem této kapitoly musím vytknout absenci alespoň základní oleofobní vrstvy na vnější straně – po chvíli používání je část s vnějším displejem až nepříjemně pokryta otisky prstů, které budete muset neustále odstraňovat. A nepomůže tomu ani jediná dostupná barevná varianta, tedy černá.
Displej a hardwarová výbava
Jestli je design a konstrukce mírným zklamáním, v případě výbavy je situace opačná. Hlavní chlouba v podobě vnitřního AMOLED panelu o velikosti 6,7“ s rozlišením 1 080 × 2 400 pixelů (jemnost 393 ppi), poměrem stran 20:9 a podporou až 144Hz obnovovací frekvence a HDR10+ rozhodně splňuje veškerá očekávání. Displej je zkrátka prvotřídní, ať už jde o čitelnost na přímém sluníčku, pozorovací úhly, nebo podání barev. Výtku mám snad jen k tlustším rámečkům a obnovovací frekvenci, kterou lze pevně nastavit na 60 Hz či adaptivně na rozpětí 1 až 120 Hz. Maximální frekvence 144 Hz se aktivuje jen v podporovaných aplikacích a hrách.
Ani vnější displej se nemá za co stydět. AMOLED o velikosti 2,7“ s rozlišením 573 × 800 pixelů je příkladně rozměrný, skvěle čitelný a v rámci kategorie ohebných véček patrně ten nejlepší. Ani tady si ale neodpustím drobnou výtku, za kterou ovšem displej samotný úplně nemůže – během jeho používání jsem totiž příležitostně pozoroval záseky. To ovšem přikládám na vrub odbyté optimalizaci, která se snad do budoucna zlepší.
Uvnitř smartphonu najdeme patrně to nejlepší, co dnes trh nabízí. Osmijádrový čipset Qualcomm Snapdragon 8+ Gen 1 doplňuje grafika Adreno 730, 8 GB LPDDR5 RAM a 256 GB vnitřní paměti UFS 3.1 bez možnosti rozšíření o microSD kartu. V benchmarku AnTuTu si telefon vyválčil hezkých 1 014 946 bodů, takže o dostatek výkonu rozhodně nebudete mít nouzi. Telefon se během testovaní ani nikterak výrazněji nezahříval.
Systém, čipset a konstrukce
Rozměry: 167 × 79,8 × 7,6 mm (rozevřený), 86,4 × 79,8 × 17 mm (zavřený), hmotnost: 200 g, zvýšená odolnost: IP52
Displej, konektivita a baterie
5G: , NFC: , Bluetooth: 5.2, Wi-Fi: 802.11 a/b/g/n/ac/ax, GPS: , konektor: USB-C
Baterie: 3500 mAh, rychlé nabíjení: , bezdrátové nabíjení:
Fotoaparáty
Další výbava zahrnuje Wi-Fi 6e, Bluetooth 5.2, všechny relevantní geolokační systémy, NFC, USB-C 3.1, rychlou a spolehlivou čtečku otisků prstů ve vypínacím tlačítku, hlasité a překvapivě kvalitní stereo reproduktory, odolnost proti vodě a prachu podle certifikace IP52 nebo podporu sítí 5. generace.
Baterie a výdrž
Achillovou patou snad každého véčka je baterie. Menší rozměry a kloub uprostřed je pro každého inženýra výzvou, jak zapracovat co největší baterii. Motorola v tomto případě vsadila na akumulátor s kapacitou 3 500 mAh a k němu přidala také rychlé 30W nabíjení TurboCharge. Na bezdrátové nabíjení můžete zapomenout, ovšem to není ta největší překážka, na kterou narazíte.
Začnu nejprve výdrží. Velký displej a malá baterie naznačují, že rekordy Razr 2022 patrně trhat nebude. A je tomu skutečně tak – běžný pracovní den zvládne bez větších potíží, ale pokud jej budete využívat skutečně naplno, počítejte s tím, že k večeru budete hledat nabíječku. Při přehrávání Full HD videa klesne baterie přibližně o 10 procent za hodinu. Trochu energie můžete ušetřit používáním vnějšího displeje, nicméně nevyužívat jednu z hlavních předností zařízení by byla vyloženě škoda.
Při testování nabíjení jsem se domníval, že všechno půjde jako po drátkách. Tady mě Motorola nepříjemně překvapila. Několikrát jsem testoval rychlost dobíjení v různých podmínkách, přičemž výsledek byl pokaždé jiný. Když jsem telefon poprvé nabíjel ve vypnutém stavu při běžné pokojové teplotě (cca 22 °C), i přes deklarované rychlé nabíjení si zařízení plný výkon 30W nabíječky bral jen po omezenou dobu a poté přepnul na úspornějších cca 5 W, jak prokázalo měření. Kvůli tomu se přes 50 % přehoupl za zhruba hodinu.
Jakmile jsem zařízení zapnul a začal jej nabíjet z 1 %, rychlost rázem neklesla tak rychle, ovšem po čase se dobíjení opět zpomalilo, přičemž pomohlo až vysunutí a opětovné zasunutí nabíjecího kabelu. Ačkoli se tělo výrazněji nezahřívalo, vyzkoušel jsem nabíjení ještě v ložnici, kde mívám stabilně okolo 18 °C. Ani zde ovšem rozporuplné nabíjecí časy nebyly o mnoho lepší.
| Naměřená rychlost nabíjení 30W adaptérem | ||||
| Úroveň | 30 % | 50 % | 80 % | 100 % |
| Čas | 23 minut | 39 minut | 66 minut | 83 minut |
Ani zahraniční recenzenti se na rychlosti nabíjení neshodnou. Zatímco jeden z respektovaných serverů tvrdí, že za 30 minut se Razr 2022 dobil na 90 procent, jiný za stejné časové období uvádí pouze 37 procent. Na otázku, kde se stala chyba, bohužel nedokázalo uspokojivě odpovědět ani zastoupení Motoroly a jsem osobně zvědavý, zda potíže s nabíjením zvládne vyřešit před letními měsíci, kdy do hry vstoupí vysoké teploty a vyšší riziko přehřívání. Paradoxní je srovnání s konkurencí, neboť Flip 4 zvládne s nižší wattáží dobít větší baterii rychleji.
Operační systém
Roli systému nezastává nikdo jiný než Android 12 s decentní nadstavbou od Motoroly. Ta se pyšní svými drobnými zásahy, což některým vyhovuje, zatímco jiní preferují robustnější řešení od konkurence. Největším přídavkem je vlastní aplikace s možnostmi nastavení, jako jsou velikost a styl ikon, Always-On displej či ovládání gesty (například poklepání na záda pro spuštění aplikace či rychlé otočení smartphonu tam a zpět pro vyvolání fotoaparátu). Tyto funkce ale najdete i u jiných modelů Motorola. Vyloženě specifické funkce pro ohebné telefony bohužel chybí.
Kde se Motorola mnohem více vyřádila, je vnější displej. Z něj si můžete prohlédnout notifikace (a případně na ně i reagovat), upravit některá nastavení telefonu jako kupříkladu připojení k Wi-Fi a Bluetooth, zkontrolovat kalendář, spočítat něco na kalkulačce, přehrát si video na YouTube (které se po otevření rovnou pustí i na velkém displeji), iniciovat a přijmout telefonní hovor, vyfotit si selfie hlavním fotoaparátem nebo si i dokonce zahrát jednoduché hry. Zvlášť výchozí nastavení hodin si budete chtít upravit dle svého, protože to bude patrně nejčastěji využívaná funkce.
Pokud zkrátka budete chtít, nemusíte pro většinu činností ani smartphone rozevírat. Otázkou je, jestli budete chtít. Spustit na menším displeji můžete celou řadu aplikací, jako třeba Twitter či Mapy Google, nicméně jejich používání není úplně pohodlné a aplikace jednoduše nejsou na tento rozměr displeje připraveny. Ve finále je tak o mnoho lepší telefon rozevřít a zbytečně se netrápit. Externí displej je sice mnohem užitečnější než u konkurence, ovšem stále zůstal spíše na půl cesty.
Co se týče softwarové podpory, Motorola přislíbila jen dvě velké aktualizace a 3 roky bezpečnostních updatů. U smartphonu v této cenové relaci bychom čekali možná o něco málo více, obzvláště když přichází na trh v době, kdy už se na konkurenčních telefonech šíří Android 13. U některých svých levnějších modelů, například Edge 30 Ultra, přitom výrobce nemá problém slíbit 3 velké aktualizace.
Fotoaparát a záznam videa
Fotoaparáty nejsou a v dohledné době ani nebudou ozdobou ohebných zařízení. Obzvláště v případě véček se jedná spíše o doplněk, který má za úkol vás především neurazit.
Pro skvělé fotografické výkony prostě musíte sáhnout po telefonech klasické konstrukce. Ostatně fotovýbava této skládačky hovoří sama za sebe. Čítá následující:
- hlavní fotoaparát s rozlišením 50 Mpx, clonou f/1.8, velikostí senzoru 1/1.55″, velikostí pixelů 1 µm, PDAF a optickou stabilizací obrazu
- širokoúhlý fotoaparát s rozlišením 13 Mpx, clonou f/2.2, úhlem záběru 120°, automatickým ostřením a možností fotit makro
- přední selfie ve výřezu s rozlišením 32 Mpx, clonou f/2.4 a velikostí pixelů 0,7 µm
Fotografie pořízené hlavním fotoaparátem jsou za dobrých světelných podmínek veskrze průměrné. Barevné podání je mdlé, tu a tam se objeví neostrosti, detaily často splývají, HDR má tendenci scénu až příliš přesvětlovat a vyvážení bílé občas zazmatkuje, obzvláště pokud fotíte složitější scénu. Za výsledky při focení vašich ratolestí či fotodokumentaci občasného výletu se ale stydět rozhodně nebudete.
Širokáč si vede vesměs podobně, jen nedostatky jsou ještě patrnější. Neostrosti obzvláště při okrajích jsou na denním pořádku, barevné podání odpovídá realitě ještě méně než u hlavního fotoaparátu, HDR občas úřaduje až příliš přísně a vyvážení bílé má tendenci zabíhat do studenějších odstínů.
Jakmile se setmí, raději opravdu zvažte, zda potřebujete telefonem fotit, nebo ne. Hlavní fotoaparát ještě předvádí jakž takž ucházející výkony a občas umí vykouzlit sice nerealistickou, avšak líbivou fotografii, nicméně šíro vyloženě tápe. Hlavní objektiv dokáže ze scény vytáhnout dostatek světla a v případě potřeby se snímek softwarově přisvětlí, avšak kromě ztráty detailů a neostrostí mu nelze příliš vytknout, snad jen špatnou práci s protisvětlem. Ten širokoúhlý ale potřebuje dostatek světla, jinak se dočkáte tmavé a rozmazané fotografie.
Širokoúhlý objektiv ještě umí fotit makro, což je bezesporu lepší volba, než dedikované 2Mpx snímače, které nestojí za nic. Makra umí telefon dělat opravdu působivá a díky automatickému ostření se nemusíte bát rozmazaných snímků.
Pro focení selfie máte dvě možnosti – hlavní/širokoúhlý fotoaparát při použití vnějšího displeje s nižším rozlišením, nebo vnitřní selfie kameru. Tady ovšem není nad čím váhat, neboť vnitřní selfie neodvádí nejlepší práci a je spíše do počtu. Pokud budete moci, rozhodně sáhněte po hlavním fotoaparátu v portrétním režimu.
Tip: všechny testovací snímky v plném rozlišení naleznete zde
Nyní se dostáváme k natáčení videa, které Motorola Razr 2022 zvládá až v 8K při 30 snímcích za sekundu. Z praxe ale mohu doporučit spíše 4K záznam při 60 fps, který poskytuje kvalitnější i plynulejší výsledky. Ty navíc nezabírají zbytečně mnoho místa v úložišti. Při nahrávání v 8K se navíc záznam v náhledu trhá, což rozhodně není příjemné, obzvláště ve chvíli, kdy chcete mít jistotu, zda jste scénu natočili správně.
Z hlediska diváka nicméně záznamy videa vypadají příkladně, ať už v nejvyšším možném, či nižším rozlišení. Záběry jsou plynulé a netrpí na agresivní či líné přeostřování. Smartphone také nezmatkuje s vyvážením bílé, které drží na stabilní hodnotě, a poradí si také s rychlou změnou scény. Příjemně mě překvapil také záznam zvuku, který je čistý, jasný a není kontaminovaný nechtěnými hluky z nejbližšího okolí. Drobnou výtku zaslouží snad jen příliš saturované barvy.
Za horších světelných podmínek se projeví ztráta detailů a vyšší šum, přesto se tyto vady daří držet v přijatelných mezích. Občasné zmatkování s vyvážením bílé či větší nedostatky se projevují až při opravdu náročných světelných podmínkách, ale to bych byl příliš přísný, kdybych tohle vyčítal.
Závěrečné hodnocení
Zhodnotit Motorolu Razr 2022 není jednoduchý úkol. Pokud bychom brali novinku čistě v kontextu portfolia výrobce, jedná se o více než vítané zlepšení oproti předchůdcům, a to po všech myslitelných stránkách. Někomu sice může vadit, že Razr přišel o své unikátní kouzlo a design, se kterým vystupoval z davu, ovšem všechny změny podřídil snaze o větší úspěch a konkurenceschopnost, což by se mohlo ve finále Motorole vyplatit.
Bohužel pro Motorolu nejsou na trhu pouze ohebné smartphony její značky, ale také tvrdá konkurence z Jižní Koreje. Právě ve srovnání se Samsungem tahá Razr 2022 za výrazně slabší konec, ať už jde o funkce, kvalitu zpracování, vnitřní výbavu, kvalitu fotoaparátů či to nejdůležitější – cenu. Je pozitivní, že se firma poučila ze svých přešlapů a snaží se vytvořit konkurenční prostředí gigantovi ze Soulu, ovšem k tomu, aby zájemce o ohebné véčko zvažoval cokoli jiného než Flip 4, má Motorola ještě sakra daleko.
Ocenit musím povedený vnitřní displej, rozměrný a kvalitní vnější displej, překvapivě dobré záznamy videa, ucházející výdrž na baterii, softwarové vychytávky či nenápadný design. Zamrzela mě naopak horší ergonomie, problémové nabíjení přes kabel a absence bezdrátového, slabší softwarová podpora nebo vyšší cena oproti konkurenci.
Právě cena 29 990 Kč je oproti předchozím pokusům Motoroly o ohebný smartphone konečně přijatelná, ovšem konkurence v podobě Samsungu Galaxy Z Flip 4 nabízí podstatně více, a to za nižší cenu 27 490 Kč, přičemž s různými slevovými akcemi a cashbacky se můžete dostat k částkám oscilujícím okolo 20 tisíc. Růžky vystrkuje také Huawei P50 Pocket, jehož cena nedávno spadla na přijatelných 24 990 Kč.
Motorola Razr 2022
Klady
- kvalitní vnitřní AMOLED panel
- rozměrný vnější displej
- velmi dobré záznamy videa
- ucházející výdrž na baterii
- softwarové vychytávky přímo od Motoroly
- decentní design
Zápory
- horší ergonomie
- rozporuplné nabíjecí výkony
- absence bezdrátového nabíjení
- slabší softwarová podpora
- nižší kvalita fotografií za horšího světla
- vyšší cena oproti konkurenci
