Řada ThinkPad od Lenova nepatří mezi nejmladší. O její vznik se zasloužilo samotné IBM, které svojí notebookovou divizi odprodalo Lenovu. V této recenzi si počtete o modelu ThinkPad P53, který patří mezi ty nejvybavenější stroje, které Lenovo nabízí a jde o úplný vrchol této řady. Počítač vyniká především svou univerzálností a tím, že si na nic si nehraje. Již na první pohled je totiž poznat, že jde o přenosnou pracovní stanici.
Obsah balení
Lenovo bylo ohledně balení poměrně skoupé. Najdete v něm jen napájecí adaptér a počítač. Pár brožur nepočítám, ty stejně nikdo nečte. Samotný počítač je zabalen v kartonové krabici, jak jsme dnes zvyklí, žádné hezké balení jako u Apple. Jde o pracovní stroj, k čemu by bylo okrasné balení, které se stejně nejspíše vyhodí nebo se uklidí do skříně kde zůstane až do skončení věků…
Design a zpracování: dobrý den pane manažere
ThinkPady jsou známy tím, že jsou poměrně konzervativní, u P53 to platí dvojnásob. Ano, máme tady chiclet klávesnici, ale tím to tak nějak končí. Touchpad má tři tlačítka a není stisknutelný, jsou přítomny notifikační diody pro Wi-Fi a činnost disku. Obecně se mi design opravdu líbí, jeho strohost je jeho slabinou, ale i velkým kladem.
Počítač není nikterak výrazný, nejvíce bude vynikat jen svítící tečka nad i v logu ThinkPad nebo kupříkladu velice vkusně vypadající stříbrné panty, které jsou navíc funkční. Jako bonus otevřete notebook jednou rukou. Myslím, že Lenovo udeřilo hřebíček na hlavičku a po letech různých pokusů, a často i omylů, byl nalezen ten pravý kompromis mezi moderním světem a dědictvím od IBM.
| Technické specifikace | |
|---|---|
| Procesor | Intel Core i7-9750H (6x 2,6 – 4,5 GHz) |
| Grafické akcelerátory | Intel UHD Graphics 620 + NVIDIA GeForce T1000 4 GB GDDR5 |
| Operační paměť | 16 GB DDR4 2666 MHz (2 ze 4 slotů obsazené) |
| Displej | Innolux N156HCE-EN1 15,6” IPS 1920×1080 |
| Akumulátor | Calxpert 90 Wh |
| Konektivita | Intel I219-V (Ethernet), Intel AX200 (Wi-Fi 6 – ax) |
| Rozměry a hmotnost | 377,4 x 252,3 x 24,5 mm, 2,7 kg |
Co mě však mrzí je povrchová úprava víka. Po vybalení vypadá skvěle, ale jakmile počítač používáte alespoň týden, začnou se na něm objevovat velice nevzhledné otisky prstů, které jdou navíc vyčistit jen s velkými obtížemi. Toto je opravdu škoda. Ještě, že stejný materiál nebyl použit na základně notebooku, na té naopak neulpěl ani jeden otisk za celou dobu používání, tedy kromě čtečky otisků prstů, ale té se to dá odpustit, protože funguje opravdu dobře.
Že je design opravdu velmi funkční je patrné i na webkameře, která má je sice vcelku standardní, ale má jednu velmi užitečnou funkci, lze ji totiž mechanicky zablokovat. Pokud tedy patříte mezi ty, kdož mají obavy o zneužití kamery v notebooku, zde to nemusíte absolutně řešit. Řešení je to opravdu elegantní, přičemž kamera zůstane stále připojena k systému, neodpojí se jako například u počítačů HP.
Co nepříliš potěší je hmotnost, ta dosahuje celých 2,7 kilogramů. Je to daň za opravdu dobré zpracování. Na druhou stranu, díky tomu, že počítač je o něco těžší, můžete zvednou víko displeje jednou rukou, aniž byste nadzvedli základnu. Panty jdou krásně volně, ale jsou zároveň velmi pevné a jdou ohnou do většího úhlu, jak 180°. Těžko říct, kde taková vlastnost může mít využití… no co prostě to jde.
Klávesnice: stará známá
Jako většina notebooků, i tento má překvapivě klávesnici. Ta je typická pro všechny ThinkPady moderní doby, minimálně tedy od roku 2012, kdy se zřejmě objevila prvně na ThinkPadu E530. Nejde samozřejmě o zcela shodnou klávesnici, na téhle se píše o něco lépe, ale na první pohled jsou zkrátka stejné. Klávesnice je samozřejmě podsvícená, a to ve dvou stupních. Mezi největší zápory, alespoň z mého pohledu, patří absence tlačítka kontextové nabídky a prohozená tlačítka Ctrl a Fn, ale ta jde naštěstí v UEFI zaměnit.
Nicméně, pokud si ThinkPad koupíte poprvé, budete nejspíše nepříjemně překvapeni. Oproti jiným notebookům je klávesnice poměrně odlišná a její rozložení vyžaduje zvyk. Není to nijak markantní rozdíl, ale takové ThinkPady prostě byly vždy. Stačí si vzpomenout, jak dlouho jim trvalo, než se jenom objevilo tlačítko Start na klávesnici?
Nebyl by to však ThinkPad, aby nebyl uprostřed klávesnice TrackPoint, který slouží jako sekundární polohovací zařízení, ale o tom až v příští kapitole.
Touchpad: nejenom touchpad
Z předchozí kapitoly vyplývá, že notebook disponuje více než jedním polohovacím zařízením. Nejdříve se však zaměříme na to sekundární, které pro mnohé může být i primárním. TrackPoint na ThinkPadech byl vždy perfektní, skvělá citlivost, vysoká přesnost, zkrátka sen. Pokud nechcete posouvat ruce k touchpadu, jako třeba já nyní při psaní této recenze, jen natáhnete ukazováček a palci ovládáte tlačítka. Perfektní!
Avšak, ne každému může takový styl polohovacího zařízení vyhovovat. Naštěstí jde systém ovládat i klasickým touchpadem. Ten je opravdu klasický, nejde totiž stisknout – nezvyklé. Samozřejmě, že funguje poklepání a všemožná gesta, která jsou navíc velice přesná. Pro stisknutí tlačítka myši jsou však přítomná tři samostatná tlačítka.
Displej: tady vidím velký dobrý
Hlavní zobrazovadlo notebooku je jako celý počítač, na nic si nehraje. To však neznamená, že je displej nějak špatný, naopak. Je velmi dobrý, jen nechává marketingová pozlátka pro někoho jiného. Je to standardní IPS panel s Full HD (1920 x 1080) rozlišením. To by mohlo být větší, takový QHD (2560 x 1440) displej by vůbec nebyl k zahození, ale s tímto televizním rozlišením se dá pracovat.
Na notebooku jsem zkoušel tvořit i nějakou tu grafiku. Bylo to vcelku příjemné, standardní rozlišení sice není nic extra, ale barevné podání je velmi dobré. Jen černá je opět trochu šedá, ale to se dá od IPS čekat. Naštěstí však nikde neprosvítá podsvícení, které je velmi dobře provedeno a je čitelné i a slunci.
Povrchová úprava displeje je matná, díky čemuž se dá s počítačem pracovat i venku. Bohužel (nebo bohudík?) není displej dotykový, takže jste odkázáni na touchpad, TrackPoint nebo nějaké další zařízení, které si k notebooku připojíte.
Konektivita
Fyzická – Blesková komunikace
O tom, že se konektorová výbava notebooků čím dál tím zmenšuje není pochyb. Platí to i pro “pé padesáttrojku”, která je však stále velmi dobře vybavena. Nejzajímavější je, že pro konektory byla použita i zadní strana počítače, kde se nachází napájecí konektor, dvakrát Thunderbolt 3 pro připojení velmi rychlých zařízení a gigabitový ethernet.
Jelikož se jedná o pracovní stroj, nesmí chybět čtečka karet SmartCard. Dále je však možnost vložení i SD karty, což dnes není úplně samozřejmostí. Dále máme ve výbavě jedno HDMI, dvakrát USB-A 3.1 Gen1 a jedno USB-C 3.1 Gen2. A pozor! Notebook má dokonce i Jack 3,5mm pro audio.
Bezdrátová – Nový standard volá do akce
Kdo se má v těch standardech Wi-Fi vyznat, že? Intel AX200, který je zodpovědný o komunikaci s okolním světem pomocí bezdrátových vln podporuje nejnovější standard 802.11ax neboli Wi-Fi 6 a zvládá 2,4 i 5 GHz sítě. Mimo jiné podporuje i Bluetooth ve verzi 5.1, přičemž je přítomná podpora i kodeku AptX. To rozhodně ocení všichni uživatelé bezdrátových sluchátek, kteří nebudou muset poslouchat hudbu degradovanou kodekem SBC.
Zvuk: Dolby Atmos? Dobrá tedy
Nyní se zaměříme na zvuk, který produkují reproduktory. Ty jsou tu celkem dva a jsou umístěné nad klávesnicí. Na levé straně se nachází nápis Dolby Atmos. Inu, musím uznat, že notebook nehraje úplně špatně. Střední pásmo je poměrně dobře podané, to vyšší se trochu ztrácí. Dokonce je zde i snaha o nějaké ty hloubky. Tím to však končí, avšak pokud si vzpomenu na starší ThinkPady, tak tento konkrétní hraje naprosto skvěle a pro film repráčky zcela dostačují.
Pokud by se však našel někdo, kdo by vyloženě chtěl poslouchat hudbu na integrovaných reproduktorech, doporučil bych především poslouchat rock, ten byl vcelku poslouchatelný. Absolutně nevhodná se jeví klasická hudba, kdy mají reproduktory opravdu hodně velkou tendenci pískat a ujíždět, byť se snaží ze všech sil. V tomto případě je na místě doporučení připojit si sluchátka a následně vypnout rozšíření od Dolby, které zvuk jen zkresluje.
Hardwarová výbava
Procesor: je libo šesti-jádrovou bestii?
Jako mozek počítače slouží Intel Core i7-9750H. Ten má celkově šest jader, která se starají o to, aby vaše programy fungovaly svižně a odezva byla minimální. Už při běžném používání je poznat, že výkonu je zde na rozdávání. A pokud pracujete, je tento rozdíl ještě mnohem větší. Ono nejenom, že má procesor celkem šest fyzických jader, navíc podporuje Hyper-Threading, díky čemuž je počet logických jader dvojnásobný, tedy je jich dvanáct.
| Test | Výsledek |
|---|---|
| Cinebench R15 | 651 bodů |
| Cinebench R20 | 1468 bodů |
| Geekbench 5.1.0 – Single-Core Score | 1135 bodů |
| Geekbench 5.1.0 – Multi-Core Score | 3084 bodů |
Není pochyb o tom, že ač je CPU postaven již na poměrně staré architektuře, jde stále o velmi rychlý procesor. Velice se osvědčil při kompilování programu v jazyce C#, kdy byla kompilace opravdu velmi rychlá. Velice zajímavé bude srovnání s novými Ryzeny, které se už pomalu dostávají na trh.
K dispozici jsou ještě konfigurace s i7-9850H stále se šesti jádry, i9-9880H dokonce s osmi jádry a jako třešnička na dortu působí Intel Xeon E-2276M, který má sice jen šest jader, ale jako jediný podporuje kontrolu a opravu chyb v paměti neboli ECC. To může být pro některá použití opravdu kritická vlastnost, zejména pokud je třeba 100% jistota, že jsou veškerá data v paměti v pořádku a nejsou jakkoliv poškozena.
Grafický akcelerátor: základ, který stačí
Ačkoliv je grafika již integrovaná v procesoru, Intel UHD Graphics 620, rozhodlo se Lenovo, že ještě přidá dedikovaný grafický čip, který je od firmy NVIDIA, a nebyl by to ThinkPad, aby v něm nebylo Quadro. Konkrétně jde o Quadro T1000. Není to úplně špatný akcelerátor, jde už o čip z rodiny Turing a jeho výkon se dá srovnat s běžnou GTX 1650.
| Činnost | Výsledek |
|---|---|
| Zaklínač 3 – Full HD (Ultra detaily) | 25 fps |
| Bioshock Infinite – Full HD (Ultra detaily) | 72 fps |
| FurMark – Preset: 720p | 1958 bodů (33 FPS) |
| GeekBench 5.1.0 – OpenCL | 30625 bodů |
| GeekBench 5.1.0 – Vulkan | 25373 bodů |
| Unigine Heaven – Extreme Preset | 45,9 fps – 1156 bodů |
| Unigine Valley – Extreme HD Preset | 38,9 fps – 1628 bodů |
| Cinebench R15 – OpenGL | 168,03 fps |
Samozřejmě, je dostupná i video RAM. Té je celkem 4 GB a jde o typ GDDR5. Byť trochu starší standard v tomto případě zcela dostačující. Propustnost skrz 128bitovou sběrnici je 128 GB/s. To nám dává celých 8 GHz frekvenci.
V nejvyšší konfiguraci, která se u nás prodává je dostupná NVIDIA Quadro RTX 5000. Ta poskytuje o něco více výkonu než mobilní RTX 2080. Na druhou stranu, za tuto konfiguraci zaplatíte přes 150 tisíc. Alespoň však dostanete adekvátní výkon odpovídající ceně.
Operační paměť: kapacita dostatečná
Programová paměť je velkorysá. Je jí celkem 16 GB, zcela dostačující na běžné činnosti. Pokud však programujete v nějakém webovém systému a potřebujete mít otevřených hodně oken prohlížeče, může být i taková kapacita limitující. Na většinu činností však dostačuje.
Pokud by vám však velikost paměti nestačila, je zde možnost rozšíření o další dva moduly o kapacitě až 32 GB, dohromady byste tedy měli až 48 GB. To už si můžete otevřít další záložku v Chromu! Je opravdu hezké, že Lenovo nešetřilo a umožní uživateli si RAM rozšířit. Samozřejmě je typu DDR4 a frekvence je 2666 MHz.
Úložiště: hned několik možností
V našem testovaném kusu se nacházelo jen jedno SSD. Konkrétně jde o Western Digital SN730 připojený přes čtyři linky PCIe 3.0. Výkon je vskutku ucházející, reakce jsou okamžité a rychlost zápisu je též dobrá. Kapacita je celých 512 GB, přičemž reálně máte po spuštění dostupných 480 GB.
Opět je zde možnost rozšíření a to velkorysá. Pokud by vám náhodou kapacita nestačila je nejenom možné SSD ve slotu M.2 vyměnit, ale ještě je možnost přidat další! A počkejte, to stále není vše. Je přítomný ještě i 2,5” slot se SATA rozhraním. Takže možnosti rozšíření jsou opravdu velké.
Akumulátor: úctyhodná výdrž
Zatím jsme se dozvěděli, že počítač nemá úplně nejslabší komponenty. Tyto komponenty jsou sice výkonné, ale zároveň jsou i vcelku žravé. Proto je potřeba, aby byl dostupný i dostatečně výkonný akumulátor. A to tady je.
Jeho kapacita je celkem 90 Wh a výdrž není vůbec špatná. Nejedná se sice o nějakého rekordmana, ale vzhledem k výkonu to vůbec není špatné. Dokonce i rychlost nabíjení je opravdu slušná. To probíhalo samozřejmě pomocí přibaleného 170 W adaptéru. No jen se podívejte na výsledky testů, mluví za vše.
| Činnost | Doba |
|---|---|
| Přehrávání H265 videa Full HD (75% podsvícení) | 9 h 59 min |
| Přehrávání H265 videa 4K (75% podsvícení) | 9 h 44 min |
| Surfování po internetu (75% podsvícení) – Firefox 74.0.0.1 | 10 h 58 min |
| Práce v textovém editoru (75% podsvícení) | 11 h 21 min |
| Maximální zatížení (100% podsvícení) | 2h 4 min |
| Čas nabíjení na 80% | 1 h 11 min |
| Čas nabíjení na 100% | 1 h 43min |
Softwarová výbava
Operační systém: starý známý
Nyní se dostáváme od toho “do čeho se dá kopnout” k tomu “co se dá ukrást”. Čili k softwaru. Jako operační systém slouží samozřejmě Windows 10, ten je ve verzi Pro, která podporuje prakticky všechno, co je v profesionální sféře potřeba. Navíc vyšší počet jader úplně vyzívá k virtualizaci a v této verzi lze využít kupříkladu Hyper-V.
Programy od výrobce: moc toho není
Pokud jde o programy předinstalované Lenovem, tak se nejedná o nic strašného. V počítači se v podstatě nachází jen Lenovo Vantage, které slouží jako centrum pro správu notebooku a zobrazuje v liště Start velký indikátor baterie. Pak už je předinstalovaná jen digitální uživatelská příručka.
Alternativní operační systémy: je libo Linux?
Kromě Windows lze na platformě x86-64 provozovat i jiné operační systémy. Zkusil jsem samozřejmě Linux, konkrétně tři distribuce, Ubuntu 18.04, Kali Linux a Parrot Linux. Všechny tři distribuce fungovaly dobře a neměl jsem ani problém s grafickými ovladači. Byť jsem zkoušel jen OpenCL výpočty. Žádný ze systému jsem z pochopitelných důvodů nezkoušel instalovat, ale jen jsem je spustil z flash disku. Avšak, je nejdříve třeba vypnout Secure Boot v nastavení UEFI.
Závěrečné hodnocení
Co říci na závěr? Inu, tento počítač se mi opravdu líbil. Kromě pár drobností je velmi dobrý a příjemně se používal. Jeho industriální desing se sice nemusí každému zamlouvat, ale dle mého je pěkný. Výkonu je zde opravdu hodně, pokud nehrajete nejnovější hry nebo nepotřebujete maximální výkon ve výpočtech prováděných na grafice, nejspíše se nestane, že by vám cokoliv chybělo. Výdrž baterie je též velmi dobrá. A pokud by vám nevoněl Windows, lze provozovat i Linux, což není samozřejmostí.
Pokud se nebojíte utratit za počítač více než padesát tisíc, byť se dá nejslabší konfigurace P53 koupit i pod padesát, a chcete opravdu pracovní stroj, je Lenovo ThinkPad P53 velmi dobrou volbou. Případně můžete sáhnout po lehčím, ale zároveň slabším modelu P53s.
Zajímavý tento notebook bude především za pár let, kdy se budou prodávat vyřazené kusy z firem jako repasované. Možnosti rozšiřitelnosti jsou opravdu velmi široké a díky tomu si zcela jistě najde mnoho fanoušků.
Lenovo ThinkPad P53
Klady
- Industriální design
- Slušná hardwarová výbava
- Velmi solidní konektivita
- Široké možnosti rozšíření
- Příjemná klávesnice
- TrackPoint
- Kvalitní zpracování
- Thunderbolt 3
Zápory
- Víko displeje se snadno upatlá
- Vyšší hmotnost
- Absence tlačítka kontextového menu
- Atypická klávesnice
- Rozlišení displeje by mohlo být vyšší
Pavel Štrobl
Další dnešní články
