- Zenbook A14 je kompaktní ultrabook s 14″ OLED displejem
- Výkon obstarává ARM procesor, Asus rovněž láká na skvělou výdrž
- Za konfiguraci se Snapdragonem X Elite, 32 GB RAM a 1TB úložištěm zaplatíte 37 990 Kč s DPH
Asus odstartoval rok 2025 několika novými notebooky. Jeden z nejzajímavějších modelů byl rozhodně Zenbook A14, který se může chlubit úsporným Snapdragon procesorem X Elite, celohliníkovým tělem s hmotností pod 1 kg, OLED displejem a výdrží baterie až 32 hodin, i když jak vám prozradíme níže, při normálním použití se dostanete spíše na třetinovou hodnotu. Dokáže novinka zaujmout a bude se jednat o jeden z prvních povedených ultrabooků tohoto roku? I na to si odpovíme v dnešní recenzi.
Obsah balení
V kartonové krabici na vás čeká kromě počítače také 90W nabíječka zakončená USB-C konektorem, nezbytné manuály a příjemným bonusem je cestovní pouzdro. U některých modelů stejné řady Asus rovněž přibaluje stylus. Zde tomu tak není, jelikož by byl poměrně zbytečný. Testované zařízení totiž nemá dotykový displej.
Design a konstrukce
Po designové stránce můžeme vidět určité změny. Zenbook A14 patří k několika zařízením společnosti, které se neodkazují na japonskou uměleckou techniku kincugi s designem připomínající slepenou keramiku. Místo toho zde máme čistý vzhled s malým nápisem uprostřed víka. Na testování jsem měl k dispozici tmavě šedou barevnou variantu, pořídit jej však můžete rovněž v béžové barvě.
Tchajwanská společnost už u minulých generací používala tzv. Ceraluminum, což je marketingový název pro slitinu hliníku, hořčíku a keramiky. Poprvé se ale používá na kompletně celé šasi a výsledek se více než povedl. A to už třeba hmotností, která se zastavila na hodnotě 0,98 kg, což je pro 14palcový notebook skvělá hodnota. Zenbook A14 se díky tomu řadí mezi jedny z nejlehčích notebooků na trhu. Samotné rozměry jsou taky příjemné – cca 31,1 × 21,4 × 1,6 cm.
Výhody to má rovněž u samotného matného povrchu, který téměř nezanechává otisky. Navíc je na dotyk docela příjemný a opravdu trochu připomíná keramiku. Posledním plusem má být zvýšená odolnost proti běžnému opotřebení a škrábancům. Na to nicméně během testování prostor nebyl.
Najít u konstrukce něco ke kritice v podstatě nejde, nikde nic nevrže, neprohýbá se a vše perfektně lícuje k sobě. Maximálně tak někomu může vadit omezený úhel u otevřeného víka. Až na 180 stupňů jako třeba u řady Vivobook se nedostanete. Údajně kvůli tomu, že by se zhoršilo chlazení zařízení, jelikož by víko zakrývalo průduchy ventilátorů.
Klávesnice a touchpad
Klávesnice má tradiční Asus rozložení a na první pohled vypadá identický jako u jiných čtrnáctipalcových modelů posledních let. Ve skutečnosti si ale mezigeneračně polepšíte. Minulý rok jsem u modelu Zenbook S 14 z počátku poměrně dost bojovat s nízkým zdvihem kláves 1,1 mm. Novinka má vyšší zdvih 1,3 mm, čímž se přibližuje většině ultrabooků. Psaní je díky tomu pohodlnější a nedochází k tolika překlepům.
K dispozici je bílé podsvícení, které se dá ručně nastavit ve třech úrovních, případně lze využít aplikaci MyAsus a nastavit si automatickou změnu podsvícení. Osobně jsem pak měl velkou radost z návratu klávesové zkratky pro rychlou aktivaci a deaktivaci touchpadu, která v roce 2024 zmizela z řady Asus laptopů. Jelikož jde o Copilot+ počítač, nechybí dedikovaná Copilot klávesa, která již asistenta aktivuje v samostatné aplikaci a nemusíte využívat webový prohlížeč.
U touchpadu využívá Asus maximální možné místo, prst klouže po skleněném povrchu pohodlně, s klikáním jsem rovněž neměl problémy. V nastavení si navíc můžete zapnout různá gesta, například pro rychlou změnou jasu displeje či hlasitosti.
OLED displej neurazí, ani nenadchne
Použití OLED panelu není u Asus notebooků překvapením, nicméně vzhledem k ceně testovaného modelu bych očekával přeci jen něco lepšího. Obzvlášť u 60Hz obnovovací frekvence a nižšího rozlišení 1 920 × 1 200 pixelů bych si dokázal představit lepší hodnoty. Navíc když z jiných modelů víme, že Asus dokáže nabídnout 120Hz frekvenci a vyšší rozlišení v levnějších zařízeních než je Zenbook A14. Paradoxně stejný displej se nachází i v základní variantě, která je o 13 tisíc levnější.
Někomu by také mohla chybět dotyková vrstva, osobně ale fanouškem této funkce nejsem. Pokud jde o barvy, pozorovací úhly či třeba jas, není displeji co vytknout. Potěší také 100% barevný gamut DCI-P3, ale zkrátka čekal bych za tu cenu něco lepšího.
Rámečky kolem displeje spadají zhruba do průměru, plusové body se dají připsat za infračervený senzor, který se nachází vedle Full HD webkamery. Rozpoznání tváře i odemykání zařízení funguje přes službu Windows Hello spolehlivě. A to i když se nacházíte v tmavé místnosti.
Oproti dražším variantám se zde nachází pouze dva reproduktory. Umístěné jsou v základně a míří směrem dolů, což negativně ovlivňuje samotnou kvalitu. Maximální hlasitost je nicméně velmi dobrá.
Sázka na „osvědčený“ Snapdragon
Uvnitř můžeme najít čipset Snapdragon X Elite. A to v nejslabší konfiguraci X1E-78-100, která patří nejen u Asusu k ověřeným volbám a patří zdaleka k nejrozšířenější variantě. V tomhle případě ale dává smysl, do přenosného ultrabooku nechcete “trhač asfaltu”, který nepůjde uchladit. K dispozici je celkem 12 procesorových jader, o grafický výkon se pak stará čip Adreno X1-85.
Zbytek parametrů už je špičkových. Na test dorazila konfigurace s 32 GB RAM a extrémně rychlým 1TB SSD, který se dá v případě zájmu uživatelský vyměnit. A to hlavně v případě, že by vám chybělo volné místo. Použité SSD patří totiž mezi vůbec nejrychlejší, které jsem měl možnost testovat s rychlostí čtení přesahující hodnotu 7 000 MB/s a zápisu 6 000 MB/s.

K dispozici jsou čtyři přednastavené výkonnostní profily, které se dělí podle TDP. A to od 20 po 50 wattů. Nejčastěji jsem pak používal zlatou střední cestu – standardní režim, který příliš neškrtí výkon, ale zároveň udržuje ventilátory na téměř neslyšitelných hodnotách. V tomto se využívá zhruba 35 wattů. Ve výkonném režimu už jsou ventilátory poměrně otravné, ale svou roli plní více než dobře. Během testování jsem se nesetkal s nějakým výrazným přehříváním. Níže zveřejněné výsledky z benchmarků jsou pak právě s aktivním nejvýkonnějším režimem.
Benchmark | Výsledek |
---|---|
Geekbench 6 – Single Core | 2 449 bodů |
Geekbench 6 – Multi Core | 14 574 bodů |
Geekbench 6 – GPU OpenCL | 20 808 bodů |
Cinebench 2024 – Single Core | 106 bodů |
Cinebench 2024 – Multi Core | 1046 bodů |
3DMark Solar Bay | 11 002 bodů |
3DMark Steel Nomad Light | 2 236 bodů |
CPU-Z – Single Core | 689 bodů |
CPU-Z – Multi Core | 8 171 bodů |
Žádného velkého překvapení jsem se nedočkal. Zhruba více než půl roku po vydání je stále největším plusem vícejádrový výkon, u jednoprocesorového jádra je to výrazně horší. Podobně to platí pro grafický výkon. Na jednoduchou kancelářskou práci, základní editaci fotografií či videí, brouzdání na internetu či sledování videí, nabízí dostatek výkonu. Na nějaké specializované úkony, kde je potřeba větší výkon, bych asi stejně spíše volil zařízení s architekturou x86. Pokud totiž vaše aplikace nemá nativní podporu ARM architektury, tak musíte počítat s emulací, která si další část výkonu ukrojí.

Testovaný model za 37 tisíc korun je díky tomu v docela nelichotivé situaci. Ve stejné cenové kategorii pořídíte hravě výkonnější notebooky s Intel či AMD procesorem, u kterých navíc nebudete muset řešit případné problémy s kompatibilitou a emulací. A na klasickou kancelářskou práci je ho škoda, navíc když to hravě zvládne i základní Zenbook A14 za 25 tisíc.
S aplikacemi problém není, s hrami naopak ano
S hraním her na ARM Windows noteboocích zatím moc nepočítejte, z “velkých her” běží nativně v podstatě jen World of Warcraft a Minecraft, zbytek se musí emulovat, což si jednak vezme další dodatečný výkon, ale zároveň je velká šance, že to nebude vůbec fungovat. Trochu vám můžou pomoci stránky jako Windows on ARM nebo Windows ARM software, kde se komunita snaží udržovat seznam her a aplikací fungujících se Snapdragon procesory. Jak ale kolega v létě minulého roku poznamenal u recenze Vivobook S 15, není to stoprocentní a nemůžete se na to spolehnout.

U aplikací naštěstí není situace tak špatná. Nativně dostupných jsou v současné době nižší stovky, a i když už některá není, tak emulace nezpůsobuje takové problémy jako u her. V podstatě jsem neměl problém s žádnou aplikací, kterou normálně používám na x86 počítači. Ať už to byl prohlížeč Brave, Microsoft Office, balík aplikací od Affinity, Spotify či třeba menší aplikace v podobě poznámkového bloku Upnote.
Konektivita a systém
Konektorová výbava je shodná s celou řadou jiných Asus notebooků. Levá strana tak nabídne 2x USB-C s podporou Thunderbolt 4, jedenkrát HDMI a rovněž kombinovaný 3,5mm audio konektor. Na právě straně pak vše zakončuje jedno klasické USB-A. Za bezdrátové technologie si pak Asus zaslouží jedničku. Dostalo se na poslední generaci Wi-Fi 7 a rovněž Bluetooth 5.4. Během testování nebyl vůbec náznak nějakého problému, ať už šlo o připojení k internetu či využívání bezdrátových sluchátek a myši. Připojení probíhalo rychle a dosah dostatečný.
Windows 11 Pro obsahuje pár předinstalovaných aplikací. Bohužel se opět po roční přestávce vrátil antivir McAfee, naštěstí se stále dá jednoduše odinstalovat. Dále je k dispozici několik aplikací přímo od tchajwanské společnosti. Nejdůležitější je MyAsus, ve které se nastavuje samotné zařízení. Dále se může zmínit StoryCube, což je AI galerie nebo GlideX, který slouží k vytvoření dodatečné obrazovky z tabletu či telefonu.
Výborná výdrž baterie
V marketingových materiálech k tomuto notebooku můžete narazit na zajímavý fakt – výdrž baterie dosahuje na hodnotu až 32 hodin. Nicméně nepočítejte s tím, že se v reálném testování k této hodnotě přiblížíte. Aby těchto hodnot Asus dosáhl, vypnula se Wi-Fi, podsvícení klávesnice, snížil se jas, připojila sluchátka a 32 hodin se pak přehrávalo video, u kterého bych se nedivil, kdyby mělo hodně tmavých scén kvůli OLED displeji.
V reálném používání počítejte se zhruba devíti až dvanácti hodinami. Záleží samozřejmě na jasu, zvoleném výkonnostním režimu a tím, co děláte. Nejčastěji jsem se dostával na hodnoty lehce pod deset hodin. A to se standardním režimem, aktivní Wi-Fi, jasu na 80 procent a v podstatě kancelářské práci s využíváním Wordu, Excelu, Photoshopu, brouzdáním na netu, občasném videu na YouTube a přehrávání hudby přes Spotify.
Naměřená rychlost nabíjení 90W adaptérem | ||||
Úroveň | 30 % | 50 % | 80 % | 100 % |
Čas | 17 minut | 28 minut | 43 minut | 90 minut |
Akumulátor o kapacitě 70 Wh se nabíjí přes 90W adaptér. Využít můžete libovolný USB-C konektor a stejně tak i vlastní adaptér. Nabíjení na sto procent trvá cca hodinu a půl. Na polovinu se však dostane za zhruba půl hodiny.
Závěrečné hodnocení
Asus Zenbook A14 je lehký a dobře navržený notebook s kvalitní konstrukcí a čistým designem. Navíc pozitivně překvapí nízkou hmotností pod jeden kilogram. Výdrž baterie je skvělá, v tomhle ohledu se řadí k těm lepším zařízením na trhu. Bohužel má přímo testovaná konfigurace několik větších či menších problémů. Za model s 32 GB RAM, 1TB diskem a čipsetem Snapdragon X Elite zaplatíte 37 990 Kč.
To není málo, když si vezmeme v potaz, že výsledný výkon není zrovna špičkový, respektive dostačuje na kancelářskou práci, ale nějaké speciální použití to není, i třeba kvůli ARM architektuře. Rozporuplné pocity mám rovněž z OLED displeje, kterému by se u dražší varianty hodila vyšší 120Hz obnovovací frekvenci a vyšší rozlišení. Ve finále mě tak spíše zaujala varianta se základním Snapdragonemem X za 24 990 Kč, která v současné době dává u ARM notebooků mnohem větší smysl. Na kancelářskou práci má stále dostatek výkonu a třeba zmiňovaný OLED displej nebudí takové rozpaky jako u 13 tisíc dražší testované konfigurace.
Asus Zenbook A14

Klady
- slušná výdrž baterie
- špičkové dílenské zpracování
- nízká hmotnost
- povedená klávesnice
- IR kamera s Windows Hello
Zápory
- Windows na ARM stále nejsou stoprocentní
- pouze 60Hz OLED displej
- předinstalovaný „antivirus“ McAfee
- USB-C pouze na pravé straně
- vyšší cena