- Je to velké, výkonné a má to mega foťáky, co je to?
- Oppo bojuje o úspěch brutálními parametry, ale v oblasti softwaru cit pro detail maličko chybí
- Cena dokládá rostoucí sebedůvěru: standardní je 44 990 Kč, využít ale můžete startovacího bonusu ve výši 6 000 Kč
- K telefonu navíc dostanete chytré hodinky Oppo v hodnotě 4 490 Kč
Něco takového se vám nestává často. Jdete si vyzvednout telefon na testování, čekáte malinkou, environmentálně uvědomělou krabičku, a vracíte se s druhou extra krabicí od telekonvertoru, která se nevejde ani do 30litrového batohu. Oppo to myslí s vlajkovkami vážně a chce, aby vám mozek ani jinou myšlenku nedovolil.
Klady
- stabilní a vysoký výkon
- odolnost IP66, 68 a 69
- kvalita fotek a videa
- infraport
- skvělá výdrž
- bezdrátové nabíjení oběma směry
- focení s telekonvertorem
Zápory
- velmi sebevědomá cena
- ergonomie by mohla být lepší
- konzistence ColorOS
- množství bloatware včetně Temu
- omezené automatizace, resp. profily
- výkon nabíjení bez VOOC
- bez podpory UWB
U modelu Find X10 Pro Max je ale všechno velké. Působí to na první dojem trochu prvoplánově, ale Oppo zároveň není nováček, aby pod velkopanskými manýry kupilo školácké chyby. Sebevědomí značce nechybí a tak si její manažeři řekli: „Nejvíc lidi poznají, jak jsme skvělí, na foťáku.“ A jak řekli, tak udělali. V této recenzi si povíme, jestli to stačilo.
Proč můžete důvěřovat SMARTmanii? Každý produkt nebo službu, kterou testujeme, prověřujeme v reálném provozu po dobu minimálně jednoho až dvou týdnů. Přípravě recenze věnujeme maximální pozornost a snažíme se v ní vždy objektivně zhodnotit všechny klady a zápory daného produktu.
Krabice od bot na příslušenství
Pokud si budete Oppo Find X10 Pro Max pořizovat jen jako telefon, velká překvapení v krabičce nečekejte. Ta se ještě vejde do malé taštičky, jelikož neskrývá žádné zázraky, jen kabel. Malým bonusem je nalepená fólie na displeji, ale je to takový ten typ, co se při první příležitosti poškrábe.
Pokud se ale rozhodnete kupovat plnou palbu, připravte si skutečně velkou igelitku. Nebo možná modrou tašku Ikea, pokud není Oppo jediná věc, kterou si chcete z obchodu odnést. Dokoupitelným příslušenstvím je totiž tzv. Teleconverter kit s logem Hasselblad.
X10 Pro Max není první telefon, ke kterému si můžete dokoupit externí telekonvertor, ale pokud by celá sestava měla být relativně skladná, proč tak velká krabice od bot? Za prvé, aby hezky vypadala. Vysunete bílé víko a odhalíte samotnou krabičku s teleobjektivem, vystavenou jak korunovační klenoty.
Za druhé, telekonvertor je potřeba nějak přenášet a montovat. Proto můžete z šuplíku vysunout krabičky obsahující elegantní kryt s na dotyk příjemnou texturou a jemným vroubkováním, objímku pro objektiv a transportní pytlík.
Telefon velký jak Texas
S procházkou XXL světa Oppo můžu pokračovat u samotného zařízení. Podle displeje byste mohli tipovat, že X10 Pro Max bude další bezmála sedmipalcová placka. Jenže rozměry 161,3 × 76,6 × 8,4 mm říkají něco jiného. S váhou 233 gramů je Oppo pořádný mastodont, ale pořád je lehčí než iPhone 18 Pro Max. Ultry od Samsungu nejsou žádným gigantickým zjevením, ale pokud si jednu podržíte v levačce a Max Pro chytíte do pravačky, bude těžké rozhodnout, který telefon je větší a těžší.
Oppo je hodně tlusté, kvůli plynule zaobleným rohům ani nemá vyrýsovanou atletickou postavu a tím, že jsou i boky kolmé na čelo a záda, nenajdete na zařízení žádný prvek, který by jeho siluetu zeštíhloval aspoň opticky.
Na držení telefonu si z počátku budete muset trochu zvykat – ukazováček se opře o ostrůvek okolo LED diody na zádech, ale samotný telefon má pak tendence se okolo kontaktního bodu lehce přetáčet. Zadní strana sice vypadá, že je zdrsněná šrafováním, ale jedná se jen o iluzi vroubkování. Kovový rámeček rovněž klouže a levá hrana prstům pravé ruky nenabízí dostatečně pevný úchop. Určitě potěší infraport, ale ergonomii nepomůže ani za mák. Nicméně po pár dnech používání si na to zvyknete a telefon se vám bude držet celkem dobře.
Ochranný kryt proto považuji za příslušenství v podstatě nutné a záleží jen na tom, jak se rozvášníte – funkci bude plnit i futrál za tři dolary, ale originální bílý kryt má taky něco do sebe. Vroubkování na něm je skutečné a ještě jeho prostřednictvím přidáte magnetický kroužek, který se může hodit pro držáky v autě nebo k cvaknutí do bezdrátové nabíječky.
Oppo je samozřejmě voděodolné, výrobce netroškařil, a k IP68 připsal i 69, takže kdybyste se rozhodli, že si Max Pro umyjete wapkou, ustojí to. Proti pádům musí stačit Gorilla Glass Victus 2 z obou stran a hliníkový rámeček. Slušná odolnost tak telefonu rozhodně nechybí.
Tmavá vs. světlá verze: mírně odlišný fotomodul
A ještě jedna zajímavost – Oppo Find X10 Pro Max je dostupný ve dvou barvách: tmavší Titanium Grey a světlé Luna White. Obě barevné varianty se od sebe liší nepatrně jiným designem fotomodulu. Na to je potřeba dát pozor při pořizování sady s telekonvertorem, jelikož ta určená pro světlou verzi nebude pasovat na tmavou a opačně. Jak si můžete všimnout z přiložené fotografie, tmavá verze má okolo fotomodulu navíc plastový obdélník se zakulacenými rohy, světlá verze nic takového nemá.
A co ten fotomodul?
Sestava fotoaparátu je (ano, taky) masivní. Samotný modul se třemi objektivy je obří – tam, kde se ostatní snaží o decentní začlenění do plochy, Oppo vyrobilo obří varnou desku, na které je patrné, že obrysy objektivů okolo sebe mají ještě několik milimetrů místa.
A aby to nebyla jediná věc bijící do očí, hned vedle je ještě stříbrný výstupek s dalším objektivem a přisvětlovací diodou. Aspoň ten ale s nasazeným krytem splyne s celou plochou. Jak ale namontovat na tradičně tvarovaný mobil telekonvertor? Mrkněte okolo na fotky krytu. Okolo objektivu si všimněte tenké drážky – právě do ní se zasouvá kovová ploška jištěná pružinkou, do které se posléze teleobjektiv zacvakne do bajonetu.
A teď prakticky: samotná ploška se na krytu malinko posouvá a přidává další cca 3 mm tloušťky. Technicky vzato nic nebrání ho mít nasazený permanentně, ale ergonomie pak letí z okna a drobné obavy bych měl i o zanesení kolejniček špínou.
Další fakt si uvědomíte při prvním nasazení: použití objektivu vás limituje na teleobjektiv s 3× zoomem, ke kterému se přidá ještě 3,28× zoomu „z té věci“, která vypadá jak tlumič na flintu. Nemůžete si proto říct: „Tohle bych radši cvaknul na ultrawide,“ museli byste odjistit a vysunout jak objektiv, tak krytku. Přídavný modul je pouze pro promyšlené kompozice a nedá se ani uvažovat, že byste s ním chytili nějakou momentku. Focení s telekonvertorem se samozřejmě nehodí ani na pohybující se objekty.
Těžko si představím i situaci, kdy byste takové foto-kombo chtěli nosit na výlet. Nosit krytku a objektiv v pytlíku by šlo, ale opět, před každým použitím byste museli celý set poskládat, k čemuž budete postrádat třetí ruku.
Displej se vším, nač si vzpomenete
Obrazovka má svůj podíl na výsledné bachratosti. Úhlopříčka 6,78 palce je dostatečně prostorná, ale rohy jsou zakřivené velmi zvolna, takže máte pocit, jako kdyby se obrazovka roztékala do prostoru. Technologicky Oppo nenabízí nic revolučního, jako byla ochrana soukromí. To ale neznamená, že by mělo displej špatný! Parametricky jde o výkvět současných možností: obraz dosahuje kmitočtu až 144 Hz, pulzně šířková modulace podsvícení sahá na 3840 Hz, u AMOLED panelu pak nepřekvapí fajfka u všech rozšířenějších HDR standardů (HDR10+, Dolby Vision a HDR Vivid).
Samosebou je podporovaný i Always On Display, kterému pomáhá šetřit energii technologie LTPO. A pokud byste zase chtěli telefon co nejrychleji vyšťavit, maximální udávaný jas dosahuje hranice 3600 nitů (v peaku při HDR obsahu pro jeden pixel). Tolik teorie.
Po stránce praktické jsem si musel v ekvalizéru nastavit trošku chladnější odstíny a pohledat v menu, kde aktivovat zhasnutí a rozsvícení obrazovky poklepáním. Našel jsem v nabídce gest, hned vedle aktivace ovládání jednou rukou – žel, ten je dostupný jen při ovládání gesty, přitom by bylo snadné ho aktivovat poklepáním na navigační lištu, ale Oppo zřejmě tlačítka neuznává.
Přitom menu je všemožných vychytávek nacpané k prasknutí! Oppo zvládá zvýšit citlivost dotykové vrstvy i zabránit nechtěným dotykům, má funkci prevence kinetózy, zkratky na screenshoty, scrollovací screenshoty, gesta na vypnuté obrazovce, přijetí hovoru mávnutím do selfie kamery, spuštění svítilny nebo foťáku zatřesením…
Proto je pro mě nehezky paradoxní, že třeba barevná témata systému vybíráte buď jen v předdefinovaných kombinacích odstínů, nebo se musíte registrovat v Oppo obchodě. Tuhle restriktivní politiku i Google opustil, Theme Park od Samsungu pak je o parník dál.
Co se týče čtečky otisků, Oppo vsadilo na konzervativní řešení, tedy optický snímač papilárních linií. Pozici ale vybralo vhodně, je dostatečně vzdálená od spodní hrany, abyste si nemuseli lámat prsty. Svou roli plní bezpečně a spolehlivě. A je také velmi rychlá.
ColorOS umí hodně, ale chybí mu ukázněnost
Android 17 s nástavbou ColorOS 17 je vůbec zajímavý hybrid. Na první pohled působí evropštěji, organizovaněji a umírněněji než třeba HyperOS z Xiaomi. Na druhý taky. Launcher neháže všechny zástupce hned na plochy, ale nabízí i šuplík, rychlá nastavení můžete oddělit od notifikací, nebo nechat obojí pohromadě, celkem závidím i funkci umožňující telefon vypínat a zapínat v nadefinovaných časech.
Jakmile jsem se ale začal nořit hlouběji, už vyskakovaly věci, které podle mě svědčí o tom, že českých konzultantů Oppo moc platit nechce. A prostředí někdy taky hraje víc na dojem než funkci. Co tím mám na mysli?
Apple zpopularizoval Dynamic island a (nejen) Oppo ho proto musí mít taky. A tak v něm oznámí, že se stahuje aktualizace, ale nikde žádný progress bar a procenta, jen ikonka. Část nabídek je organizovaná do řádků, část do dlaždic. A jen o obrazovku dál už do nastavení musíte přes archaické tři tečky. Ani překlady nepomáhají. V menu natrefíte na vstupní průkazy, souborový manažer místo tagů používá značky, AOD je přeloženo jako Vždy na displeji, a třeba i fakt, že pro použití teleobjektivu je ve foťáku nutné aktivovat speciální režim, aby nebyly fotky vzhůru nohama, si musíte zjistit sami.
Cítím z prostředí, že vývojáři žijí ve své bublině (netroufám si tvrdit, jestli ohraničené vlastní kanceláří nebo hranicemi Asie), a ačkoli dokážou jakýkoli prvek do Androidu implementovat, nepokouší se z prvků sestavit homogenní prostředí. Proto některé funkce řeší jen systémovou aplikací.
Opět samozřejmě záleží, jak moc si chcete telefon přizpůsobit. Opět jeden příklad: grafická témata ColorOS zná. Jenže témata upravují tapetu, ikonky a fonty. A abyste je mohli instalovat, musíte si vytvořit účet na HeyTap, který poskytuje služby pro Oppo, Realme a Oneplus. Přihlášení se tváří, že podporuje login Googlu, ale opak je pravdou, průvodce po vás chce další heslo k účtu. Přece byste si svá data nenechávali pro sebe, že? Stejně na mě působí i předinstalované aplikace.
U telefonů nižší nebo střední třídy se dá zamhouřit oko, ale u prémiového modelu? Tam se neodpouští nic a už vůbec ne desítky aplikací, včetně rizikového Temu, před kterým varuje i NÚKIB. Za mě je to přesně ten typ aplikace, kterou v telefonu opravdu nechcete vidět, a už vůbec ne když jeho cenovka atakuje hranici 40 tisíc Kč. Ale není to problém jen u značky Oppo, Temu najdete předinstalované třeba i u vlajkových telefonů od Viva.
Abych ale nebyl hnidopich – nebude vás to trápit dlouho a často. Pravděpodobně si ColorOS jednou nastavíte, občas se k některým možnostem vrátíte, a dál si budete spokojeně užívat to, co máte, aniž byste potřebovali koukat přes plot, jestli tam neroste tráva zelenější.
Výkon, který vám nespálí ruce
Vlajkovka bez výkonu je jako kapela bez basáka. Fungovat může, ale jen v provizorním režimu. Oppo necítilo povinnost hrábnout do šuplíku s nejnovějšími Snapdragony. Proč taky, když šestá generace byla představená až letos v září? Pod kapotu se tedy dostal Mediatek Dimensity 9600 Pro (kódové označení MT6995), který je rovněž vyráběný 2nm litografií.
Systém, čipset a konstrukce
Rozměry: 161,32 × 76,57 × 8,4 mm, hmotnost: 233 g (měsíční bílá), 235 g (oranžová, titanová), zvýšená odolnost: IP68/IP69
Displej, konektivita a baterie
5G: , NFC: , Bluetooth: 6.0, Wi-Fi: 802.11 a/b/g/n/ac/6e/7, GPS: , konektor: USB-C
Baterie: 7150 mAh, rychlé nabíjení: , bezdrátové nabíjení:
Fotoaparáty
Na rozdíl od Qualcommu ale nerozděluje clustery do výkonného dvoujádra a šestice o trochu méně výkonných jader, ale vytváří tři výkonnostní úrovně. Ta nejvyšší dvojice jader je taktovaná na 4,55 GHz, zbytek je rozdělený po třech s frekvencemi 4,35 a 3,1 GHz. Podle prvních výsledků sice bude Mediatek za Qualcommem zaostávat o circa 10 %, ale pokud neměníte telefon, hned jak spadne z prvního místa v benchmarcích, dokážete ho používat pár let bez panických záchvatů.
O výkon samozřejmě není nouze, 12 GB RAM snad taky bude stačit (ve světě se prodává i 16GB varianta, ale ta v Česku dostupná nebude), a pro data je připraveno 512GB paměti UFS 4.1. Za hlavní devizu ale považuji stabilitu. Těžko rozlišit, za co může procesor, za co chlazení, a kdy je na vině optimalizace. Model Find X10 Pro Max dokáže své rozměry a materiály zužitkovat a ergonomii mění za surovou sílu.
Donutil jsem ho topit maximálně na 40,5 °C a i na tuto hranici lezl jen pozvolna. A zatímco spoustu jiných mobilů by se začalo poohlížet po koupeli v tekutém dusíku, Oppo si jen rozepne límeček u krku – většina tepla se koncentruje okolo horní hrany, kam prsty nesahají tak často. Při hraní na ležato ale zahřívání nepřehlédnete. Naštěstí ale nemá zásadní vliv na výkon, ve 3DMarku činil rozdíl mezi maximem a minimem jen 18,8 %.
Tu příšeru je potřeba něčím živit
Kvalitní přípravu na reálný život dokládá i 7150mAh křemíková baterie. Zbytek světa dostane sice rovných 8000 mAh, ale i ta naše kapacita dovolí se během dne pěkně rozjet. Drobná potíž (nikoli však překvapivá) nastane, až se budete snažit tuhle zásobárnu energie naplnit. Standardů nabíjení je dost na to, aby vaše nabíječka potřebné UFCS nezvládala a maximálních 80 Wattů vám proto bylo zapovězeno.
Co potom? Při použití PPS (programmable Power Supply) spadnete na 55 W, u obyčejného Power Delivery se z nich rázem stane 13,5 W. A pak už to nabíjení trvá nepříjemně dlouho. Inu, kdo chce opičku, musí mít i na adekvátní banánovou nabíječku.
| Naměřená rychlost nabíjení 80W adaptérem | ||||
| Úroveň | 30 % | 50 % | 80 % | 100 % |
| Čas | 15 minut | 23 minut | 41 minut | 56 minut |
V otázkách prodloužení výdrže, údržby baterie a rychlosti nabíjení Oppo drží krok se zbytkem světa. Výkonnostní režimy jsou hned tři (výkonný, vyvážený a úsporný), ke kterým lze aktivovat i super úsporný režim, který už ale citelně zasáhne do dostupných funkcí telefonu.
Kuriózní a zároveň chvályhodný je management nabíjení. Je rozdělený do dvou sekcí. Jedna se nazývá Zdraví baterie, druhá Nastavení nabíjení. V tom prvním kromě samotné kondice akumulátoru najdete možnost aktivovat Chytré nabíjení (čerpající z dat o nejčastějších časech nabíjení telefonu) a Vlastní limit nabíjení (v rozsahu 80-100 %, i když smysl limitu 100 % mi trošku uniká), v menu Nastavení nabíjení lze aktivovat Chytré rychlé nabíjení a limit nabíjení s bypassem. Kdo by takový rozdíl mezi chytrým, a chytrým rychlým nabíjením čekal?
Chytré rychlé nabíjení má ale vliv jen na zahřívání telefonu. To Nabíjení s bypassem je super hlavně pro hráče – umožňuje posílat energii rovnou ze zásuvky k čipsetu bez přestupní stanice v baterce, které tato objížďka prodlužuje životnost. Pro netopýry, psy a jiné živočišné druhy s extrémně vyvinutým sluchem se může hodit tiché bezdrátové nabíjení. Telefon podporuje maximálně 55 W, ale dokáže pracovat i sníženým výkonem, aby se zredukovalo bzučení z telefonu.
A pokud jde energie do telefonu bez kabelů jedním směrem, musí vlajkovka podporovat i opačný vektor. A Oppo Find X10 Pro Max si odfajfkovalo i tenhle úkol.
Může jít zrcadlovka na zasloužený odpočinek?
Když nabízíte ke smartphonu telekonvertor jako příslušenství, říkáte celému světu, že to s focením myslíte vážně. A aby to došlo i úplnému jelitu, zvolilo Oppo i konfiguraci senzorů na steroidech: každý snímač má rozlišení 200 MPx, aby se to dobře pamatovalo. Každý ale slouží k něčemu jinému.
Ten hlavní má úctyhodnou světelnost f/1.5 a je opticky stabilizovaný. Teleobjektiv má 3násobný optický zoom, světelnost f/2.1 a jeho výsledky rovněž jistí optická stabilizace. Širokoúhlý objektiv se zorným polem 124° má světelnost nejnižší, f/2.2. Sami asi vidíte, že nejnižší neznamená automaticky nízkou.
Selfie kamera má rozlišení 50 MPx, zorné pole 100° a na rozdíl od ostatních objektivů používá snímač Isocell JN5 místo Isocell HP5. Technologicky se jedná o nesmírně vyspělou soustavu. O zaostřování pečuje fázová detekce i laser, speciální senzor hlídá barevné spektrum, a LEDka není jen nouzová bludička, ale poměrně intenzivní zdroj světla na krátkou vzdálenost.
Snímky z hlavního fotoaparátu (1×)
Tip: všechny testovací snímky v plném rozlišení naleznete zde Na telefonu nejde přehlédnout logo Hasselblad. Švédský matador v oblasti fotoaparátů propůjčil Oppu své know-how v ladění barev, které snímá onen dedikovaný senzor. Výsledkem je, že zatímco levnější mobil by sklouznul k nadužívání HDR, Find X10 Pro Max dokáže odlišit jednotlivé odstíny přesvědčivěji i při slábnoucím osvětlení či protisvětle. Přístup, kdy optika drží otěže a nepodává je AI, chválím před nastoupenou jednotkou!
Noční fotografie
Pokud byste od fotoaparátu čekali ještě pokročilejší zpracování, můžete zkusit režim Hasselblad s vysokým rozlišením. Fotí v rozlišení 8192 × 6144 pixelů a je znát, že objem dat roste oproti automatice zhruba dvojnásobně. Ani tady ale Oppo nekončí, pokud plánujete další postprodukci, můžete zvolit focení do RAW, nebo RAW Max.
Porovnání režimů Hasselblad a automatiky
Čísel a dat už by snad stačilo, jak tedy Oppo Find X10 Pro Max fotí? První slovo, které mě napadá, je autenticky. Ne dokonale, ale cítíte z něj poctivé řemeslo. Je úplným protipólem třeba pro Pixely, které vsází právě na optimalizaci, AI zpracování apod. Oppo pracuje víc tradičně: posbírá si maximum dat, popíše je, zpracuje, zprůměruje, ale nevymyslí si ani pixel, který by neexistoval.
Tip: všechny testovací snímky v plném rozlišení naleznete zde Ukázka zoomu bez telekonvertoru
Není to jen otázka přístupu, výsledky této koncepce jsou vidět. Představte si třeba podzimní ráno. Pod slunečními paprsky už vidíte babí léto, ale ve stínu už panuje sychravo a přízemní mrazík. A Oppo obojí zachytí, aniž by volilo, jestli se přiklonit k celkově chladnějšímu, nebo teplejšímu podání.
Ukázky zoomu s telekonvertorem
Tip: všechny testovací snímky v plném rozlišení naleznete zde V otázkách videa se Oppo rovněž nedrží zpátky. Chcete 4K při 120 fps? Máte ho mít? 8K? I to je možné, pokud vám stačí 30 snímků za sekundu. Pro influencery může znít zajímavě Open Gate Capture – funkce, kdy se v Pro režimu zaznamenává obraz z celého snímače, takže je při střihu větší svoboda v případném oříznutí obrazu.
Závěrečné hodnocení
Oppo sešilo technologické Frankensteinovo monstrum s využitím většiny aspektů v knize sepsaných. Je to obrovský telefon, protože cílem bylo do něj nacpat všechno potřebné a výkonné. Disponuje obrovskou silou i odolností, ale s ergonomií už je to horší. Parametry jsou špičkové a jednoznačně říkají, že technologie má výrobce nejen zmáknuté, ale umí přidat i funkce, které konkurence, kterou tradičně považujeme za to nejlepší z nejlepšího, neumí, nebo nechce umět. Oppo to ale zvládá naprosto bez problémů.
Zároveň ale obhroublý vzhled neznamená primitivní duši. ColorOS je napěchovaný funkcemi na úrovni, že by se i Google mohl inspirovat. I software ale postrádá určitou eleganci a vytříbenost. Opět ale přidává možnosti, které kompenzují občasnou neomalenost. Celkově jde ale o jednu z nejhezčích nadstaveb pro systém Android, která může funkčností směle konkurovat One UI od Samsungu.
Nové Oppo Find X10 Pro Max už je skladem u Mobil Pohotovosti. V prvních dnech ho pořídíte se slevou 6 000 Kč a navíc získáte hodinky Oppo v hodnotě 4 490 Kč zdarma!
Suma sumárum, Oppo Find X10 Pro Max je telefon, který říká: „Když chceš ten nejlepší hardware a máš na to, kup si mě! Zavři pusu všem škarohlídům ze slonovinových věží, kteří Oppo nepovažovali za sobě rovné!“ Jakmile ale přihlédnete k ceně, nejde se ubránit dojmu, že se Oppo snaží si vykompenzovat loňskou generaci.
Před rokem nabídnul skvělý stroj za neskutečně atraktivní cenu. Udělal si dobrou reklamu, vzbudil zájem a pravděpodobně k sobě přivábil i dlouhodobé majitele konkurenčních značek. Letos vařil podle stejného receptu, ale chce se finančně zahojit. A situaci s cenotvorbou samozřejmě nepomáhá ani současná paměťová krize. A mimochodem, pokud nutně nepotřebujete to nejnovější, je právě loňské Oppo Find X9 Pro s cenovkou 24 990 Kč naprosto skvělou a výrazně levnější volbou.
