- Rakouští vědci přišli na způsob, jak snadno a rychle ochladit okolní vzduch
- Jejich kostka vytištěná s pomocí 3D tisku využívá principy využívané po staletí
- Kdy se dostane mezi běžnou populaci prozatím není známo
Rozepisovat se hlouběji o aktuální vlně veder nemá příliš velkou cenu, ostatně o překonání nějakého teplotního rekordu či rozsáhlých požárech čteme každou chvíli. Vzhledem k tomu, že vyhlídky nevypadají příliš pozitivně ani do budoucna, bude se nejspíše muset každý na nadcházející parná léta připravit po svém. I když pořízení klimatizace je jistě jedním z možných řešení, dopad na životní prostředí a peněženku prostřednictvím ceny energií není ideální variantou pro každého. Výzkumní pracovníci z rakouské technologické univerzity ve Štýrském Hradci přišli s velmi zajímavým řešením, které by mohlo mnoha lidem výrazně pomoci.
ℹ️ Stačí jeden klik! Přidejte si nás mezi mezi preferované weby, případně nás sledujte v Google Zprávách, nebo na Seznam.cz
Kostka, která ochladí i bez elektřiny
Vědci vyvinuli speciální keramické kostky vyrobené s pomocí 3D tisku, které dokáží ochlazovat okolní vzduch, a to bez nutnosti připojení k elektřině. Kostky využívají odpařovací chlazení, kdy se voda absorbovaná do porézní keramiky odpařuje a odvádí teplo z okolního vzduchu. Během testu v horkém podkroví byl zaznamenán pokles teploty o téměř 7 °C v bezprostředním okolí kostky naplněné vodou. Výzkumnice Milena Stavricová to popisuje jako starodávnou fyziku, kterou moderní výrobní technologie vdechly nový život. Hliněné džbány a tradiční větrné věže totiž využívají odpařovací chlazení již po staletí a nyní díky 3D tisku lze navrhovat tvary, které tento efekt maximalizují.
Každá kostka má stranu dlouhou přibližně 23 centimetrů a je vytištěna z hliněné směsi. Vytisknutá hlína se vypaluje při nízkých teplotách, čímž vzniká vysoce porézní materiál. Pro fungování je klíčová geometrie, Týmkterávyužívá strukturu trojnásobně periodického minimálního povrchu. Tato konstrukce poskytuje relativně velkou užitnou plochu při minimální spotřebě materiálu. Voda proniká do porézní keramiky díky kapilárním silám a rovnoměrně se rozprostírá, přičemž následně se na této ploše nepřetržitě odpařuje a odvádí teplo z okolního vzduchu.
Výzkumní pracovníci ale celý koncept ještě o něco vylepšili a do procesu zapojil biologii. Před tiskem se do hlíny přidávají houbové kultury a piliny, přičemž použitým materiálem prorůstá mycelium, tedy vláknitá síť houbových vláken. Voda tímto podhoubím prochází snadněji, čímž se zvyšuje chladicí účinek. „Naším cílem je zajistit ochlazení tam, kde lidé obzvláště trpí horkem,“ uvedl Stavric. „Spoléháme se spíše na principy přirozeného ochlazování než na energeticky náročnou technologii klimatizace.“ Kdy se projekt dostane z univerzitních laboratoří do běžných domácností prozatím není známo, nicméně doufáme, že se tak stane co nejdříve.
