- Mercedes testuje humanoidní roboty přímo na výrobní lince
- Robot jménem Apollo zvládá logistiku i práci mezi lidmi
- Má lidské rozměry a na jedno nabití zvládne pracovat 4 hodiny
Logistické úkoly, přenášení komponent i samostatný pohyb po tovární hale. Nejde o sci-fi, ale o realitu v berlínské továrně Mercedesu, kde automobilka testuje humanoidního robota Apollo. Vývoj pochází z amerického startupu Apptronik a cíl je jednoduchý, zrychlit výrobu a ulevit zaměstnancům od rutinní práce. Navíc s pomocí umělé inteligence by Apollo nemusel zůstat jen u přenášení součástek.
Robot, který vypadá jako člověk a pracuje jako jeho parťák
Robot Apollo měří 1,73 metru a váží 72 kilogramů, což z něj dělá stroj o podobných proporcích, které má běžný člověk. Není to náhoda. Právě tato konstrukce umožňuje, aby se bez problémů pohyboval ve stávajících prostorách navržených pro lidi. Díky tomu se nemusí přestavovat a optimalizovat výroba v hale. V praxi to znamená, že robot může například projít běžnými dveřmi, dosáhnout na stoly nebo manipulovat s předměty umístěnými v klasických regálech.
Robot Apollo je navržen pro dlouhodobý provoz v reálném pracovním prostředí, čemuž odpovídá i jeho energetická výbava. Využívá vyměnitelné bateriové moduly, díky nimž může nepřetržitě fungovat až 22 hodin denně. Na jedno nabití vydrží přibližně čtyři hodiny, přičemž robot se dokáže autonomně připojit k nabíjecí stanici a některé verze podporují rychlonabíjení – na 80 % kapacity se dostanou do jediné hodiny.
Co se týče pohybu, Apollo sází na elektrický pohon, který je bezpečnější než hydraulika. Tělo robota je vybaveno 32 stupni volnosti, což mu umožňuje velmi přirozené a plynulé pohyby. Maximální rychlost činí 1,2 m/s, přičemž u některých konfigurací může být zvýšena až na 1,5 m/s. Jen pro představu: průměrná lidská chůze je 1,5 m/s, to znamená, že robot chodí stejně rychle, případně nepatrně pomaleji než člověk! Bez problémů zvládne nerovnosti do výšky 2 cm a projede i úzkými průchody o šířce pouhých 70 cm.
Zpočátku se Apollo zaměřuje především na tzv. intralogistiku – tedy přepravu materiálů mezi různými částmi výrobní linky. Zatímco člověk se může soustředit na složitější úkoly, robot se postará o „běžné“ přenášení dílů. Mercedes testuje Apolla na Digital Factory Campus v Berlíně, nasazení probíhá také v maďarském Kecskemétu. A podle ohlasů se nejedná o krátkodobý experiment, ale o první krok k větší robotizaci celé výroby.
Apollo je prošpikovaný senzory
Apollo je vybaven pokročilými senzory pro bezpečnou navigaci a interakci s prostředím. Disponuje stereo kamerovým systémem, který umožňuje 3D vnímání a detailní mapování okolí v reálném čase. Hloubková kamera dokáže detekovat objekty ve vzdálenostech od 0,186 metru až do 2 metrů, což je ideální pro práci ve stísněných prostorách i pro manipulaci s předměty.
LIDAR technologie zajišťuje přesné určování polohy a bezpečnou navigaci po výrobní hale. V některých verzích má robot duální LIDAR, který poskytuje 360° pokrytí, čímž výrazně snižuje riziko kolizí. Ultrazvukové senzory pomáhají při detekci blízkých překážek a nečekaných objektů, zatímco speciální senzory pro detekci nízkých překážek a propadů zajišťují, že se robot bezpečně pohybuje i po složitém a členitém terénu.
Umělá inteligence hlídá kvalitu i plynulost výroby
Mercedes však nesází jen na fyzické roboty. Do výroby nasazuje i nové modely umělé inteligence od DeepMind, a to konkrétně Gemini Robotics a Gemini Robotics Extended Reasoning. Oba systémy staví na architektuře Gemini 2.0 a pomáhají monitorovat výrobní procesy v reálném čase, vyhodnocovat odchylky a předcházet vadám.
AI kontroluje kvalitu, odhaluje potenciální poruchy a optimalizuje tok komponent na linkách. Automobilka do systému zavedla i chytré chatboty pro tovární řízení, které nahrazují rutinní úkony a umožňují pracovníkům soustředit se na smysluplnější a kreativnější činnosti. „Umělá inteligence nám umožňuje věnovat se hodnotnější práci. Opakované a náročné úkoly přenecháme strojům,“ říká Jörg Burzer, šéf výroby Mercedes-Benz.
Cena robota? Zatím asi jako menší auto
Robot Apollo zatím není levný – stojí kolem 1 200 000 Kč. Přesto Mercedes věří, že cena postupně klesne a umožní širší nasazení. Investice automobilky do Apptroniku navíc ukazuje, že nejde jen o experiment, ale dlouhodobou strategii. V současnosti roboty stále ovládají lidé prostřednictvím tzv. teleoperace – tedy vzdáleného řízení, kde se Apollo učí daný úkol pozorováním a opakováním. Cílem ale je, aby se časem dokázal rozhodovat samostatně a zvládl úkoly zcela autonomně.
Zatímco jiné automobilky – například Honda, Hyundai nebo BMW – také zkoumají využití humanoidních robotů, žádná z nich ještě nepokročila tak daleko, aby se roboti stali běžnou součástí výroby. Tesla sice v roce 2023 ohlásila, že její robot Optimus bude „již brzy“ pracovat ve fabrikách, ale konkrétní výsledky zatím chybí.
Mercedes-Benz se tak profiluje jako lídr v oblasti kombinace fyzické robotiky a inteligentního softwaru. A pokud testy dopadnou dobře, můžeme se dočkat budoucnosti, kdy se robotický kolega na směně stane běžnou součástí každodenního provozu – tiše přejíždějící mezi výrobními stanicemi a doplňující komponenty, bez jediné pauzy na kávu.
