Dvacátého devátého června roku 2007 světlo světa spatřil první iPhone – přístroj, který položil základy moderním smartphonům. Telefon od Applu se za deset let své existence samozřejmě velmi proměnil, což platí i pro jeho operační systém. V tomto článku si připomeneme, jak šel čas s iOS.
Začátky
iPhone debutoval s operačním systémem iPhone OS 1, který ještě neměl se současným systémem příliš společného. Steve Jobs původně chtěl, aby vývojáři vytvářeli webové aplikace, které by na iPhonu vypadaly jako nativní aplikace. Brzy ovšem na tuto koncepci změnil názor a oznámil iPhone SDK. V červenci roku 2008 již bylo v novém AppStoru k dispozici 500 aplikací. Příchod AppStore také znamenal další verzi operačního systému, tedy iPhone OS 2. Ten byl zdarma distribuován majitelům iPhonu, ale pokud jste ho chtěli mít i na svém iPodu Touch, museli jste zaplatit 9,95 USD (227 Kč).
iPhone OS 2 ale nepřinesl pouze App Store. Poprvé v sobě měl integrovanou podporu push notifikací, bez nichž si již dnes moderní smartphone nedovedeme představit. Přidána byla také synchronizace skrz protokol Microsoft Exchange.
V červnu 2009 získali jableční uživatelé třetí verzi jejich operačního systému, v němž se objevila velmi očekávaná podpora celosystémového kopírování a vkládání, MMS, hlasové poznámky a další vylepšení. Za necelý rok pak přišel menší update vydaný zejména kvůli přizpůsobení systému pro nový tablet iPad. V souvislosti s tím také Apple přejmenoval svůj mobilní operační systém na dodnes používaný iOS a vydal iOS 3.2.
Začíná se rýsovat moderní iOS
Opravdu přelomová byla další generace systému s označením iOS 4. Ta totiž přinesla celou řadu, dnes samozřejmých, v té době ovšem revolučních, funkcí a technologií. Jednalo se například o podporu multitaskingu, kontrolu pravopisu v celém systému, možnost vytváření složek či jednotnou schránku Mail. Vylepšení doznala také kamera, která se naučila digitální zoom.
K verzi 4 se ovšem váže také jedna nepříjemná kauza, tzv. Antennagate. Tato kauza označuje vlastně dva samostatné problémy – nešťastně umístěnou anténu na iPhonu 4 a nesprávné zobrazování síly signálu. Zatímco umístění antény samozřejmě žádná aktualizace opravit nemohla, druhý zmiňovaný problém Apple pouhý měsíc po vydání původního iOS 4 vyřešil záplatovanou verzí iOS 4.0.1.
Celkově byl ale iOS 4 velmi povedený a dle slov Applu přidával přes 100 nových funkcí, včetně zdánlivých drobností, jako možnosti změnit si pozadí na domácí obrazovce.
V překotném rozšiřování možností svého systému pokračoval Apple verzí iOS 5, jejíž představení bylo jedním z hlavních bodů vývojářské konference WWDC 2011. Tehdy představené novinky zahrnovaly například iCloud, notifikační centrum, protokol AirPlay pro streamování obsahu do Apple TV a poprvé jsme mohli vidět také iMessage. Stěžejní bylo ovšem představení mobilní asistentky Siri, která v roce 2011 působila poměrně futuristickým dojmem i přes to, že zdaleka nebyla tak „chytrá“ jako dnes.
Nápor novinek doznal jistého zpomalení s vydáním iOS 6, jehož hlavní novinkou byl přechod od Google Maps k vlastnímu mapovému řešení Applu. Šestá verze jinak obsahovala zejména drobné optimalizace a zlepšení, která značně přispěla ke stabilitě a spolehlivosti systému, za což byl Apple v té době komunitou chválen.
iOS tak, jak ho známe
Pokud byl iOS 6 ve znamení úprav „pod pokličkou“, tak iOS 7 byl jeho přesným opakem. Představen byl na podzim roku 2013 a přinášel kompletní změnu uživatelského prostředí, které se začalo silně orientovat na jednoduchost a intuitivní ovládání. Systém tak získal například Control Center pro rychlou změnu základních nastavení, nové rozhraní pro multitasking, AirDrop pro snadné sdílení obsahu mezi Apple zařízeními a spoustu dalších vylepšení, mezi nimiž nechyběla například ani přepracovaná kamera či galerie.
Rok po vydání revolučního iOS 7 přišla další verze, kterou Apple prezentoval jako velmi význačnou zejména pro vývojáře. Do systému tak přibyla například lepší podpora sdílení dat mezi aplikacemi nebo vylepšené Touch ID. Nechyběla ale ani spousta novinek pro koncové uživatele, z nichž můžeme zmínit například zcela novou podobu galerie, možnost posílání hlasových zpráv, videí a sdílení polohy v aplikaci Zprávy nebo přidání Kontinuity s univerzální schránkou Handoff.
Za zmínku stojí i mezigenerační update iOS 8.4, v němž byla poprvé představena Apple Music, odpověď Applu na Spotify a podobné streamovací služby.
iOS 9 pak na podzim roku 2016 přinesl další várku vylepšení, nicméně jednalo se o jednu z méně výrazných verzí. iPad sice získal možnost rozdělení obrazovky a lepší multitasking, přibyla podpora 3D Touch funkcí pro iPhone 6S a v systému se objevila aplikace Apple News, nicméně žádná z těchto funkcí nebyla zrovna revoluční. Uživatelé často používající své jablečné zařízení v noci však možná ocenili technologii Night Shift přidanou v updatu 9.3, která zajistila automatické uzpůsobení teploty barev v závislosti na denní době.
Za doposud největší vydání označil Apple iOS 10, v němž se objevila například podpora třetích stran pro Siri, opět se změnil vzhled systémové galerie, map a některých dalších aplikací, přibyly widgety na zamykací obrazovku, změnil se vzhled Control Center a Zprávy se naučily rychlé náčrtky, velké emoji a další drobnosti.
Závěr
Můžeme vidět, že Apple za deset let udělal opravdu velký pokrok nejen v hardwaru svých mobilních zařízení, ale také v jejich operačním systému, bez nějž by si pravděpodobně nikdy iPhony nezískaly takovou popularitu. Spousta funkcí představených poprvé v iOS je navíc nyní nedílnou součástí ostatních operačních systémů, za což Applu náleží poděkování.
Na druhou stranu je pravda, že ne vždy se všechno vydařilo – vzpomeňme si například na v článku zmiňovanou Antennagate, nepříliš šťastně zvládnutý přechod na Apple Maps, či tzv. Slowgate – tedy naprosto neoptimalizovaný iOS 4 pro iPhone 3G, který telefon udělal v podstatě nepoužitelným.
