- Futuristická doprava Hyperloop se nakonec neprosadila
- Společnost Hyperloop One, která stála za vývojem, koncem roku zavře kanceláře
- Doprava ve vysokorychlostních tubusech měla stát i na území Česka
„Byl to sen, který byl pro tento svět nerealizovatelný,“ tvdí zahraniční média. Hyperloop One, futuristický dopravní startup, který sliboval, že se budeme pohybovat trubkami téměř bez vzduchu rychlostí letadel, podle agentury Bloomberg ukončuje svou činnost. Společnost rozprodává svůj majetek, zavírá kanceláře a propouští zaměstnance. Formálně skončí na konci roku, kdy veškeré její duševní vlastnictví přejde na jejího majoritního akcionáře, významného dubajského provozovatele přístavů DP World. Ten, kdo testovací dráhu v nevadské poušti koupí, bude mít k dispozici pořádnou skluzavku, pakliže si ji ponechá.
Hyperloop koncem roku zavírá krám
Od svého založení v roce 2014 získala společnost přibližně 450 milionů dolarů (cca 10 miliard korun) z fondů rizikového kapitálu a dalších investic. Ačkoli se o vybudování hyperloopů stále pokouší malá hrstka startupů, zánik jedné z největších hyperloopových společností signalizuje konec snu, který vznikl v roce 2013 takzvaným alfa dokumentem Elona Muska.
Podle Muskovy teorie by aerodynamické hliníkové kapsle naplněné cestujícími nebo nákladem mohly být poháněny trubicí téměř bez vzduchu rychlostí až 1 223 km/h. Tyto tubusy, vyzdvižené na pylonech nebo zapuštěné pod zem, by mohly být postaveny buď uvnitř měst, nebo mezi nimi. Nazval je pátým způsobem dopravy a tvrdil, že by mohly pomoci změnit způsob, jakým žijeme, pracujeme, obchodujeme a cestujeme.
Společnost Virgin Hyperloop byla původně založena jako Hyperloop Technologies, v roce 2016 se přejmenovala na Hyperloop One a poté, co ji koupila společnost Richarda Bransona, opět na Virgin Hyperloop One. Společnost vyrazila na trh se silnými ambicemi, desítkami milionů dolarů financování a odvážnou vizí systémů hyperloop po celém světě. Společnost učinila několik důležitých kroků, včetně vybudování zkušební dráhy v Nevadě, na které se testuje bezpečnost a proveditelnost technologie. V roce 2020 provedla první a jediný test s lidskými pasažéry. Modul dosáhl maximální rychlosti pouze 160 km/h, což zdaleka neodpovídá původnímu slibu, který počítal se sedminásobkem.
Ambiciózní projekt byl spojen také s Českou republikou, konkrétně s městem Brnem, které chtělo vybudovat tento typ dopravního spojení směrem do hlavního města, kam by díky němu teoreticky dorazil za pouhých 14 minut. Z tohoto projektu ale nakonec z pochopitelných důvodů sešlo.
Michael Chrobok
Další dnešní články
