- Mladí lidé mají mnohdy radikálně odlišné pohledy na svět než ti starší
- Google jich vyzpovídal přes 7 tisíc, aby se dozvěděl, jaký je jejich vztah k technologiím
- Většina z nich k nim má překvapivě střízlivý přístup
Moderní technologie a budoucnost je zkrátka něco, co neodmyslitelně patří k sobě. Co si o jejich vztahu myslí dospělí lidé, je sice celkem důležité, nicméně mnohem zajímavější je to, jak k tomuto přistupují ti, kteří budou na tomto světě ještě dlouho po nás. Google se proto ve spolupráci s Livity rozhodl udělat velký průzkum mezi mladými Evropany mezi 13 a 18 lety, kteří pocházejí z Irska, Polska, Řecka, Španělska, Itálie, Francie a Švédska, přičemž hlavním tématem průzkumu mezi 7 tisíci respondenty bylo to, co od moderních technologií chtějí a jakým směrem je budou směřovat.
V hlavní roli umělá inteligence
Není žádnou novinkou, že teenageři považují AI za běžnou součást života: 4 z 10 (40 %) respondentů ji používá denně nebo téměř denně. A proč? Drtivá většina (81 %) tvrdí, že jsou díky ní kreativnější. Až 65 % uvádí, že jim pomáhá přicházet s novými nápady nebo řešeními problémů, a 47 % zmiňuje, že AI využívá pro vysvětlení různých témat různými způsoby. Přesto více než čtvrtina (28 %) uvádí, že jejich školy neschválily používání žádných nástrojů umělé inteligence.
„Myslím si, že škola zaostává,“ říká 18letý Ali ze Švédska. „Měli bychom se naučit používat umělou inteligenci lépe, než jak to děláme teď.“ Mladí lidé vyrůstají v prostředí bohatém na informace a vědí, že nemají brát vše vážně. Většina (55 %) uvádí, že zvažuje, zda je obsah důvěryhodný, a téměř polovina (46 %) si informace ověřuje z jiných zdrojů. Uznávají, že umělá inteligence může být zkratkou, ale jak poznamenává 17letý Jack z Irska: „Neměla by za vás myslet.“ Dotazovaní teenageři často zmiňovali důležitost zachování kritického myšlení a opatrnost, aby se na umělé inteligenci nestali příliš závislými.
Internet rodiče nenahradil
Rodiče a opatrovníci jsou pro téměř třetinu teenagerů (32 %) nejdůvěryhodnějším zdrojem rad ohledně zdravých online návyků, následují přátelé (12 %) a učitelé (9 %). S přibývajícím věkem se však teenageři na rodiče a členy rodiny spoléhají méně. Ve věku 13–15 let se více než polovina teenagerů (54 %) obrací na důvěryhodné rodiče nebo opatrovníky, aby se naučili zdravé online návyky. Ve věku 16–18 let však tento počet klesá na méně než jednu pětinu (19 %), což naznačuje, že nejvhodnější doba pro mladé lidi, aby se naučili správné online hygieně, je tehdy, když jsou ve svém životě ještě otevřenější rozhovorům s dospělými.
V Evropě mladí lidé využívají YouTube pro vzdělávání ve třídě i mimo ni: 74 % z nich uvedlo, že sleduje videa na YouTube, aby se naučilo něco nového do školy. Nástroje jako YouTube nejsou pouze vzdělávací, ale mohou být i inspirativní. „Díky videím na YouTube často objevuji nové osobnosti,“ říká 17letý Szymon z Polska. I když my starší občas máme pocit, že je s mladou generací všechno špatně, nakonec to možné nebude tak horké, jak by se mohlo zdát.
