Google v neděli 27. září oslavil své 22. narozeniny. Alespoň se tedy tento den v posledních letech jako narozeniny Googlu označuje. V tento den se přitom nic význačného nestalo, zvolen byl zřejmě kvůli tomu, aby se kryl s dosažením určitých milníků. Samotný Google během let narozeniny slavil v různé dny a v roce 2013 dokonce přiznal, že vlastně neví, kdy by narozeniny měl slavit.
Firma Google Inc. Byla založena v 4. září 1998. První investici ale ještě neexistující firma získala o měsíc dříve. A doména google.com byla naopak zaregistrována až 15. září, ovšem o rok dříve. Vývoj vyhledávače navíc začal vlastně už v roce 1996.
Trvat v případě Googlu na konkrétním narozeninovém dni asi nemá smysl. Září ale každopádně v historii Googlu sehrálo zásadní roli. Proto si krátce po dovršení tohoto měsíce připomeňme významné události, které provázely přibližně prvních 10 let fungování společnosti. Tato doba totiž stačila k tomu, aby se z akademické práce stal nadnárodní gigant ovládající mnoho segmentů trhu.
Vědecký projekt, který se vymkl kontrole
Historie Googlu se začala psát v roce 1995, kdy se na Standfordově univerzitě potkali dva postgraduální studenti Larry Page a Sergey Brin. Oba se věnovali zpracování internetových dat, přičemž Page při hledání tématu disertační práce zvažoval věnovat se matematickým vlastnostem webu, kdy chtěl analyzovat strukturu propojení jednotlivých stránek.
Vedoucí jeho práce ho v tomto nápadu podpořil a Page začal pracovat na původně výzkumném projektu BackRub. Brzy se k němu přidal i Sergey Brin a společně začali analyzovat to, jak se na sebe webové stránky odkazují. Vycházeli přitom z principu, který znali z akademického prostředí – z citací. Čím více odkazů na daný web vede, tím spíše je významný. Stejně tak jsou ale zřejmě významnější weby, na něž takto často „citovaná“ stránka odkazuje.
Tato teorie zaujala Scotta Hassana, který se ke dvojici připojil a začal tento nápad přepisovat do podoby kódu. Hassan se tak stal v podstatě třetím tvůrcem Googlu. Dnes o něm ale ví málokdo.
Základem je PageRank
Experimentální program BackRub začal web analyzovat během března 1996, přičemž samozřejmě běžel na univerzitních serverech. Získaná surová data o propojení webových stránek bylo třeba nějak vizualizovat, resp. z nich generovat nějaký srozumitelný výstup. Tak vznikl systém hodnocení PageRank, který jednotlivým URL adresám přiřazoval důležitost podle principů popsaných výše.
Algoritmus PageRank byl v roce 1998 patentován. Vzhledem k tomu, že tvůrci stále studovali na univerzitě, získala tento patent univerzita. A drží jej do dnešního dne. Google ale za balík akcií získal právo patent využívat. Univerzita akcie zpeněžila v roce 2005 za 336 milionů dolarů.
PageRank se mimochodem jmenuje po Larrym, nikoliv podle toho, že hodnotí stránky (page). Zajímavé také je, že nejde o zcela originální nápad – ovlivněn byl podobným algoritmem RankDex, který vyvinul o pár měsíců dříve Robin Li, což je zmíněno i přímo v dokumentaci k patentu PageRank. RankDex mimochodem zaznamenal úspěch o pár let později, kdy na jeho základech vznikl čínský vyhledávač Baidu.
Google je na světě… tak trochu
Od vytvoření PageRanku byl už jen krok k vyhledávači. Dvojice Page a Brin si rychle uvědomila, že zohlednění relevance stránek určené PageRankem, by mělo logicky poskytovat mnohem užitečnější výsledky vyhledávání. Tehdejší vyhledávače totiž fungovaly mnohem méně sofistikovaně. Seřazení výsledků bylo mnohdy dáno tím, kolikrát se vyhledávaná fráze na webu objevovala. A to samozřejmě nebylo úplně zárukou kvality. Naopak fakt, že na danou stránku odkazuje hodně jiných relevantních webů, už touto zárukou do značné míry bylo.
Studenti se rozhodli tuto tezi ověřit v praxi. Na webu Standfordu tak v srpnu 1996 spustili první verzi vyhledávače, která hned zahltila polovinu šířky pásma univerzity. Fungování na univerzitních serverech se rychle stalo neudržitelné a 15. září 1997 byla registrována vlastní doména Google.com. Název přitom vychází z fonetické zkomoleniny slova googol, což je jednička následovaná sto nulami. To má odkazovat na obrovské množství informací, které vyhledávač zpracovává.
V srpnu příštího roku si Googlu všiml spoluzakladatel Sun Microsystems (dnes součást Oracle). Po krátké demonstraci fungování byl projektem tak uchvácen, že vypsal šek na 100 00 USD, což by po započtení inflace dnes odpovídalo asi 3,5 milionu Kč. Problém však byl, že šek stál na jméno Google Inc. A taková firma neexistovala.
Investice by byla, firma chybí
Sto tisíc dolarů byla pro stále ještě studentské zakladatele vítaná investice. Jenže její získání bylo podmíněno tím, že skutečně založí firmu. K tomu nakonec došlo 4. září 1998, kdy se oficiálně zaregistrovala soukromá společnost Google Inc. Následovalo založení firemního účtu a vyplacení šeku.
Prvním sídlem byla dnes již legendární kalifornská garáž. Poskytla ji kamarádka Susan Wojcicki, která se později stala manažerkou v Googlu a v současnosti je CEO YouTube.
Promarněná příležitost
Google postupně získával menší investice od rodiny a přátel, ale udržitelný obchodní model to nebyl. Page a Brin tak museli rychle upustit od své původní vize vyhledávače bez reklam. Místo tehdy běžných vyskakovacích oken však zvolili nenápadnou textovou reklamu, která nenarušovala stránku s výsledky a umožňovala rychlé načítání i na pomalém připojení. Google tou dobou indexoval asi 60 milionů stránek a postupně získával na popularitě. Jeho výhody však rozpoznávalo jen malé množství nadšenců a budoucnost zdánlivě patřila komplexním portálům typu Yahoo, AOL či MSN.
Začátkem roku 1999 Brin s Pagem usoudili, že se chtějí nadále věnovat akademické dráze a Google prodají. Za milion dolarů ho nabídli konkurenčnímu vyhledávači Excite. CEO Excite nicméně tuto nabídku odmítl jako absurdní. Nepřistoupil ani na cenu 750 000 USD a z prodeje tak sešlo. Do firmy navíc odmítl i vstoupit jako investor.
První větší investice pak přišla o pár měsíců později, kdy do Googlu dvě investiční skupiny vložily 25 milionů dolarů. Ne každý však potenciál rozpoznal. Zářnou ukázkou promarněné příležitosti je společnost Oingo, později známá jako Applied Semantics. Ta odmítla šest nabídek na odkup Googlu. Přijala až sedmou – to však až v roce 2003 a Google už kupoval je. Firma se stala základem pro reklamní platformu AdSense.
Zlom tisíciletí, zlom vývoje
Zásadní zlom v historii Googlu přišel v roce 2000. V tomto roce začal Google nabízet reklamu asociovanou s klíčovými slovy – AdWords. Služba dnes známá jako Google Ads, zaznamenala velkou popularitu a dnes je hlavním zdrojem příjmů Google. Za minulý rok mateřská společnost Alphabet Inc tímto způsobem získala téměř 135 miliard dolarů.
S nově získaným zdrojem prostředků Google započal sérii akvizicí, rozvoje a spouštění nových služeb. V roce 2001 Google spustil Groups, do nichž přesunul více než 500 milionů usenetových diskuzí z archivu pohlcené služby Deja News. Došlo také ke spuštění národních mutací Googlu, přibylo vyhledávání obrázků, a spuštěna byla také vyhledávací lišta Google Toolbar. Ta umožňovala vyhledávat bez nutnosti otevírat google.com, což nebylo v tehdejších prohlížečích standardem.
V roce 2003 pak Google koupil společnost Pyra Labs. Tím se mezi služby Googlu dostal i Blogger, což bylo důležité v souvislosti se spuštěním AdSense ve stejném roce. Kontextová reklama cílená podle obsahu webů způsobila velký blogovací boom, kdy se blogerům otevřela možnost poměrně snadno monetizovat své weby. Pro Google to nicméně znamenalo především další nárůst příjmů z reklam.
Něco končí, něco začíná
V roce 2004 už měla kdysi garážová firma 800 zaměstnanců. Nedostatečné kapacity vyřešil přesun do tzv. Googleplexu v Mouintain View, kde firma sídlí dodnes. V únoru se s Googlem rozešlo Yahoo, které ho do té doby používalo jako vyhledávač. Pro Google to krátkodobě znamenalo pokles aktivních uživatelů. Brzy se ale ukázalo, že Yahoo není schopno vlastním vyhledávačem konkurovat, zatímco Google rostl až do současného téměř monopolního postavení.
Na aprílový den pak připadlo spuštění Gmailu, byť zatím jen na pozvánky. Plné spuštění následovalo až o tři roky později, a to pořád v beta režimu, nicméně stále šlo o velkou revoluci. Emailová schránka nebyla závislá na poskytovateli internetu, nabízela bezprecedentní gigabyte místa, ale také obsahovala reklamy.
Rok 2005 pak znamenal spuštění služby Google Video. Služba nejprve umožňovala vyhledávat mezi televizními klipy se skrytými titulky. Už o několik měsíců později však začalo být možné nahrávat i uživatelská videa. Začátkem roku 2006 pak Google Video začalo nabízet prémiový obsah od amerických televizí a Sony. Služba nicméně nikdy nezískala širokou popularitu a Google se tak v roce 2006 rozhodl koupit za 1,65 miliardy dolarů v akciích konkurenční YouTube.
Obě služby nějakou dobu fungovaly vedle sebe, až nakonec Google Video v roce 2012 skončilo nadobro a obsah se přesunul na YouTube. Název Google Video dnes používá pouze součást vyhledávače indexující videa z různých zdrojů. YouTube je mimochodem jednou z mála služeb, která si udržela jistou samostatnost i po akvizici, a naopak nahradila dosavadní řešení Googlu.
Otevřený příběh
Historie Google se samozřejmě psala i po roce 2006. V roce 2008 byl spuštěn v mnoha ohledech přelomový prohlížeč Google Chrome. Vydán byl také první telefon s Androidem, T-Mobile G1. Oběma tématům jsme se ale už věnovali v samostatných článcích, a nemá je tedy smysl znovu opakovat.
Rychlé shrnutí nejdůležitějších okamžiků z prvních let fungování Googlu ukazuje, že někdy stačí jedna dobrá myšlenka, několik schopných lidí, a úspěch je na světě. Příběh Googlu je totiž především příběhem úspěchu. V pozdějších letech se samozřejmě s růstem do současných rozměrů objevily různé kontroverze, mnohdy spojené s tím, k jakému množství uživatelských dat má firma přístup, a jak s nimi nakládá.
Tip: Sergey Brin & Larry Page: šest faktů, o kterých jste možná ještě neslyšeli
Příběh Googlu je každopádně otevřený. Doufejme tak, že dalších 22 let existence bude přinejmenším stejně přínosných, jako první dvě dekády.
