TOPlist

Google a Apple čelí kritice kvůli možnosti stažení aplikace omezující lidská práva žen

Saudská Arábie je sice členem Rady pro lidská práva OSN, avšak s jejich dodržováním si zrovna hlavu neláme. Nedávno sice s velkou slávou povolili ženám chodit do kina a řídit automobily (se svolením muže), avšak postavení žen ve společnosti je stále velmi druhořadé.







Nepřehlédněte

Google začal v Rusku cenzurovat vyhledávání. Úřad si pochvaluje „konstruktivní dialog“

Kritika od ochránců lidských práv v této souvislosti zamířila však trochu nečekaným směrem. Několik organizací včetně například Amnesty International tvrdě kritizuje Apple a Google za to, že ve svých obchodech umožňují stažení kontroverzní aplikace Absher. Ta je vyvíjena vládou a slouží ke každodenním úkonům, jako je třeba placení pokut za parkování. V Saudské Arábii však do kategorie těchto „maličkostí“ patří i možnost sledovat ženu a zakázat jí cestování.

„Genderový apartheid“

Aplikace podle kritiků slouží k „vynucování genderového apartheidu“, na čemž se podle nich obě technologické společnosti přímo podílí. Faktem je, že aplikace nabízí skutečně z našeho pohledu zavrženíhodné funkce.

Každá žena v Saudské Arábii musí mít svého mužského zástupce. Může jím být otec, manžel, či třeba bratr. Ten pak může do aplikace zadat jméno ženy a číslo jejího pasu, což mu následně umožní sledovat její cesty. Aplikace nabízí i pokročilé funkce, nastavit lze například povolený počet cest, konkrétní termín opuštění a návratu do země a podobně. Samozřejmostí je také možnost ženě kdykoliv toto povolení odebrat a způsobit tak například její zadržení na letišti.

Zejména bývalé muslimky a uprchlice ze Saudské Arábie varují, že aplikace je často primárním důvodem zmařeného útoku ženy z arabské diktatury. Absher totiž může zobrazit notifikaci, že se žena chystá opustit zemi a její mužský zástupce tak zpravidla má dostatek času jí v tom zabránit.

Následky přitom v takových případech mohou být pro ženu velmi tvrdé, jak nedávno ukázal příběh Rahaf Muhammad al-Kunún, která vzbudila mezinárodní pozornost svým zabarikádováním se na letišti v Bangkoku, odkud následně odletěla do Kanady, kde jí byl udělen azyl. Kdyby byla předána své rodině, jak bylo požadováno, ve vlasti by jí za opuštění islámu hrozil až trest smrti.

Aplikace je i přes ostrou kritiku ochránců lidských práv a mezinárodních organizací v době psaní článku stále dostupná v Google Play i App Store. Ani jedna ze společností se k obviněním zatím oficiálně nevyjádřila.

Autor článku Tomáš Krompolc
Tomáš Krompolc
Fanoušek Androidu, Googlu a moderních technologií. Rád si poslechne tvrdší hudbu a mezi jeho nejoblíbenější seriály patří ty z produkce Netflixu. V současné době je spokojeným majitelem telefonu OnePlus 6.

Kapitoly článku