- Bernie Sanders prosazuje zkrácení pracovního týdne na 32 hodin díky AI
- Firmy v některých zemích již čtyřdenní pracovní týden úspěšně zavedly
- Sanders kritizuje firmy, které místo zlepšení podmínek zaměstnanců raději propouští
Americký senátor a bývalý neúspěšný kandidát na prezidenta Bernie Sanders navrhuje zavést čtyřdenní pracovní týden místo propouštění zaměstnanců v důsledku zvýšené produktivity díky umělé inteligenci. V nedávném rozhovoru v podcastu Joea Rogana uvedl, že pokud firmy tvrdí, že jejich zaměstnanci jsou díky AI efektivnější, měli by mít právo na kratší pracovní dobu.
Bude 32 hodin stačit?
„Pokud jako pracovník díky AI zvyšujete produktivitu, nevyhodím vás na ulici, ale snížím váš pracovní týden na 32 hodin,“ řekl Sanders. Podle něj by technologie měla pomáhat všem, nejen majitelům technologických firem a vrcholovým manažerům.
Sanders upozornil, že zavedení kratšího pracovního týdne není radikální myšlenkou a že několik zemí, například Spojené království, Francie, Japonsko a Německo, již s tímto modelem úspěšně experimentují. Během experimentů se mělo ukázat, že zaměstnanci si zachovali stejnou, nebo dokonce vyšší produktivitu.
Například japonská pobočka Microsoftu zaznamenala po zavedení čtyřdenního týdne zvýšení produktivity až o 40 %. Globální studie také ukazují, že během kratšího pracovního týdne firmám rostou příjmy v průměru o 8 %, zatímco únava zaměstnanců klesá o 10 % a stres se snižuje až o 35 %.
Rovnováha
Přesto řada firem, alespoň podle Sanderse, této příležitosti nevyužívá k lepší rovnováze mezi pracovním a osobním životem zaměstnanců. Namísto toho mnohé firmy snižují počet pracovníků, aby využily výhod zvýšené efektivity. Příkladem může být Microsoft, která se právě chystá propustit tisíce zaměstnanců (a nedávno propustil další tisíce), ačkoliv investuje přibližně 80 miliard dolarů do AI infrastruktury.
„Využijme technologie ve prospěch zaměstnanců. Dejte jim více času na rodinu, přátele, vzdělání nebo cokoli dalšího, co chtějí dělat,“ uzavírá Sanders. Realita je však pro mnoho lidí opačná – AI jim dává volno jen tehdy, když je připraví o práci.
Nový svět
Vyšší produktivita díky chytrému využívání nástrojů umělé inteligence je pro některé obory realitou. Zda to ale ve výsledku povede ke zkrácenému pracovnímu týdnu, se teprve uvidí. Nejpravděpodobnější scénář je dvojí a plný kontrastů. Na jedné straně totiž budou lidé přicházet o práci, což se už děje. Zároveň se nejspíš nebude otevírat tolik juniorních pozic a je jen otázkou několika měsíců, než se to začne dotýkat i mediorů.
Na straně druhé je pak poptávka po některých typech zaměstnanců, respektive poptávka obecně řečeno „po kódu“, například. Těžko byste asi hledali firmu s ambicemi, která by měla přebytek seniorních programátorů. Než tak dojde k opravdu plošnému a masovému propouštění kvůli AI, může přijít paradox krátkodobé vyšší zaměstnanosti (ovšem jen ve specifických oborech), vyšší produktivita a mnohem větší, lepší a rychlejší výstupy.
