- Evropská komise představuje „balíček digitálního zjednodušení“ s cílem omezit byrokracii a podpořit stagnující hospodářský růst unijního bloku
- Plánované reformy zahrnují volnější pravidla GDPR pro trénování umělé inteligence a odklad účinnosti klíčových částí zákona o AI až do roku 2027
- Zatímco průmysloví lídři krok vítají jako nutnost pro konkurenceschopnost s USA a Čínou, ochránci soukromí varují před nebezpečným oslabením občanských práv
Po více než deseti letech agresivního regulačního tažení proti americkým technologickým gigantům začíná Evropská unie měnit kurz. V reakci na rostoucí obavy, že přebujelá byrokracie dusí inovace a hospodářský růst, připravují politické špičky v Bruselu poměrně velký obrat. Zmírnění a zjednodušení stěžejních pravidel pro umělou inteligenci a ochranu osobních údajů.
Probuzení do reality?
Evropa totiž čelí kritice nejen ze strany vlastních podnikatelských kruhů, ale i od administrativy Donalda Trumpa, podle nichž přísná pravidla znevýhodňují firmy v globální soutěži s USA a Čínou.
Nová strategie, označovaná jako „balíček digitálního zjednodušení“, má být oficiálně představena Evropskou komisí už brzy. Podle prvních informací by se měly chystat revize klíčových aspektů obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a odklady v harmonogramu nově přijatého zákona o umělé inteligenci (AI Act).
Zásadní změny v GDPR a odklad pravidel pro AI
Nejvýraznější změny se týkají snahy podpořit vývoj umělé inteligence přímo na evropském kontinentu. Navrhované úpravy GDPR mají společnostem výrazně usnadnit využívání dat, včetně citlivých osobních údajů, pro trénování modelů umělé inteligence. Dalším klíčovým bodem je redefinice pojmu „osobní údaj“ v rámci EU. Toto uvolnění by firmám umožnilo snáze prodávat a komercializovat informace shromážděné o uživatelích, což představuje zásadní odklon od dosavadní doktríny přísné ochrany soukromí.
Úředníci také navrhují odložit uplatňování stěžejních částí zákona o AI, který je považován za nejpřísnější legislativu svého druhu na světě. Konkrétně by se měl až do roku 2027 posunout nástup opatření týkajících se „vysoce rizikového“ využití umělé inteligence, například v oblastech náboru zaměstnanců nebo ve vzdělávání. Tento krok je přímou reakcí na tlak nejen amerických technologických firem, ale i evropských průmyslových velikánů, jako jsou Airbus, výrobce čipových technologií ASML či automobilka Mercedes-Benz, kteří varovali, že rychlé zavedení zákona by podvázalo jejich inovační potenciál.
Spotřebitelé by mohli pocítit změnu i v každodenním používání internetu. Návrh počítá s omezením všudypřítomných vyskakovacích oken (pop-up oken) vyžadujících souhlas se sledováním. Uživatelé by nově mohli nastavit své preference ochrany soukromí pouze jednou v prohlížeči, místo aby byli nuceni odklikávat souhlas na každé navštívené webové stránce.
Ekonomická realita a tlak na konkurenceschopnost
Velký regulační obrat je součástí širší deregulační iniciativy předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové. Přichází po odchodu klíčových postav předchozí éry, jako byla místopředsedkyně Margrethe Vestagerová, která byla po léta tváří tvrdého postupu proti Silicon Valley. Hnací silou změn není samozřejmě nic jiného, než neradostná ekonomická realita: Evropa zaostává v investicích do startupů a na svém území hostí jen hrstku globálně významných technologických hráčů, jako jsou SAP nebo Spotify, zatímco špičkové společnosti v oblasti AI, jako je OpenAI, sídlí v USA nebo Číně.
Varování před ekonomickým úpadkem zaznělo silně i v loňské vlivné zprávě Maria Draghiho, bývalého prezidenta Evropské centrální banky, který uvedl, že bez radikálních změn čelí Evropská unie „existenční hrozbě“ pro svou prosperitu. Michael McGrath, eurokomisař dohlížející na spravedlnost a ochranu spotřebitele, minulý týden potvrdil, že cílem balíčku je „snížení administrativní zátěže“ a odstranění duplicit v legislativě, jak reportují NYT.
Konec role globálního hlídače?
Evropa byla dlouho vnímána jako nejobávanější globální hlídač technologického sektoru, který neváhal vyměřovat miliardové pokuty a vynucovat změny v obchodních modelech společností jako Amazon, Google či Meta. Přístup často nazývaný „bruselský efekt“, sloužil jako vzor pro regulaci digitální ekonomiky od Latinské Ameriky po Asii.
Aktuální obrat ale vyvolává obavy mezi zastánci regulace. Patrick Van Eecke z právní firmy Cooley, která zastupuje řadu technologických firem, označil chystané kroky za „skutečnou změnu myšlení“. Kritici varují, že snaha vyhovět byznysu může vést k oslabení jedné z mála efektivních bariér proti nekontrolované moci technologického průmyslu.
„Je zřejmé, že se vítr otočil,“ komentoval pro NYT situaci Mathias Vermeulen, spoluzakladatel konzultační společnosti AWO. „Kontinent, který se minimálně deset let pyšnil svou regulací technologií, nyní dělá téměř úplný obrat.“ Podle Vermeulena se technologická regulace stala obětním beránkem za ekonomickou stagnaci Evropy a z ústupu dohledu budou nejvíce těžit američtí a čínští giganti.
Cesta ke schválení a přetrvávající dohled
Nesmíme ale zapomínat, že nejde o obrat ze 100 na 0. Evropská unie se svého dohledu nevzdává úplně. Komise neplánuje měnit dvě nařízení, na která si americké firmy stěžují nejvíce: akt o digitálních trzích (DMA) a akt o digitálních službách (DSA). Úřady rovněž pokračují v probíhajících vyšetřováních, včetně prověřování X Elona Muska nebo praktik Googlu při řazení výsledků vyhledávání.
Rozsah a konečná podoba „zjednodušovacího balíčku“ se navíc mohou ještě změnit. Návrhy budou muset projít schvalovacím procesem v Evropském parlamentu a získat podporu většiny členských států, což může trvat měsíce. Už nyní jsou tak předmětem intenzivního lobbingu ze všech stran.
Evropská AI?
A zatímco regulátoři hledají rovnováhu, evropský technologický sektor sází na své vlastní šampiony, kteří by mohli konkurovat americké dominanci. Jen jich bohužel moc není. Nejvýraznější tváří této snahy je určitě francouzský startup Mistral AI, založený bývalými výzkumníky z Meta a Google DeepMind. Mistral se rychle stal symbolem evropské technologické suverenity a jeho zakladatelé byli hlasitými kritiky původního, přísnějšího znění aktu o umělé inteligenci. Argumentovali, že přílišná regulace by mohla udusit evropské inovace v zárodku, což je postoj, který nyní zřejmě nachází odezvu i u politických špiček v Bruselu.
Snaha o konkurenceschopnost ale nestojí jen na jednotlivých firmách, ale také na masivní mobilizaci akademické sféry. V reakci na odliv mozků do USA vznikla iniciativa ELLIS (European Laboratory for Learning and Intelligent Systems). Tato síť propojuje nejlepší evropské vědce a univerzity s cílem vytvořit panevropskou výzkumnou laboratoř, která by fungovala podobně jako CERN pro jaderný výzkum. Cílem je udržet talentované vývojáře v Evropě a zajistit, aby se zde špičková AI nejen regulovala, ale i vymýšlela.
Významnou roli v těchto iniciativách hrají i čeští vědci a instituce. Praha se stala jedním z klíčových uzlů sítě ELLIS díky zapojení Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC ČVUT). Zde působí světově uznávaní experti a odborníci. A právě ti se snaží pomoct formovat evropskou strategii a propojovat základní výzkum s průmyslovou praxí, čímž naplňují vizi univerzity jako motoru inovací.
Tento akademický a výzkumný potenciál nedávno získal i konkrétní infrastrukturní obrys. V říjnu 2025 uspěla Česká republika v evropské výzvě a stala se hostitelem tzv. AI Factory. Konsorcium vedené Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava ve spolupráci s pražskými univerzitami získá nový superpočítač optimalizovaný pro AI. Tento úspěch potvrzuje, že střední Evropa není jen pasivním příjemcem regulací, ale aktivním hráčem, který má ambici stát se technologickým srdcem kontinentu.
Jestli bude tato aktivita Evropě „stačit“, se ale teprve uvidí. Je víc než jasné že Evropě onen pomyslný AI vlak bez debat ujel. Klíčové firmy, iniciativy a peníze jsou v Americe a v Číně. A právě i tam jsou ty zdaleka nejpoužívanější nástroje, kterým se ty evropské zatím rovnou nemůžou a těžko říct, jestli někdy vůbec zvládnou držet krok. Náskok OpenAI, Googlu a Anthropicu, nemluvě o jejich zakořenění mezi vývojáři, firmami i běžnými uživateli, je možná už příliš velký.
