- Čína představila zařízení schopné přeřezat podmořské kabely, oficiálně má ale sloužit pro záchranné operace
- Jeho speciální konstrukce dokáže odolat tlaku přes 400 atmosfér
- Může jít o velký bezpečnostní problém, protože přes podmořské kabely je přenášeno přes 95 % globální datové komunikace
Čínští vědci představili zařízení, které by mohlo výrazně ovlivnit budoucnost podmořských operací. Nově vyvinutý nástroj je schopen přeřezat silně chráněné komunikační a energetické kabely v extrémních hloubkách až 4 000 metrů pod hladinou moře. Zařízení cílí především na „opancéřované kabely“, které tvoří páteř 95 % světového internetového a datového přenosu. Tyto kabely jsou chráněné ocelovým opláštěním, pryží a polymerními vrstvami, aby odolaly mořskému prostředí i tlaku. Čínský nástroj však dokáže účinně zasáhnout i tyto vysoce odolné struktury.
Podmořské kabely tvoří páteř globální digitální komunikace. Jedná se o tlusté kabely položené na dně oceánů, které propojují kontinenty a umožňují přenos dat, hlasu i obrazu mezi různými částmi světa. Přes tyto kabely probíhá více než 95 % mezinárodní internetové a telefonní komunikace, a to rychlostí, která překonává jakýkoli satelitní přenos. Podmořské kabely jsou zároveň klíčové pro finanční transakce, vládní komunikaci a vojenské sítě, a jejich bezpečnost je proto považována za strategickou prioritu. Přestože jsou vedeny tisíce kilometrů od pobřeží, zůstávají zranitelným článkem moderní infrastruktury a právě toho bude chtít využít speciální technologie, která byla vyrobena v Číně.
Přeříznout podmořský kabel nikdy nebylo jednodušší
Zařízení, které nyní vzbuzuje pozornost i v bezpečnostních kruzích, vzniklo původně pro civilní účely – například pro záchranné operace u vraků nebo těžbu surovin z mořského dna. Jeho konstrukce je však natolik univerzální a robustní, že se nabízí i možnosti vojenského využití. Nástroj je určen k integraci s čínskými hlubokomořskými ponorkami, a to jak pilotovanými, tak autonomními. Patří mezi ně například Fendouzhe (Striver) a bezposádková řada Haidou, které dohromady tvoří jednu z nejrozsáhlejších flotil hlubokomořských plavidel na světě.
Na vývoji zařízení pracoval tým vedený inženýrem Hu Haolongem, který musel čelit celé řadě extrémních technických výzev. Mezi největší komplikace patřily obrovské tlaky panující v hloubkách přes 4 000 metrů, které přesahují 400 atmosfér. Aby konstrukce odolala těmto podmínkám, bylo tělo zařízení vyrobeno z odolné titanové slitiny, přičemž pro kritické spoje vědci použili olejově kompenzovaná těsnění. Tato kombinace umožňuje zařízení dlouhodobý provoz bez rizika imploze.
Imploze je jev, při kterém se objekt vlivem extrémního vnějšího tlaku zhroutí dovnitř, protože nedokáže odolat tlakovému rozdílu mezi svým vnitřkem a okolím.
Klasické čepele si s pevně opláštěnými kabely nedokázaly poradit. Proto výzkumníci navrhli diamantem potažený brusný kotouč o průměru 150 milimetrů, který rotuje rychlostí 1 600 otáček za minutu. Tento mechanismus vytváří dostatečnou sílu k tomu, aby efektivně drtil ocelová vlákna, a zároveň se díky přesnému řízení pohybu minimálně zvíří okolní mořský sediment. Výsledkem je tichý a přesný zásah, což je klíčové pro operace, u nichž je požadována maximální diskrétnost.
Celý nástroj byl navržen s ohledem na nasazení na podmořských robotech s omezeným výkonem. Obsahuje jednokilowattový motor a převodový mechanismus s poměrem 8:1, který zajišťuje dostatečný točivý moment (6 Nm) při současném udržení energetické účinnosti. Ačkoliv při delším používání může docházet k přehřívání, zařízení má kompaktní konstrukci a je plně kompatibilní s robotickými rameny hlubokomořských platforem. Pracuje i v prostředí s nulovou viditelností, kde se spoléhá na pokročilé senzory a systémy pro přesné polohování. Tato kombinace technických řešení umožňuje precizní operace i v těch nejnepřístupnějších částech oceánu.
Znepokojení kvůli možnému dvojímu využití
Ačkoliv výzkumníci trvají na tom, že zařízení má civilní účel a slouží k podpoře rozvoje mořských zdrojů, jeho potenciál pro geopolitické využití je zjevný. Zvláště v citlivých oblastech, jako je například Guam, který hraje klíčovou roli ve strategii obrany Spojených států v západním Pacifiku, by přeřezání kabelů mohlo vést ke globálnímu narušení komunikačních toků a bezpečnostním krizím.
Podle South China Morning Post je možné zařízení nasadit i z nenápadných bezosádkových plavidel, čímž vzniká nová kategorie tichých, obtížně detekovatelných hrozeb v podmořském prostoru. Téma je čím dál více diskutováno v bezpečnostních a vojenských kruzích, zejména po incidentu s poškozením plynovodu Nord Stream, ke kterému došlo během války na Ukrajině.
Čína buduje hlubokomořskou infrastrukturu
Zveřejnění tohoto zařízení je součástí širší strategie, kterou Čína sleduje v oblasti hlubokomořské infrastruktury a námořní dominance. Kromě jedné z největších flotil hlubokomořských plavidel světa pracuje také na dalších ambiciózních projektech. Například v Jihočínském moři byla zahájena stavba podmořské „vesmírné stanice“ v hloubce 2 000 metrů, která má být schopna ubytovat až šest lidí na měsíc.
Výzkumníci tvrdí, že jejich technologie přispěje k rozvoji tzv. modré ekonomiky – tedy využití mořských zdrojů, jako jsou minerály, energie a biotechnologie. Umožní nejen průzkum, ale i efektivní a bezpečné operace na oceánském dně, čímž se Čína snaží posílit svou pozici námořní velmoci.
Ačkoliv oficiální komunikace mluví o využití pro vědu a průmysl, jasné schopnosti zařízení vyvolávají otázky o jeho geopolitických dopadech. Možné narušení podmořských kabelů, které spojují kontinenty a přenášejí téměř veškerou globální datovou komunikaci, by mohlo vážně narušit internet, finance, vojenské sítě i kritické infrastruktury.
