- Čína představila zařízení schopné přeřezat podmořské kabely, oficiálně má ale sloužit pro záchranné operace
- Jeho speciální konstrukce dokáže odolat tlaku přes 400 atmosfér
- Může jít o velký bezpečnostní problém, protože přes podmořské kabely je přenášeno přes 95 % globální datové komunikace
Čínští vědci představili zařízení, které by mohlo výrazně ovlivnit budoucnost podmořských operací. Nově vyvinutý nástroj je schopen přeřezat silně chráněné komunikační a energetické kabely v extrémních hloubkách až 4 000 metrů pod hladinou moře. Zařízení cílí především na „opancéřované kabely“, které tvoří páteř 95 % světového internetového a datového přenosu. Tyto kabely jsou chráněné ocelovým opláštěním, pryží a polymerními vrstvami, aby odolaly mořskému prostředí i tlaku. Čínský nástroj však dokáže účinně zasáhnout i tyto vysoce odolné struktury.
Podmořské kabely tvoří páteř globální digitální komunikace. Jedná se o tlusté kabely položené na dně oceánů, které propojují kontinenty a umožňují přenos dat, hlasu i obrazu mezi různými částmi světa. Přes tyto kabely probíhá více než 95 % mezinárodní internetové a telefonní komunikace, a to rychlostí, která překonává jakýkoli satelitní přenos. Podmořské kabely jsou zároveň klíčové pro finanční transakce, vládní komunikaci a vojenské sítě, a jejich bezpečnost je proto považována za strategickou prioritu. Přestože jsou vedeny tisíce kilometrů od pobřeží, zůstávají zranitelným článkem moderní infrastruktury a právě toho bude chtít využít speciální technologie, která byla vyrobena v Číně.
Přeříznout podmořský kabel nikdy nebylo jednodušší
Zařízení, které nyní vzbuzuje pozornost i v bezpečnostních kruzích, vzniklo původně pro civilní účely – například pro záchranné operace u vraků nebo těžbu surovin z mořského dna. Jeho konstrukce je však natolik univerzální a robustní, že se nabízí i možnosti vojenského využití. Nástroj je určen k integraci s čínskými hlubokomořskými ponorkami, a to jak pilotovanými, tak autonomními. Patří mezi ně například Fendouzhe (Striver) a bezposádková řada Haidou, které dohromady tvoří jednu z nejrozsáhlejších flotil hlubokomořských plavidel na světě.
Na vývoji zařízení pracoval tým vedený inženýrem Hu Haolongem, který musel čelit celé řadě extrémních technických výzev. Mezi největší komplikace patřily obrovské tlaky panující v hloubkách přes 4 000 metrů, které přesahují 400 atmosfér. Aby konstrukce odolala těmto podmínkám, bylo tělo zařízení vyrobeno z odolné titanové slitiny, přičemž pro kritické spoje vědci použili olejově kompenzovaná těsnění. Tato kombinace umožňuje zařízení dlouhodobý provoz bez rizika imploze.
Klasické čepele si s pevně opláštěnými kabely nedokázaly poradit. Proto výzkumníci navrhli diamantem potažený brusný kotouč o průměru 150 milimetrů, který rotuje rychlostí 1 600 otáček za minutu. Tento mechanismus vytváří dostatečnou sílu k tomu, aby efektivně drtil ocelová vlákna, a zároveň se díky přesnému řízení pohybu minimálně zvíří okolní mořský sediment. Výsledkem je tichý a přesný zásah, což je klíčové pro operace, u nichž je požadována maximální diskrétnost.
Celý nástroj byl navržen s ohledem na nasazení na podmořských robotech s omezeným výkonem. Obsahuje jednokilowattový motor a převodový mechanismus s poměrem 8:1, který zajišťuje dostatečný točivý moment (6 Nm) při současném udržení energetické účinnosti. Ačkoliv při delším používání může docházet k přehřívání, zařízení má kompaktní konstrukci a je plně kompatibilní s robotickými rameny hlubokomořských platforem. Pracuje i v prostředí s nulovou viditelností, kde se spoléhá na pokročilé senzory a systémy pro přesné polohování. Tato kombinace technických řešení umožňuje precizní operace i v těch nejnepřístupnějších částech oceánu.
Znepokojení kvůli možnému dvojímu využití
Ačkoliv výzkumníci trvají na tom, že zařízení má civilní účel a slouží k podpoře rozvoje mořských zdrojů, jeho potenciál pro geopolitické využití je zjevný. Zvláště v citlivých oblastech, jako je například Guam, který hraje klíčovou roli ve strategii obrany Spojených států v západním Pacifiku, by přeřezání kabelů mohlo vést ke globálnímu narušení komunikačních toků a bezpečnostním krizím.
Podle South China Morning Post je možné zařízení nasadit i z nenápadných bezosádkových plavidel, čímž vzniká nová kategorie tichých, obtížně detekovatelných hrozeb v podmořském prostoru. Téma je čím dál více diskutováno v bezpečnostních a vojenských kruzích, zejména po incidentu s poškozením plynovodu Nord Stream, ke kterému došlo během války na Ukrajině.
Čína buduje hlubokomořskou infrastrukturu
Zveřejnění tohoto zařízení je součástí širší strategie, kterou Čína sleduje v oblasti hlubokomořské infrastruktury a námořní dominance. Kromě jedné z největších flotil hlubokomořských plavidel světa pracuje také na dalších ambiciózních projektech. Například v Jihočínském moři byla zahájena stavba podmořské „vesmírné stanice“ v hloubce 2 000 metrů, která má být schopna ubytovat až šest lidí na měsíc.
Výzkumníci tvrdí, že jejich technologie přispěje k rozvoji tzv. modré ekonomiky – tedy využití mořských zdrojů, jako jsou minerály, energie a biotechnologie. Umožní nejen průzkum, ale i efektivní a bezpečné operace na oceánském dně, čímž se Čína snaží posílit svou pozici námořní velmoci.
Ačkoliv oficiální komunikace mluví o využití pro vědu a průmysl, jasné schopnosti zařízení vyvolávají otázky o jeho geopolitických dopadech. Možné narušení podmořských kabelů, které spojují kontinenty a přenášejí téměř veškerou globální datovou komunikaci, by mohlo vážně narušit internet, finance, vojenské sítě i kritické infrastruktury.