Již popáté se mohli amatérští fotografové z celého světa zúčastnit fotografické soutěže pro chytré telefony NEXT-IMAGE Awards, kterou pořádá čínská společnost Huawei. Od založení v roce 2017 soutěž už oslovila přes 3,2 milionu nadšenců do fotografie, které láká nejen možnost proslavit se svými snímky, ale také finanční odměna.
Mezi třemi letošními výherci hlavní ceny byl také Zdeněk Dvořák, který v rámci své přihlášky poslal celý set fotografií dokumentující porod jeho dcery. Jeho snímek „Jsem otec!!!“ získal v soutěži hlavní cenu a byl vyhodnocen odbornou porotou jako fotografie roku.
I když se jedná o amatérskou soutěž, Huawei povolal do poroty špičky v oboru. Snímky a videa posuzoval například kanadský fotograf extrémních sportů Reuben Krabbe, zakladatel šanghajského centra fotografie a držitel Pulitzerovy ceny Liu Heung Shinga nebo uznávaná umělecká kritička z Velké Británie Karen Smith.
Pro pořízení vítězných snímků postačil pět let starý telefon
Složení poroty bylo jedním z mnoha důvodů, proč se Zdeněk Dvořák do soutěže přihlásil. „Jsem fotograf samouk, který prošel několika kurzy, ale hlavně jsem se učil metodou pokus omyl. Nyní se živím převážně focením dětí ve školkách a fotografováním svateb. Do soutěže jsem se přihlásil zejména proto, že jsem již roky věrným uživatelem Huawei. Fotky dokumentující porod jsem pořizoval dnes již stařičkým Huawei P9. Byl to můj první dobrý fotomobil. Na soutěži mě mimo jiné lákalo i to, že je porota složená z odborníků a nejde pouze o hlasy uživatelů,“ říká.
Téma letošní soutěže bylo „Spolu jsme lepší“, což fotografie Zdeňka Dvořáka podle poroty vystihují. „Přihlásil jsem celý set, který zachycuje více jak 30 hodin, než se dcera narodila. To se jednou fotografií zachytit nedá. Měl jsem tu výhodu, že už jsem jednou u porodu byl, věděl jsem tak, co asi přijde,“ doplňuje Dvořák.
Dvořákovy fotografie vybočují i tím, že jsou černobílé. Monochromatická barevnost je symbolická v tom, že Dvořák je milovníkem dokumentárních filmů a fotografování skoro třicetihodinového porodu své dcery pro něj bylo velkým životním dílem. Protože dle jeho slov, co je na světě víc než fakt, že se stanete otcem a vaše žena matkou.
„Nejprve jsem si chtěl nechat fotografie pro sebe, ale přišlo mi škoda je neposlat dál. Vyvolávaly ve mně emoce a já tím chtěl ocenit svoji ženu, která to celé snášela i v takto napjatých okamžicích. Když držíte ženu za ruku a ona má zrovna kontrakce, pere se ve vás role partnera, otce a zároveň fotografa, který je duší dokumentarista. Fakt, že fotografie zaujaly, je asi dobré znamení kladných emocí,“ dodává vítěz.
