Astronomové z americké West Virginia University objevili dosud nejhmotnější známou neutronovou hvězdu. Dosáhli toho přitom v podstatě náhodou, když pomocí radioteleskopu Green Bank Telescope zkoušeli detekovat gravitační vlny v rámci probíhajícího výzkumu.
Hvězda pojmenovaná J0740+6620 dosahuje průměru okolo 24 km, což je srovnatelné s velkým městem. V tomto relativně malém objemu se přitom ukrývá hmota dosahující hmotnosti asi 2,14 násobku Slunce.
Kde leží „bod zlomu“?
Hvězda objevená ve vzdálenosti 4 600 světelných roků od Země má podobu pulsaru. Pulsar je extrémně rychle a pravidelně rotující objekt, který z oblasti svých magnetických pólů vyzařuje svazky rádiového záření, neboli pulsy. Právě pomocí nepatrně rozdílné délky dráhy jednotlivých pulsů dané deformací okolního prostoru vědci dokáží vypočítat hmotnost takovéhoto objektu.
Pro lepší představu o extrémní hmotnosti objevené neutronové hvězdy zmiňme, že pokud bychom z ní oddělili kousek odpovídající velikostí kostce cukru, vážil by asi 100 milionů tun. I laikovi je patrné, že jde o skutečně extrémní parametry.
To potvrzují i vědci, podle nichž se tato hvězda zřejmě velmi přiblížila fyzikálnímu limitu, kdy už zvítězí gravitace a vznikne černá díra. Kde přesně leží tento bod není dosud známé, tyto objevy jsou proto velmi důležité pro zpřesnění dosavadních znalostí.
Vědce by také zajímalo, jaká hmota vlastně přesně tvoří jádro těchto hvězd. Extrémní podmínky totiž umožňují vznik zvláštních vnitřních struktur, možné je například to, že ze neutrony vytvářejí jakousi „supertekutinu“. Na tyto otázky ale v současnosti nelze odpovědět jinak, než pokračujícím vesmírným výzkumem, který trvá již desítky let. V současnosti totiž neexistuje způsob, jak podobný materiál vyrobit laboratorně na Zemi.
Tomáš Krompolc
Další dnešní články
