- Orion jsou revoluční brýle využívající rozšířené reality, které vypadají téměř jako normální brýle
- Zatím jsou ale příliš drahé na výrobu, a tak je má Meta pouze jako pokročilý prototyp
- Do budoucna chce Meta snížit výrobní náklady, cenu a ještě je podstatně zmenšit
- Díky speciálnímu náramku na ruku je lze ovládat i za pomoci myšlenek
Zapomeňte na Apple Vision Pro a přivítejte Orion. První plně funkční brýle pro rozšířenou realitu, které už skoro vypadají jako normální brýle. Brýle Orion tak představují naprosto zásadní pokrok v technologiích rozšířené reality. Meta je představila na každoroční akci Connect a označuje je za nejpokročilejší brýle pro rozšířenou realitu, které byly kdy vytvořeny a které kombinují vzhled tradičních brýlí se špičkovými možnostmi rozšířené reality.
Meta Orion: zatím ve fázi prototypu
Ačkoli Orion nebude okamžitě dostupný spotřebitelům, Meta nabízí zaměstnancům a vybraným externím partnerům přístup k prototypům s cílem zdokonalit produkt pro budoucí spotřebitelské verze. V současné době jsou totiž brýle jednoduše příliš drahé na výrobu, a tak by podle šéfa Mety Marka Zuckerberga nemělo smysl pokoušet se je dostat na trh a prodávat je „běžným lidem“ či profesionálům.
Pro Metu by měl Orion představovat výsledek pěti let intenzivního výzkumu a vývoje v oblasti rozšířené reality. Meta si představuje brýle pro rozšířenou realitu jako budoucnost interakce mezi člověkem a počítačem, v níž se bez problémů propojí fyzický a digitální svět – tady se totiž ke slovu může eventuálně dostat ono pomyslné metaverzum, do kterého Meta v posledních letech pumpovala tolik lidských i finančních zdrojů a zatím z toho, minimálně z pohledu uživatele, nic moc není.
Rozšířená realita ostatně dává pro většinu lidí asi větší smysl než virtuální realita, neboť právě AR umožňuje využívat na pohled „holografické“ prvky se kterými můžete interagovat v reálném prostředí. Podle Marka Zuckerberga AR brýle, jako právě třeba Orion, nakonec nahradí chytré telefony jako primární počítačové zařízení. Ne nadarmo se tak začínají množit teorie, že právě AR brýle jsou „nový iPhone“ – ovšem s tím rozdílem, že zatím je ani Meta, ani Google, a dokonce ani Apple nemají ve finální verzi. Všechno to jsou pouze prototypy, jiné formáty a hardwarové experimenty, jejichž skutečně masově použitelná verze je vzdálena nejspíš několik let.
Trojice výhod
Meta vidí hned několik zásadních výhod svých brýlí, díky kterým by mohly časem konkurovat, nebo snad i nahradit mobilní telefony. Na rozdíl od chytrých telefonů, které jsou omezeny velikostí obrazovky, AR brýle používají holografické displeje, které mění reálný svět v digitální plátno pro 2D a 3D obsah. Tím pádem nejste omezeni na maličký (bez ohledu na velikost nebo možnost vyklápění) displej, na který se toho moc nevejde, nemluvě o skutečně efektivním multitaskingu.
Kontextová integrace umělé inteligence je dalším zásadním bodem, neboť právě skrze brýle můžete rovnou koukat na věci a umělá inteligence dokáže rozpoznat a pochopit vaše bezprostřední okolí. Tím vám může nabízet proaktivní pomoc, radit, pomáhat nebo vás třeba navigovat.
V potaz musíme brát i lehkost a pohodlí, neboť AR brýle nejsou velkou „helmou“ ve stylu VR headsetů, ale jde o skoro normálně vypadající brýle, které můžete nosit bez problémů doma i venku. S Apple Vision Pro asi jen tak nebudete chodit po městě a bavit se s lidmi (pokud nejste influencer zoufale lačnící po pozornosti), zatímco s normálně vypadajícími brýlemi to problém není.
Skok kupředu od brýlí Ray-Ban Meta Glasses
Orion navazuje na předchozí počin Mety v oblasti nositelných technologií, a to relativně populární brýle Ray-Ban Meta, které představily možnost využívat některé AR funkce a zároveň zůstat ve spojení s okolním světem. Na rozdíl od těchto brýlí bez displeje nabízí Orion skutečnou funkci rozšířené reality, která spojuje digitální a fyzickou realitu prostřednictvím holografického displeje.
Na rozdíl od brýlí Ray-Ban Meta nabízí Orion zorné pole 70 stupňů, což je podstatně více, než bylo možné vidět u předchozích produktů s rozšířenou realitou. Větší displej s větším zorným polem tak výrazně vylepšuje pocit, že jste „v tom“, a můžete se k poletujícím prvkům přiblížit mnohem víc, než jak to umožňuje třeba Apple Vision Pro.
Téměř jako klasické brýle
Vývoj Orionu vyžadoval podle Mety průlom v miniaturizaci složité technologie rozšířené reality. Meta tvrdí, že se jí podařilo do lehkých brýlí vměstnat holografické displeje, prostorové výpočetní schopnosti a pokročilou asistenci umělé inteligence tak, jak to ještě nedávno nebylo možné. Obroučky vyrobené z hořčíku a karbidu křemíku jsou navrženy tak, aby byly odolné a pohodlné. Navzdory pokročilé technologii uvnitř brýle vypadají a působí jako (skoro…) tradiční brýle s průhlednými čočkami, které uživatelům umožňují udržovat oční kontakt s ostatními, což je zásadní výhoda oproti všem velkým a těžkým headsetům.
Brýle jsou také vybaveny sedmi vestavěnými kamerami, které pomáhají s prostorovým sledováním, rozpoznáváním gest rukou a zpracováním umělé inteligence. Umělá inteligence Orionu, kterou pohání Meta AI, dokáže identifikovat objekty v reálném světě a reagovat na dotazy pomocí relevantních vizualizací. Uživatelé se například mohou podívat do své ledničky a požádat o recepty na základě ingrediencí, které mají k dispozici, nebo mohou videotelefonovat příteli a komunikovat s digitálním kalendářem – to vše, aniž by museli sahat po telefonu.
Ačkoli Orion ještě není ani připraven na komerční start, Meta zdůrazňuje, že prototyp není pouhým výzkumným experimentem. Je to jeden z nejpropracovanějších prototypů, které kdy společnost Meta vyvinula. Spíše než na co nejrychlejší uvedení Orionu na trh se teď Meta soustředí na interní testování a iterativní vývoj. Společnost plánuje zlepšit kvalitu zobrazení, zmenšit velikost brýlí a snížit výrobní náklady před uvedením spotřebitelské verze.
Technické výzvy a budoucnost
Hardware Orionu se skládá ze tří hlavních komponent: samotných brýlí, pokročilého neuronového náramku pro jejich ovládání pomocí myšlenek a malé krabičky, která funguje jako výpočetní jednotka. Důležité je, že brýle nevyžadují k provozu chytrý telefon ani notebook, ale při zpracování úloh se spoléhají na onu výpočetní krabičku, kterou byste měli mít vždy u sebe nebo v místnosti. Toto omezení spolu se zatím pouze dvouhodinovou výdrží baterie naznačuje, že bude potřeba ještě několik velkých pokroků. Automaticky se nabízí spekulace o integraci krabičky do brýlí a o výrazně větší výdrží baterie, ale v tomhle bodě ještě nějakou dobu nebudeme.
Co je ale nesmírně působivé už teď, je zmíněný nervový náramek. Ten ukazuje pokročilé metody interakce, na kterých Meta pracuje. Náramek funguje pomocí elektromyografie (EMG) a snímá tak nervové signály z gest rukou uživatele a převádí je na příkazy. Například sevřením prstů k sobě se vybírají virtuální objekty, zatímco gestem palce se prochází menu. Náramek by měl být příští rok dodáván samostatně pod kódovým označením Hypernova a bude spolupracovat s menšími brýlemi bez displeje, které Meta rovněž vyvíjí.
Rozhodnutí Mety odložit vydání Orionu pro běžné spotřebitele vyplývá především z vysokých výrobních nákladů. Pokročilé čočky z karbidu křemíku, které jsou pro displej zařízení klíčové, jsou drahé a jejich výroba ve velkém měřítku je obtížná. Výroba každého páru stojí přibližně 10 000 dolarů a Meta vyrobila pouze 1 000 kusů pro interní použití a demonstrace. Zuckerberg je ale optimista a věří, že příští iterace Orionu vyřeší mnoho technických a nákladových problémů a celé zařízení tak bude pro uživatele mnohem dostupnější.
Konkurence nespí
Meta nám teď všem sice vytřela zrak, nicméně nejde o jedinou firmu, která se něčím takovým zabývá. Rozšířená realita zajímá skoro všechny velké hráče, jak ostatně dokazuje Apple, Google a třeba i Snap. Apple nedávno vydal zmíněný Vision Pro, zatímco Snap pokračuje ve vývoji svých vlastních AR brýlí Spectacles. Něco vlastního chystá i Google, který různé prototypy AR brýlí ukazuje už nějakou dobu, nemluvě o nadčasových, ale bez debat předčasných Google Glass, které jsme tu měli už před více než deseti lety.
Meta je tak sice možná trochu napřed, nicméně pořád stojí za připomenutí a zdůraznění, že Orion, jakkoliv působivý, rozhodně není zařízení určené k prodeji. Teoreticky tak může s prvními masově prodávanými brýlemi za dostupnou cenu přijít Google či Apple, kteří na podobných technologiích pracují roky.
