- Telefony se zvětšují, čas od času někdo ale vždycky zkusí, jestli se neprosadí s něčím menším.
- Zenfone 10 vám ukáže, že kratší úhlopříčka není jediný faktor, který tvoří výsledné rozměry.
- Ceně od 19 490 Kč sebevědomí nechybí, ale cílí na velmi specifickou klientelu.
Předpokládám, že čtenářům SMARTmanie nebude značka Asus cizí. U kolika lidí v okolí jste ale nějaký ten Zenfone potkali osobně? Já u dvou a oběma jsem ho doporučil kvůli příznivému poměru výkonu a ceny. Nikdo si nestěžoval, ale přiznávám, že ani nároky nebyly vysoké. Proto jsem si Asusy zařadil do škatulky telefonů, co svou službu odvedou, ale nenadchnou. Bude Zenfone 10 jiný?
V balení nic zásadního nechybí
Víte, na co se těším, když si pořídím nějakou novou elektroniku? Že budu mít zase spolehlivý USB kabel. Rád bych to svedl na lokální gravitační anomálii či výstupní kontrolu fabrik, ale spíš se ke drátům chovám jako čuně. Proto mě dětinsky potěší, když dostanu další metr kabelu ke spotřebě. I Asus v tomto ohledu potěší. Nepřehání to s literaturou, zato nešetří na příslušenství. V jednoduché krabičce najdete vše podstatné: 30W nabíječku, metrový kabel i jednoduchý plastový kryt.
Jediné, nač si můj konzervatismus nemohl zvyknout, je nové logo, které výrobce změnil po 27 letech. Nemůžu se zbavit dojmu, že se jedná jen o převrácený znak nakladatelství Albatros, do teď přemýšlím, co měli v Asii na mysli heslem „All on hand“ vytištěném na papíře, ale racionálnější části mého já to začne být fuk ve chvíli, kdy Zenfone 10 vklouzne do ruky.
Na dnešní poměry je to mrňous
S velikostmi telefonů je to ohraná písnička. Pamatuje ještě někdo, jak velká musela být obrazovka, aby se před pěti lety zařízení zařadilo mezi phablety? Zenfone 10 by mezi ně podle tehdejších metodik patřil taky, ale mezi současnou konkurencí pořád působí jako střízlík. A nemůžou za to jen rozměry. On je totiž celý takový malý, zaoblený, lehký, byť při pohledu z boku na úplného hubeňoura nevypadá. Zkrátka Galaxy S23 má konkurenci, která sice nevypadá tak honosně, ale o to víc kamarádsky. Těch detailů, kde se oba modely liší, je poměrně dost, takže výběr budete mít už na první pohled jednoduchý.
Poznávacím znamením celého telefonu je podobnost se sendvičem, kdy každá část konstrukce používá jinou barvu a materiál. Střídá se tak černé sklo rámečku displeje, stříbrné boky a plastová vanička, ze které ještě ční dva objektivy. Celek se drží příjemně, ale ač „půdorys“ 146,5 × 68,1 mm snese přímé srovnání s korejskou konkurencí, hloubka změřená na 9,4 mm se však od konkurenčních 7,6 mm liší významně nejen matematicky, ale i opticky.
Ke škodě Asusu musím konstatovat, že těch nenápadných, ale v součtu zásadních ústupků, je vícero. Rámečky se sice výrobce pokusil maskovat stříbrným lemováním, ale nad a pod displejem jsou přeci jen širší, než je zvykem u nejvyšší třídy telefonů. Ještě že se výrobce nevrátil k IP67 a Zenfone 10 zvládá „plnohodnotných“ 68. Kovovými detaily výrobce nešetřil a akcentuje jimi i rámování okolo objektivu selfie kamery a upozorňuje tím, že její kruh je vyosený vůči rohu obrazovky. Tuto designovou rozhádanost opakuje i dvojice objektivů na zádech telefonu. Pozorné oko si všimne, že jedna z optik vystupuje nad povrch trochu víc.
Pokud ale estetika podléhá funkci, dá se zkousnout hodně. Žel, ani ergonomie Zenfonu 10 není ideální. Vypínač na pravém boku má nevýrazný stisk, je hodně zapuštěný a palec by ho čekal trochu výš. Pravidelně se mi proto stávalo, že jsem mačkal jen kryt mezi tlačítky pro úpravu hlasitosti a vypínáním.
Navíc tlačítko integruje i čtečku otisků, což přináší výhody i nevýhody. Kvalitu snímání netřeba kritizovat, na nedostatky jsem nenarazil. Líbí se mi nápad funkce tlačítka upravovat. Dvojité zmáčknutí tak není vázané nutně na fotoaparát nebo Google Asistenta, výběr je na vás. Ještě zajímavější je přiřazení funkce potažení prstem po čtečce, které umí např. přepínat skladby nebo stahovat notifikační roletku. Jen je potřeba si rovněž nadefinovat, jak chcete telefon odemykat – odemčení přiložením prstu bez zmáčknutí spolu s šoupáním nedělá dobrotu. Za jiných okolností bych maličko ohrnoval nos i nad kýváním mobilu na stole, ale částečně to pomáhá dostat se prstem ke čtečce, tentokrát tedy zamhouřím oko.
Spodní strana s žádným překvapením nepřišla, potkáte na ní reproduktor, USB-C konektor a šuplíček na dvě nano SIM karty. Sorry, paměťovky, už jste retro. O to víc překvapí, že sluchátkový jack Zenfone za přežitek nepovažuje, směle si tak můžete připojit pecky, které vyfasujete v mezinárodním rychlíku. Nebo raději vlastní hi-fi sluchátka, která pohrdavě hledí i na kodek LDAC.
Schopnosti displej vytěžil Asus maximálně
Velikost Zenfonu 10 je jeho hlavní schopností, úhlopříčka 5,9″ proto nevypadá jako něco, co by v ruce dělalo zásadní rozdíl oproti běžné šest-a-půlce. Za sebe však říkám, že i ta troška je znát. Ovládání jednou rukou je snazší, ale komfort kazí aplikace, které ovládací prvky shromažďují nahoře – na ně se bez přehmatávání pořád dostat nedá. Při takto kompaktní velikosti se snad nikdo nezarazí, že výrobce setrval u Full HD rozlišení naroubovaném na poměr stran 20:9. Bohatě to stačí, 446 PPI na vyhlazené texty stačí s rezervou. Celá ta mozaika umí i pěkně rychle kmitat, OLED panel se zvládá překreslit 120× za sekundu, u her se dá aktivovat i 144 Hz, naopak pro částečnou úsporu energie můžete vybrat kompromis ve formě 90 Hz.
Vůbec těch věcí k nastavení objevíte početně a pěkně jejich prostřednictvím začnete zjišťovat, že i Zenfone místy trpí chaotickou organizací menu. Ale abych nepředbíhal: nechybí noční režim, teplota barev, udržení podsvícení při pohledu na displej, filtr modrého světla, tmavý režim, probuzení poklepáním, režim pro rukavice i prevence náhodných dotyků, ovládání jednou rukou, nic jsem nepostrádal.
Pro noční tvory si Asus nachystal i vyšší potlačení jasu obrazovky. Zprvu jsem zajásal, tuhle funkci používám často a rád, ale ukázalo se, že její efekt je nevalný, rozdíl oproti standardnímu chování minimální a ještě je možné toto chování zkombinovat jen s obnovovací frekvencí 60 Hz, aby se zabránilo blikání obrazovky. Nemám rád polovičatá řešení, zvlášť když jinde mohou fungovat na 100 %.
Jak se říká, každý chvilku tahá pilku, proto rád připomenu i funkci, kterou by Asus mohl vyučovat: využití vypnutého displeje. Že AoD a probuzení poklepáním je nuda? Souhlasím. Možnosti prvního jsou omezené, ale rád jsem zase jednou dostal zařízení, které můžete odemknout potažením, spouštět aplikace psaním písmen na obrazovku, ovládat hudbu kreslením šipek nebo jen rozsvěcet displej zvednutím. Zabere to chvilku na konfiguraci, ale cením si, že mi systém dává na výběr.
Výkon vysoký, topení zdarma
Malých a pomalých telefonů je dost. Je proto logické, že se Asus vydal do míst, kde konkurence bude minimum – mezi telefony malé rozměry, ale velké schopnostmi. V podstatě proto ani neměl jinou možnost, než nasadit Snapdragon 8 Gen 2 a doplnit ho pořádnou RAMkou. A jelikož 12 GB už dnes asi nikoho neohromí, šoupnul do telefonu rovnou 16 giga. Akorát si takovou výbavu nachystal jen pro nejvyšší verzi s 512 GB v úložišti. Ty ostatní, s 256 a 128 GB už se musely spokojit s 8 GB operační paměti, což už tak impozantně nepůsobí.
Systém, čipset a konstrukce
Rozměry: 146,5 × 68,1 × 9,4 mm, hmotnost: 172 g, zvýšená odolnost: IP68
Displej, konektivita a baterie
5G: , NFC: , Bluetooth: 5.3, Wi-Fi: 802.11 a/b/g/n/ac/ax, GPS: , konektor: USB-C
Baterie: 4300 mAh, rychlé nabíjení: , bezdrátové nabíjení:
Fotoaparáty
Spekulovalo se i o zvětšení baterky oproti loňské generaci, žel, Zenfone 10 zůstává na 4 300 mAh. Ano, pořád je to víc, než nabízí Galaxy S23, pořád si ale důvod k radosti představuji jinak. Zkrátka jde o typický jednodenní telefon, jehož výdrž by se dala shrnout jako „jaké si to uděláte, takové to máte“.
Existuje ale jedna disciplína, ve které Zenfone předvádí extrémní výkony. Jedná se o topení. A ne, není to v pozitivním smyslu. Běžně zapisuji, jakou teplotu telefon naměří po 15 minutách provozu aplikace CPU Throttling Test. Poprvé jsem ho ukončil předčasně, ve dvou třetinách, protože jsem zařízení neudržel v ruce. Víte, jak vám ve škole říkali, že kov vede teplo? Měli pravdu, držet kovový rámeček o teplotě přes 50 °C by nebylo příjemné, ani kdyby vám hrozily omrzliny.
V běžném provozu se s takovými hodnotami asi nesetkáte, ale stačí pět až deset minut náročnější hry, dejme tomu Call of Duty a zadní strana začne hřát. Horší je, že teplo se začne kumulovat v kovovém rámečku, zejména na straně bez tlačítek. Po čtvrt hodině maximální zátěže už je fyzický kontakt nepříjemný, dochází k omezování výkonu, ale teplo pořád nemá kam unikat. Pokud budete telefon trápit dál, není problém ho dostat do stavu, kdy už nepůjde udržet v ruce.
Android 13 funguje, ale cítí se stísněně
Mobil není počítač. Když se vám na něm něco nelíbí, nemůžete vyměnit operační systém. Nemůžete jít do registrů a upravovat si kde do. Má to své výhody, jako třeba nulové riziko, že si smažete něco hodně důležitého. Zároveň si ale můžete trochu naběhnout na vidle, když zjistíte, že systém tak úplně neladí s tím, co držíte v ruce.
Na první pohled používá Zenfone 10 čistý Android 13. A Google přece ví, co dělá, že? Spíš není Google charita a snaží se zavděčit většině, respektive průměru. Jenže průměrný telefon je větší, takže androidí plýtvání místem je nepříjemné, ale snesitelné. U malého zařízení už se ale na komfortu podepíše.
ASUS proto v některých ohledech dává na výběr mezi standardním rozhraním a jakýmsi skinem nazvaným jen jako Optimized. Ve většině případů se jedná o grafické maličkosti, třeba jak bude vypadat úprava hlasitosti nebo obrazovka při vypínání telefonu, ale najde se v menu i možnost upravit rychlá nastavení, kdy se z velkých bublin stanou menší kruhy. Což se sice hodí, ale vedle toho dělá telefon tak zbytečné chyby, jako že ve stavové liště ukáže ikony maximálně tří aplikací.
Úplně mi nesednul multitasking v podání Asusu. Na displeji si můžete zobrazit pomocný panel, kterým se spouští nejen aplikace, ale třeba i zapínání Wi-Fi. Klepnutím na něj se otevře vybraná aplikace v plovoucím okně, jehož velikost jde měnit. Co se stane, když se rozhodnete ve zmenšeném režimu spustit druhou aplikaci? Otevře se, ale předchozí okno se scvrkne do ikonky. Dvě aplikace najednou spatříte jen na klasické, systémové rozdělené obrazovce, ale pokud byste si rozmysleli, jaký režim chcete použít, neobejdete se bez mezikroku, kdy zmenšené okno musíte maximalizovat a teprve pak ho můžete zobrazit na půli obrazovky.
Speciální odstavec si zaslouží jazyková vybavenost telefonu. Zřetelně totiž ukazuje, co Asus přidával a co je původní dílo Googlu. To pak najednou najdete v menu Herního džina, jakýsi OptiFlex, který urychluje spouštění aplikací, minimalizuje opětovné načítání aplikací a šetří energii při pohotovostním režimu (asi kouzlem), full screen režim je nazvaný jako Škálování aplikací, docela komická je nápověda pro čištění paměti, která říká, že „může vymazávat aplikace na pozadí“.
V zásadě všechno funguje, má svůj účel a často je to i praktické, ale musíte si některé věci domyslet, najít a zkombinovat postupně sami, protože vás nenapadne, že dvě volby v menu spolu nějak souvisí, přestože jsou si podle popisu cizí.
Hurá, přibylo bezdrátové nabíjení!
Těšili jste se na kompaktní mobil s velkou výdrží? Spásu pro vás Asus nevyrobil. Dostatečně dobré řešení ano. Doufali jsme v aspoň 5 000 mAh, ale ono i těch původních 4 300 mAh postačí. A že mobil topí? S kyselým obličejem to můžete brát jako prevenci před rychlým vybíjením. Úplně nepomáhá ani fakt, že systém velmi ochotně zvedá jas, čemuž současné počasí uděluje ránu z milosti.
Jako nulová inovace působí nabíjení rychlostí 30 W, které překonává kdejaký levnější telefon. Vskutku to není důvod k oslavám, pořád je to však víc, než kolik najdete ve specifikacích Galaxy S23, ale ve výsledku těch pár wattů navíc nepoznáte. Stačí to, ale zase zůstává v hlavě jakási pachuť, co to na vás ten Asus zkouší.
| Naměřená rychlost nabíjení 65W adaptérem | ||||
| Úroveň | 30 % | 50 % | 80 % | 100 % |
| Čas | 18 minut | 33 minut | 62 minut | 87 minut |
Kde však dostanete jednoznačný upgrade, je podpora bezdrátového nabíjení. Ta byla u devítky hodně kritizovaná a souhlasím s názorem, že u takto pozicovaného hardwaru by tak rozšířená technologie chybět neměla. 15 W je rychlost, se kterou se dá třeba na držáku v autě fungovat, ale opět – proč už rovnou neumí Zenfone 10 i reverzní nabíjení? Je to jen kvůli velikosti? Co všechno jste kvůli ní ochotni obětovat?
Abyste ale nelitovali tolik a dostali aspoň nějakou konkurenční výhodu, přibalil výrobce aspoň nějaké ty bonusy k řízení provozu. Úsporný režim aktivovaný úrovní nabití je evergreen, výkonnostní profily asi taky už nikoho nešokují, ale líbí se mi míra detailu, kdy i úsporný režim má dvě úrovně redukce spotřeby a ještě se dají naplánovat i podle času. Co na tom, že se ten méně úsporný profil jmenuje jako „odolný“ a v sekci o péči o baterii potkáte hodnocení „máte správné návyky pro dobíjení“, základní upozornění na největší pijavice dostanete a omezit nabíjení na 80 % maxima taky můžete.
Fotoaparát loni stačil, letos už chceme víc
Kolikrát výrobci na mobil montují další objektivy, jen na efekt. V praxi se ukáže, že makro zázraky neumí a rozmazat pozadí se dá i bez speciální optiky. Jen dva objektivy Zenfonu 10 proto nemusely automaticky znamenat hendikep.
Když ale kouknete na parametry fotoaparátů, zjistíte, že se meziročně nic nezměnilo. Nerad bych podceňoval softwarovou optimalizaci, ale ošálit fyziku jde jen zřídka, samotný Asus ve svých dokumentech slovy o kameře šetří a hlavně výsledky nijak zázračné nejsou. Loni byl sice kolega David spokojen, letos bych byl přísnější. Souhlasím sice, že prostředí aplikace je jednoduché, intuitivní a funkční. Akorát fotit jednou rukou jde špatně a při použití obouruč jsem se často setkával s ochranou proti náhodnému dotyku, protože můj biologický stativ byl zmerčen proximity senzorem. Chce to trochu specifický úchop, ale dá se to řešit.
Snímky pořízené za optimálních podmínek hlavním 50MPx objektivem nejsou špatné, jenže to už se považuje za standard. I makro umí Zenfone dobře. Jenže čím více fotek prohlížíte, tím mrzutější budete. U širokoúhlých fotek ze sekundárního, 12MPx objektivu je očividná deformace, která z vašeho kombíku udělá disproporční hatchback. Barevné podání se liší nejen mezi objektivy, ale i při použití zoomu, širokoúhlého je tak blízký 2× přiblížení, ale výchozí pohled má teplejší barvy. Míra detailu při focení přírody má blíž k impresionismu než realismu a i ta zlatá hodinka je zlatá až moc.
Nejhorší na tom je, že tyto výsledky nejsou ani konzistentní. Jednou se optika trefí, podruhé selže i za relativně snadných podmínek. Jednou se zadaří i v šeru trefit fotku, která zachytí kouzlo okamžiku, podruhé se tak moc snaží vylepšit originál, až vznikne dílo odtržené od reality.
Hodně pozornosti výrobce věnoval natáčení videa. Uvnitř zařízení spolupracuje optická i elektronická stabilizace a Zenfone 10 se snaží výsledky kombinovat v režimech adaptive, respektive hyper-steady tak, aby kvalita výsledku utrpěla při otřesech co nejméně. Nejedná se o revoluční technologii, zkrátka kouká širokoúhlým objektivem, aby dokázal oříznout okraje ve velkém rozsahu a když se telefon netřese, přepne na hlavní objektiv. Myšlenka je to dobrá, rozdíly mezi zapnutou a vypnutou stabilizací je velký, ale pořád se občas do záběru dostane cuknutí, i když s telefonem jen líně popoběhnete.
Tip: všechny testovací snímky v plném rozlišení naleznete zde
Navíc si musíte i procvičit kombinatoriku. Chcete hyper-steady a 60 snímků za sekundu? Musíte vypnout HDR a nastavit Full HD rozlišení. Chcete HDR? Přepněte na 30 fps. Chcete 4K při 60 fps? Nesmíte použít HDR a stabilizace smí být buď vypnutá, nebo v adaptivním režimu. Naštěstí je znázornění jednotlivých povolených a aktivních kombinací zřejmé, ale je lepší si před každým natáčením zkontrolovat, jak bude nakonec výstup vypadat.
Novinka zvládne i 8K záznam při 24 fps, nicméně ten příliš nedoporučuji používat. Je zde spíše jako marketingové lákadlo, než něco, co byste reálně využili. Kvalita záznamu není špatná, ale software nedokáže udržet stabilních 24 fps, a to ani za dobrých světelných podmínek. Výsledkem je tak trhaný záznam, se kterým se nikde chtít chlubit nebudete.
Závěrečné hodnocení
Asus Zenfone 10 je prazvláštní samorost. Přijde mi, že vsadil všechno na jednu kartu – že se celý zbytek světa bažící po kompaktním, ale špičkově vybaveném telefonu nahrne do fronty, protože konečně dostane to, o čem dva roky snil.
Jako kdyby mu však nedošlo, že výbava není to samé, co silný motor. Že ani nejsilnější procesor nezaručí vysoký výkon, že síla hardwaru musí být nějak ukočírovatelná, že náročný zákazník si umí porovnat kvalitu fotografií i technických specifikací a hlavně, že má i nějaký cit. Zenfone 10 dělá spoustu věcí dobře, ale ve výsledku působí nemastně, neslaně, až si říkám, proč bych ho měl chtít? Cena za nejslabší konfiguraci je 19 a půl tisíce, nejvyšší varianta vyjde na 23 490 Kč. U Mobil Pohotovosti můžete využít výkupní bonus ve výši 2 500 Kč, který u základního modelu cenu sníží na necelých 17 tisíc korun.
Komu je ale takový produkt určený? Výrobce s novinkou cílí především na mladé publikum. A co třeba pro manažera? Na malém displeji toho moc nenapracuje a nedostane ani nějaké to posílené zabezpečení a vlastně ani systémové záplaty, protože testovaný Zenfone dostal teprve tu dubnovou. Náročný turista? Těžko, výdrž není nijak vábná a v tropech nikdo vytápění navíc neocení. Hráčům? Leda těm v azbestových rukavicích.
Konkurent je prakticky jediný, už několikrát zmiňovaný Samsung Galaxy S23, který sice nenabídne 512GB variantu, ale jinak lépe ukazuje, jak s kompaktním formátem pracovat. Malou obrazovku dokáže nahradit DEXem nebo lepším multitaskingem, podporu slibuje na čtyři generace Androidu místo dvou, nechybí mu reverzní nabíjení, fotí lépe a stojí víceméně stejně. Pokud nejste zapřisáhlý nepřítel Samsungu, nenapadá mě moc důvodů, proč by měl zvítězit Asus.
Asus Zenfone 10
Klady
- velmi vysoký výkon
- kompaktní rozměry
- voděodolnost (IP68)
- 3,5mm audio výstup
- pokročilé systémové funkce
- bezdrátové nabíjení
Zápory
- výrazné zahřívání pod zátěží
- GUI není uzpůsobené pro malý displej
- průměrný fotoaparát
- pomalejší nabíjení
- vyšší cena
Michal Maňák
Další dnešní články
