- Podle odborníků se pod našima nohama dějí velké věci
- Zemské jádro mělo zastavit svou rotaci a rozběhnout se na druhou stranu
- Život na naší planetě to prakticky nijak neovlivní, přesto jde o důležité vědecké zjištění
Přestože se lidstvo aktivně snaží prozkoumávat nebo snad dokonce kolonizovat vesmír, mnoho neprobádaných zákoutí zůstává tady, na planetě Zemi. A řeč není jen o obligátních oceánech, ale hlavně o jádru naší zeměkoule.
Zemské jádro se zastavilo
Vědci z Pekingské univerzity sledovali pohyb naší planety víc jak 60 let a přichází s poměrně zásadním zjištěním. V roce 2009 bylo možné sledovat, že jádro Země pozvolna zastavilo svou rotaci. Právě v současnosti se pak otáčení zemského jádra znovu rozbíhá, avšak na druhou stranu, než tomu bylo dříve.
Potvrdilo se tím již dřívější zjištění, že zemské jádro skutečně funguje jako kyvadlo – otáčí se postupně na jednu stranu a pak na druhou, čili se nepohybuje pořád stejně. Čínští odborníci tímto zjištěním boří teorie svých kolegů.
Kupříkladu seismolog John Vidale z Univerzity Jižní Kalifornie se domníval, že zemské jádro mění směr rotace každých zhruba 6 let. Jeho současník Hrvoje Tkalčić z Australské národní univerzity v Canbeře měl vzhledem k novému zjištění realističtější pohled, podle jeho soudu se jádro točí v jednom směru 20 až 30 let, pak se obrací.
Jak to funguje?
Zemské jádro je nejniternější část planety Země. Nachází se zhruba 2 900 kilometrů pod povrchem a dělí se na dvě části. Vnější jádro je polotekuté a sestává z železa, niklu, kobaltu, síry, křemíku a kyslíku. Vnitřní jádro je kvůli vyššímu obsahu železa a niklu i extrémnímu tlaku pevné. Mezi těmito složkami se nachází zhruba 160 až 500 kilometrů tlustá přechodná vrstva.
Rotaci vnitřního jádra způsobuje magnetické pole, které vytváří vnější jádro, a vyvažuje ji gravitační síla, která působí na zemský plášť. Běžným pohybem po povrchu Země není možné rotaci jádra ucítit, nicméně změny v otáčení planety lze sledovat ze severního pólu.
Nabízí se však otázka: k čemu je toto zjištění důležité, respektive je vůbec zásadní? V oblasti seismologie jde o skutečný průlom – otevírá to prostor novým otázkám ohledně toho, jak vlastně funguje jádro naší planety. Čínští vědci podepsaní pod zmíněnou studií věnovali sledování zemského jádra, na rozdíl od Tkalčiće nebo Vidala, prakticky celý svůj profesní život.
Máme se bát?
Jak ale ovlivní změna rotace zemského jádra život na povrchu, jestli vůbec? Na obavy ohledně potenciální katastrofy odpovídal již v minulosti právě Tkalčić: „Vnitřní jádro se nikdy nezastaví úplně. Žádné kataklyzma nám nehrozí.“
Právě fenoménu zemského jádra se věnuje katastrofický sci-fi film Jádro (ČSFD: 53 %) z roku 2003 od režiséra Jona Amiela. V něm geofyzik Josh Keyes (ztvárnil ho Aaron Eckhart) zjistí, že zemské jádro se přestalo otáčet a lidstvu hrozí záhuba. Vědecký tým kolem doktora Keyese se tedy vydá speciální sondou „do středu Země“, aby katastrofu odvrátil.
Nic takového ale podle expertů není možné. V jádru zeměkoule panuje ohromný tlak až 1,4 milionu atmosfér a také extrémní teplota až 5 100 °C. Pro srovnání, třeba povrch Slunce má teplotu kolem 5 500 °C, přičemž v jádru naší nejbližší hvězdy je teplota asi 13 000 000 °C.
