- Evropská unie chce zavést nová pravidla, která se budou týkat moderování obsahu na internetu
- Kromě jiného chce mít přístup k přístrojům občanů, včetně šifrovaných dat
- Bezpečnostní experti návrh odsuzují, prý jde o bezpečnostní zranitelnost a nelogický krok
Evropská komise zveřejnila pozměňovací návrh zákona o ochraně dětí na internetu, kterou přinesl Evropský parlament a Rada již před více než rokem. Jde o celkem zásadní změnu fungování internetového prostředí, někteří dokonce volí označení jako „začátek konce soukromí na internetu“.
Evropská unie proti soukromí na internetu
Pokud vůbec netušíte, o co se jedná, návrh nové směrnice má v zásadě dva předměty, navíc ale pevně propojené. Tím prvním je bezpečí dětí a mladistvých na internetu, snaha o jeho udržení a eliminaci možných hrozeb. Druhým hlavním nosníkem je zefektivnění boje s trestnou činností a terorismem.
Zákon se objevil poprvé vloni a tehdy se hovořilo o tom, že Evropská unie (EU) chce mít přes výrobce vašeho telefonu přístup do vaší galerie a v jednoduchosti řečeno lustrovat fotky, zdali se tam náhodou nenachází nějaký podezřelý materiál, například snímky zachycující týrání dětí či dětskou pornografii.
Proti tomu zákonu se tehdy vymezili i čeští europoslanci, v čele s pirátským Marcelem Kolajou. Teď tu ale máme nové složení Evropského parlamentu – a brzy i Komise – a projednávaný zákon byl doplněn ještě o jednu zásadní novinku.
Šmírování na denní bázi?
Evropská unie chce mít přístup ke všem zařízením, které občané na každodenně používají, ať už jde o mobil, tablet, počítač, ale i chytré auto a další IoT produkty. Přímo orgány EU by v aktuálním znění zákona měly mít přístup ke zprávám na vašem telefonu, a to třeba včetně těch šifrovaných.
V případě podezření by pak EU předala informace bezpečnostním složkám členských států. Argument, že tak snáze půjde předcházet zločinům a terorismu, je bohužel slabá náplast na to, že EU chce de facto beze zbytku šmírovat telefon každého občana.
Původní návrh z 22. května shodil ze stolu Evropský soud pro lidská práva, ten se tehdy vymezil proti prolomení šifrovaných dat. Komise přidala do návrhu několik „drobností“, jako například bod o tom, že do monitoringu nebudou spadat chatovací platformy státní správy a jiné veřejně nedostupné aplikace.
Co na to bezpečnostní experti?
Nicméně proti návrhu EU brojí i bezpečnostní experti. Kupříkladu podle Jana Jonssona, šéfa VPN služby Mullvad, půjde o kritické ohrožení anonymity na internetu a otevření zadních vrátek kyberzločincům. K tomuto vyjádření se přidává i Meredith Whittaker, ředitelka aplikace Signal.
📣Official statement: the new EU chat controls proposal for mass scanning is the same old surveillance with new branding.
Whether you call it a backdoor, a front door, or “upload moderation” it undermines encryption & creates significant vulnerabilitieshttps://t.co/g0xNNKqquA pic.twitter.com/3L1hqbBRgq
— Meredith Whittaker (@mer__edith) June 17, 2024
„Oficiální prohlášení: Nový návrh EU na kontrolu chatu pro hromadné skenování je stejný starý dohled s novou značkou. Ať už tomu říkáte zadní vrátka, přední vrátka, nebo ‚moderování nahrávaného obsahu‘, podkopává to šifrování a vytváří významná zranitelná místa,“ uvedla Whittaker na síti X.
Na blogu své firmy se k tomu pak vyjádřila ještě komplexněji, od návrhu se distancovala a uvedla, že Signal nikdy nepodpoří jakékoliv narušení šifrování uživatelských dat na internetu.
