- Nejen český Facebook a Instagram sužují podvodné reklamy zneužívající známé osobnosti
- Podobný problém řeší také v sousedním Polsku
- Tamní vládní politici se na rozdíl od těch českých rozhodli konat a vyrazili do boje proti Metě
S různými pochybnými reklamami se na sociálních sítích setkal patrně každý z nás. Podvodníci nejčastěji využívají známé osobnosti, jako herce či politiky a nezřídka kdy lákají ke kliknutí kontroverzními tvrzeními, či rovnou příslibem finančního prospěchu. Boj s těmito reklamami se zdá být takřka nemožný – i když využijete dostupné nástroje k nahlášení podvodného či klamavého obsahu, velké platformy zpravidla nic moc s těmito podvody nedělají a když už ano, není pro tyto nekalé živly problém založit nový účet a taktiku opakovat. Nyní to ovšem vypadá, že by Evropská unie prostřednictvím Polska mohla tyto praktiky omezit.
ℹ️ Stačí jeden klik! Přidejte si nás mezi mezi preferované weby, případně nás sledujte v Google Zprávách, nebo na Seznam.cz
Je tohle konec podvodným reklamám na Facebooku a Instagramu?
Právě náš severní soused má s klamavými a podvodnými reklamami také své zkušenosti a na rozdíl od nás došla tamním politikům trpělivost. Polský místopředseda vlády a ministr pro digitální záležitosti Krzysztof Gawkowski se obrátil na Evropskou komisi, aby zakročila formou pokuty pro giganta sociálních sítí Metu. Jak je u Evropské unie zvykem, nemělo by se jednat o žádné drobné, ale o rovných 250 milionů eur, tedy v přepočtu přibližně 6 miliard korun. „Vyzývám také společnost Meta, aby neprodleně zavedla účinné nástroje k potlačení podvodů, klamavé reklamy a propagace nelegálních aplikací,“ uvedl Gawkowski.

Varšava zaslala Metě 18. srpna devět otázek týkajících se rozsahu podvodné reklamy v Polsku, způsobu, jakým společnost odhaluje deepfakes, způsobu ověřování inzerentů a doby potřebné k odstranění nahlášené reklamy, přičemž lhůta pro odpověď činila sedm dní. Náměstek ministra Dariusz Standerski také popsal, co se stane v případě, pokud odpovědi Mety nebudou uspokojivé. Konkrétně řekl, že další výzva bude adresována Komisi a bude obsahovat žádost o zahájení řízení podle zákona o digitálních službách – a jak řekl, tak se nyní stalo.

Na polských sociálních sítích je aktuálně nejviditelnější řada podvodných reklam zahrnující Rafała Brzoska, zakladatele doručovací společnosti InPost a jednoho z nejbohatších Poláků. Podvodné reklamy jeho podobu zneužívaly celé roky, přičemž některé z nich jej dokonce prohlásily za mrtvého, což mělo neblahý vliv na jeho rodinu a děti. Paradoxní situace nastala ve chvíli, kdy se Brzoska proti těmto reklamám veřejně ohradil – Meta v reakci na to dočasně pozastavila jeho instagramový účet. Gawkowski tuto praktiku označil za „cenzuru ve své nejtemnější podobě“, přičemž tato kauza znatelně přispěla k podání stížnosti k evropským úřadům.
Polsko jako takové nemůže pokutovat Metu přímo, stejně tak nemůže stanovovat výši pokuty, tudíž výzva pro Evropskou komisi je spíše přáním, než reálnou hrozbou. Na druhou stranu Evropská unie už minulosti mnohokrát prokázala, že s nadnárodními giganty nemá slitování a v případě nutnosti neváhá použít nejsilnější nástroje, které má k dispozici. Kdyby se k tomu Evropská komise uchýlila, mohla by Metu pokutovat i mnohem více, než navrhovaných 250 milionů eur – maximální výše pokuty za porušení evropských zákonů je až 6 procent z celosvětového obratu, což v případě Mety znamená několik miliard eur. Meta se k celé záležitosti prozatím oficiálně nevyjádřila.
