- Výzkumníci vytvořili převratnou čtečku Braillova písma, která využívá AI
- Ta pomáhá senzorům zaostřit snímané znaky, aby bylo možné je identifikovat
- Čtečka tak dosahuje rychlosti neuvěřitelných 315 slov za minutu
V současnosti je na trhu několik robotických čteček Braillova písma. Spojuje je však jedna nevýhoda. Oproti lidem čtou staticky, jedno písmeno po druhém. Po přečtení jednoho znaku se robot nadzvedne a přesune se k dalšímu, což celý proces velmi zpomaluje. Vědci z univerzity v Cambridge se tak toto rozhodli změnit. Navrhli robota, který pro čtení znaků bude využívat kameru. Samotná kamera ovšem problém nevyřeší, naopak. Při rychlém čtení znaků a prudších pohybech kamery se obraz začne rozmazávat.
Řešením je umělá inteligence
„Je třeba provést mnoho zpracování obrazu, než se docílí čistých a čitelných snímků, což je časově a energeticky náročné,“ prozradil Parth Potdar, student na Katedře inženýrství v Cambridge, který se na výzkumu, jenž byl zčásti podpořen Globálním výzkumným programem společnosti Samsung, podílel.
Výzkumníci proto vyvinuli algoritmy strojového učení, které umožňují čtecímu zařízení „zaostřit“ snímky předtím, než dojde k identifikaci jednotlivých písmen. Na sadu ostrých obrázků Braillova písma aplikovali falešné rozmazání, aby algoritmus natrénovali. Jakmile algoritmus dokázal obrázky zaostřit, použili k detekci a klasifikaci písmen model počítačového vidění.
Přesné a rychlé čtení
Při testování se dostali na hodnotu 315 slov za minutu, tedy dvakrát více, než je schopen přečíst člověk. Přesnost přečteného textu dosahovala 87 %, dosáhli tak skvělého kompromisu mezi rychlostí a přesností, což je i případ lidských čtenářů.
„Vzhledem k tomu, že jsme pro trénink algoritmu použili falešné rozmazání, bylo překvapivé, jak přesně Braillovo písmo přečetl,“ uvedl David Hardman, doktorand z Cambridgeské univerzity.
Čtení Braillova písma je ideálním testem pro robotické prsty, neboť vyžaduje vysokou úroveň citlivosti pro rozpoznání písmen umístěných tak blízko vedle sebe. Pro lidské prsty to je hračka. Kdyby takto citlivé nebyly, nebyli bychom schopni ani vzít do ruky vejce, protože bychom ho hned rozbili. Napodobit tyto vlastnosti u robotů je však velká inženýrská výzva. Do budoucna vědci doufají, že se jim podaří technologii rozšířit na velikost humanoidní ruky či kůže.