TOPlist

Takhle bydlí Donald Trump: zlato, slavní sousedé a přísná bezpečnost

V dnešním díle seriálu o obydlích slavných osobností zaměříme naši pozornost na člověka, který je dnes a denně v čele zájmu světových médií. Je jím americký prezident Donald Trump, o němž se mluví zejména v politických souvislostech. Než se však rozhodl pro kandidaturu na 45. prezidenta Spojených států amerických, byl realitním magnátem. Proto asi nepřekvapí, že i po nástupu do úřadu zůstává v jeho majetku celá řada zajímavých nemovitostí.

Domů, bytů, golfových hřišť a rezidencí vlastní Donald Trump opravdu hodně. V našem seriálu se ale zaměříme jen na několik nejzajímavějších. Pozornost budeme věnovat zejména těm realitám, které využívá osobně. I tak ale není možné vše vměstnat do jednoho článku a proto trochu netradičně vyjde na dvě části. V té první se zaměříme na Trump Tower.

Vysněná věž v New Yorku

Kde jinde začít s výčtem budov vlastněných Donaldem Trumpem, než u ikonické Trump Tower. Newyorský mrakodrap plánoval americký prezident postavit prý už od dětství. Konkrétní plány na stavbu na 5th Avenue však začaly vznikat až v polovině sedmdesátých let.

Jediným problémem bylo, že na zamýšleném pozemku už budova stála. Byla jí prodejna luxusní módy Bonwit Teller, která na pozemku stála od roku 1929. To však už tehdy velmi cílevědomého Donalda neodradilo, a tak začalo několikaleté kolečko nabídek k odkupu. Trump údajně volal zhruba dvakrát ročně na vedení mateřské společnosti obchodu a vždy se otázal, jestli je dům na prodej. Poprvé se mu dle jeho slov vysmáli a mysleli si, že jde o nějaký žert. Šlo totiž o poměrně vyhlášené místo a motivace k prodeji tak chyběla.

Místo, na němž v roce 1929 vyrostla budova obchodu Bonwit Teller. O 50 let později šla opět k zemi, aby uvolnila místo Trump Tower.

 

To se však změnilo v roce 1979, kdy se do čela módní společnosti dostal nový manažer. Ten potřeboval splatit dluhy firmy a jako nejsnazší řešení se jevil prodej části majetku. Trump zopakoval svou nabídku, a ještě toho roku budova změnila majitele. Zajímavé je, že The Trump Organization také zakoupila „vzdušná práva“ vedlejší budovy. Anglickým termínem „air rights“ se označuje pravidlo amerického práva, že prostor nad pozemkem patří exkluzivně majiteli pozemku a ten má právo odstranit případné struktury do něj zasahující. Trumpovým cílem však byl přesný opak, tím že pořídil „air rights“ nad cizí budovou si zajistili, že bez jeho svolení nikdo nebude moci postupovat stejně jako on a na místě starší budovy vystavět nový mrakodrap, který by mohl zastínit Trump Tower.

Tím však teprve odstartoval náročný proces stavby, který provázela nejedna kontroverze.

Zadání pro architekta: věž musí být drahá, rychle postavená a hodně vysoká

Hned v roce 1980 došlo k demolici původní budovy obchodu Bonwit Teller. Zde nastala první komplikace, neboť na fasádě bylo několik údajně cenných uměleckých dekorací. Jejich cena byla vyčíslena na přibližně 200 tisíc dolarů, což po přepočtu a započtení inflace znamená zhruba 13 milionů korun.

Trump nejprve souhlasil, že artefakty daruje Metropolitnímu muzeu umění, pokud tedy jejich snesení nebude příliš nákladné. Po několika komplikacích si ale nechal udělat vlastní odhady ceny, které určily hodnotu soch jen na několik tisíc dolarů. Trump navíc zjistil, že by odborné odstranění dekorací zpomalilo stavbu o deset dní a stálo ho několik set tisíc dolarů. Dělníkům tedy nařídil, aby veškeré sochy a dekorace zlikvidovali, což se také stalo.

Dobový článek New York Times (Zdroj: Museum of the City of New York)

Překážka v podobě dekorací byla odstraněna a mohlo se tak pokročit k samotné stavbě. Zde ovšem vyvstal další problém – představy Donalda se trochu rozcházely se stavebními předpisy v této části města. Architekt navíc původně navrhoval stavbu minimalistické výškové budovy, kterou ale Trump rázně odmítl. Zadání znělo jasně: Trump Tower musí být co nejvyšší, musí být drahá a musí to být na ní patrné.

Na stupňovité základně mrakodrapu rostou živé stromy (Zdroj: Bryan Ledgard)

Přepracování designu bylo samozřejmě pouze otázkou změny plánů architekta, avšak zbývalo vyřešit výšková omezení. Povedlo se nakonec ale i to, rada města se nechala přesvědčit a Donaldovi povolila dvacet podlaží (z celkového počtu 58) nad standardní limit. Výměnou za to bylo změněno původní kancelářské využití budovy na kombinovanou. Kromě kanceláří se do ní tedy dostaly také byty, a hlavně byla splněna podmínka města v podobě veřejně přístupné haly. Ta je označována jako „soukromě vlastněný veřejný prostor“. Ačkoliv tedy stejně jako zbytek věže patří Trumpovi, o jejím využití rozhoduje město. Hala je v současnosti využívána jako odpočinková komerční zóna s obchody a občerstvením.

Vysoké ceny, vysoký zájem

V červenci roku 1982, jen dva a půl roku od zahájení demoličních prací, byla Trump Tower dokončena. Starosta ji otevřel slovy, že jde o ubytování pro lidi, kteří si mohou dovolit zaplatit spoustu peněz a přinést taktéž hodně peněz na daních do městského rozpočtu. Šlo zkrátka o prémiové bydlení pro boháče a místo pro otevření luxusních obchodů.

Sázka na luxus se Trumpovi vyplatila do posledního dolaru. I když stavba stála téměř dvojnásobek původně očekávané částky, již rok po otevření byly všechny dluhy splaceny. Během prvních čtyř měsíců se totiž prodalo 95% všech bytů, přičemž některé byly rezervované už v průběhu stavby. To byl i případ anonymního kupce, který si do svého budoucího bytu nechal rovnou při stavbě zapracovat velký bazén.

Obdobný zájem byl i o komerční prostory. V roce 1983 již v Trump Tower sídlilo 40 obchodů luxusních značek a Trump mluvil o tom, že zhruba stovka dalších má zájem. Nájmy byly ale opravdu astronomické, nějakou dobu dokonce nejdražší v této části New Yorku. Zhruba 20% firem tak mrakodrap během prvních let opět opustilo, což se často neobešlo bez soudních sporů. Ty probíhaly oběma směry – někdy nájemci žalovali The Trump Organization za údajné nadhodnocování vyúčtování, jindy zase Trump vymáhal nesplacené nájemné po provozovatelích obchodů.

Celkově se ale stavba projevila jako velký úspěch. Kontroverze ohledně zničení výzdoby původní budovy již byla v době otevření zapomenuta a z Trump Tower se pomalu začal stávat jeden z významných bodů New Yorku.

Cena budovy byla v roce 2015 odhadována na 600 milionů dolarů, tedy zhruba 13,3 miliard korun. Již o rok později však odhad ceny rapidně klesl na 10,5 miliardy. Na vině je celkový pokles cen realit v oblasti a také trochu paradoxně to, že se Trump stal prezidentem. Budova a její okolí je teď hlídané a počet nakupujících v obchodech údajně docela významně klesl. Faktorem bude bezpochyby i to, že ne každá společnost chce být spojována se jménem Trumpa.

Chcete slavné sousedy? Nastěhujte se do Trump Tower

Jestli nějaká budova zažila opravdu hodně slavných obyvatel, byla to tato. V Trump Tower totiž bydlel například slavný televizní moderátor John Carson nebo oskarový režisér Steven Spielberg.

Inspirace šlechtickým sídlem se nezapře (Zdroj)

Nyní v budově bydlí (resp. vlastní apartmány) například slavný fotbalista Cristiano Ronaldo, bývalý prezident Brazilské fotbalové konfederace José Maria Marin (který byl ve svém apartmánu nějakou dobu držen v domácím vězení kvůli korupční aféře), populární herec Bruce Willis a dokonce i saúdský princ Mutaib bin Abdulaziz Al Saud.

Prostory soukromého apartmánu jsou někdy využívány i pro setkání s hosty. Zde na snímku japonský premiér Abe (Zdroj)

Dalšími slavnými obyvateli je samozřejmě i přímo rodina Trumpových. Trump se svou ženou Melanií a synem Barronem obývali do nástupu do úřadu celá tři patra budovy. Nyní už všichni bydlí primárně v Bílém domě, nicméně věž stále poměrně často navštěvují. Není divu, dvanáctiletý Barron má v mrakodrapu k dispozici údajně celé patro. Pouhých několik pokojů v Bílém domě tak musí působit jako ubytovna.

https://www.instagram.com/p/BVVZi5YA9OF/?taken-by=nigel_farage

Interiér bytových prostor Trumpa je extrémně okázalý. Inspirován je palácem ve Versailles – všude je tedy zlato, mramor, a dokonce i diamanty. Je skutečně až s obdivem, že v takto zařízeném bytě dokáže někdo dlouhodobě bydlet.

Bezpečnost především

Trump Tower byla velmi ostře hlídána již v průběhu kampaně, když však Donald Trump v prezidentských volbách zvítězil, musela být bezpečnostní opatření zvýšena na maximum. Budovu tedy neustále hlídá tajná služba. Do inaugurace dokonce příslušné úřady nad mrakodrapem vyhlásily bezletovou zónu. Když je Trump přítomen osobně v budově, policie vždy částečně uzavře celé okolí. V minulosti byly například několikrát použity popelářské vozy k přehrazení silnice, což mělo zabránit případnému útoku vozem naloženým výbušninami.

Zdroj: Paul Sableman

V budově či její blízkosti už bylo také zatčeno několik lidí, zpravidla šlo o příliš radikální demonstrující či výtržníky. V jednom případě ale police téměř tři hodiny zatýkala muže, který za pomoci průmyslových přísavek lezl po fasádě věže. Nakonec ho po rozbití několika oken ve 21. patře policie zatkla a musel se podrobit psychiatrickému vyšetření. Mnohem závažnější bylo dopadení studenta, který se do budovy dostal ozbrojen nástrojem na škrcení, noži a petardami.

A co vy, chtěli byste apartmán v Trump Tower?

Autor článku Tomáš Krompolc
Tomáš Krompolc
Fanoušek Androidu, Googlu a moderních technologií. Rád si poslechne tvrdší hudbu a mezi jeho nejoblíbenější seriály patří ty z produkce Netflixu. V současné době je spokojeným majitelem telefonu OnePlus 6.

Kapitoly článku