V České republice od roku 2012 sídlí Agentura pro evropský globální navigační satelitní systém (GSA). Jde o agenturu, mající na starost vývoj a provoz několika satelitních služeb, veřejnosti je známá především díky navigačnímu systému Galileo. Od příštího roku ale dojde k transformaci na Agenturu EU pro kosmický program (EUSPA). Ta bude „pod jednou střechou sdružovat veškeré kosmické aktivity EU a převezme i některé nové odpovědnosti. Sídlem přitom i nadále bude Praha, což z ní učiní centrum unijního vesmírného programu.
V polovině října se své funkce ujal nový výkonný ředitel GSA Rodrigo da Costa, který bude mít na starost mimo jiné realizovat právě zmiňovanou transformaci. V redakci jsme získali možnost se pana da Costy zeptat na několik otázek, týkajících se nejen této transformace, ale i spolupráce s ČR či plány do budoucna. Odpovědi najdete pod krátkým přehledem používaných pojmů.
Význam pojmů používaných v rozhovoru:
- Galileo – satelitní navigační systém, zjednodušeně řečeno evropská obdoba GPS.
- EGNOS – systém skládající se ze 40 pozemních stanic, tří satelitů a několika dalších prvků. Provádí korekce a zpřesnění GPS, významný je zejména pro letectví, ale také třeba pro zemědělství. Používá ho přes 180 evropských letišť.
- Copernicus – program pro dálkový monitoring Země provozovaný ve spolupráci s ESA a zahraničními partnery. Poskytuje informace o atmosféře, vodách, půdě a klimatu, ale lze ho využít i pro monitoring různých katastrof či bezpečnostních krizí. Používá se také při budování infrastruktury a podobně. Informace poskytují zejména satelity Sentinel.
We wish a happy to @KarelDobes, the Czech Commissioner for cooperation with @EU_GNSS!
He has been instrumental in securing the anchoring of #EGNSS in #Prague
As we know he loves photography, as a birthday present, we have asked #Sentinel2 🇪🇺🛰️ to take a picture of his home town! pic.twitter.com/9ZgshK288R— 🇪🇺 DG DEFIS #StrongerTogether (@defis_eu) October 23, 2020
- GOVSATCOM – připravovaná platforma pro bezpečnou satelitní komunikaci, která má zbavit členské státy závislosti na řešeních třetích stran, případně vlastních zastaralých systémech. Sloužit bude policii, hasičům, pohraničníkům, ozbrojeným složkám a dalším státním či unijním agenturám. Měl by umožnit bezpečnou a spolehlivou komunikaci i v podmínkách přírodních či průmyslových katastrof, humanitárních a bezpečnostních krizích, či třeba při řešení krizových situací na moři.
- ESA – Evropská kosmická agentura, mezivládní organizace formálně nezávislá na EU. Členy je 22 států včetně ČR, většina z EU. Úzce spolupracuje třeba také Kanada, která není plným členem.
- Rakety Ariane – série evropských civilních raket vyvíjených od poloviny 70. let. Vyrábí je Airbus, resp. ArianeGroup, program řídí ESA. Tyto rakety jsou zpravidla využívány pro vynášení satelitů zmiňovaných evropských systémů.
Rozhovor s výkonným ředitelem GSA – Rodrigem da Costou
Do pozice výkonného ředitele GSA jste byl zvolen jen několik měsíců před tím, než se má agentura transformovat na EUSPA. S tím je spojen nárůst úkolů, pravomocí, i zaměstnanců. Jak těžké je tuto změnu realizovat v době, kdy kvůli pandemii Covidu bude na vesmírný program v dalším finančním rámci EU pravděpodobně výrazně méně peněz, než bylo původně navrhováno?
Vznik EUSPA přináší jedinečnou možnost poprvé v historii vytvořit integrovaný vesmírný program EU. Vznikne tak synergie mezi navigací (EGNOS a Galileo), snímkováním (Copernicus) a telekomunikacemi (GOVSATCOM). Myslím, že Agentura EU pro kosmický program (EUSPA) svůj přínos může maximalizovat tím, že se postaví do pozice organizace, která vesmírné prostředky EU poskytne občanům. Mám plnou důvěru v agenturu i její zaměstnance, a věřím, že se nových odpovědností zhostí stejně dobře, jako to nyní dělají v GSA.
Nad rozpočtovými otázkami stále probíhá diskuze. Věřím ale, že si odpovědní představitelé uvědomují, že investice do vesmírného programu EU jako celku, a především pak do samotné EUSPA, jsou důležité pro obnovu evropské ekonomiky, i pro společnost jako takovou. Vesmírné technologie, služby a jejich aplikace v dalších odvětvích, mají potenciál naši ekonomiku učinit odolnější, udržitelnou a přívětivou k životnímu prostředí.
Váš životopis ukazuje, že jste začínal na inženýrských pozicích v Airbus Defence and Space. Co vás vedlo k tomu změnit pole působnosti a přesunout se do GSA, kde jste se postupně vypracoval až do pozice výkonného ředitele? Vnímal jste to jen jako zajímavou kariérní příležitost, nebo jste chtěl ovlivnit směřování unijního vesmírného programu?
V GSA jsem začal pracovat na projektu Galileo. Evropský navigační systém Galileo je fantastickým úspěchem a denně pozitivně ovlivňuje životy lidí v Evropě, i mimo ni. Šlo o příležitost, kterou jsem si nemohl nechat ujít.
Současné jmenování výkonným ředitelem agentury je spíše evolucí, než zásadní změnou v mé kariéře a mám upřímný zájem činit kroky, které budou vidět.
Přijetí pozice výkonného ředitele GSA je nicméně velká životní příležitost a čest. Provést transformaci na EUSPA je obrovský úkol, při němž se ale mohu spolehnout na tým vysoce kvalifikovaných a oddaných profesionálů.
Pokud byste měl říct tři hlavní priority, na něž se budete chtít v GSA, resp. EUSPA zaměřit především, jaké by to byly?
Zaprvé bych se chtěl zaměřit na uživatele vesmírných prostředků EU. Především tedy na využití Galilea, EGNOS a komerční možnosti používání systému Copernicus.
Zadruhé bych chtěl pokračovat v profesionální správě systémů Galileo a EGNOS a přidat k nim přípravu komunikačního systému GOVSATCOM.
Za třetí prioritu pak považuji udělat z EUSPA agenturu, která má veškeré potřebné kompetence v oblasti trhu, vývoje, bezpečnosti a provozu.
EUSPA po svém vzniku převezme některé nové odpovědnosti, aktivnější má být například v programu Copernicus, v němž dosud hraje podstatnou roli i ESA. Nestane se tak EUSPA určitou konkurencí pro mezivládní ESA? Nebudou se pravomoci obou agentur překrývat?
Chtěl bych říct, že EUSPA a ESA mají rozdílné role a zodpovědnosti. ESA má jedinečnou expertízu v oblasti vesmírného výzkumu a technologického vývoje v Evropě. Jejich dosavadní zapojení v projektech Galileo, EGNOS a Copernicus je úctyhodné a navrhované rozdělení rolí stále počítá s významnou rolí ESA ve vesmírném programu EU.
GSA je – a po transformaci na Agenturu EU pro kosmický program stále bude – organizací, která je primárně určena k poskytování a následně i využívání satelitních služeb. EUSPA bude těžit z dědictví GSA a zaměří se na zajišťování a využívání těchto služeb s důrazem na uživatele, přičemž v potaz bude brát také bezpečností aspekty.
Obě agentury se tedy musí doplňovat, vyvarovat se překryvu pravomocí a zbytečného zdvojení agendy a zajistit tak optimální ekonomickou efektivitu. Klíčovou prioritou obou agentur je garance stability a odolnosti systémů Galielo a EGNOS. Zároveň však musí probíhat kontinuální vývoj služeb a přidávání nových funkcí, které budou reflektovat nové požadavky uživatelů.
Transformace na EUSPA má přinést i přibližně trojnásobný nárůst zaměstnanců. Kapacity současného pražského sídla ale tomuto počtu neodpovídají. Jak pokračují přípravy na rozšíření? Vystačí si EUSPA s úpravou stávající budovy, nebo bude muset část zaměstnanců pracovat jinde?
Dimenzování nové agentury probíhá ve spolupráci s odpovědnými představiteli i naší hostitelskou Českou republikou, přičemž cílem je zajistit odpovídající kapacitu sídla vzhledem k našim novým odpovědnostem. Mluvit o konkrétních počtech zaměstnanců a budov je ale předčasné.
Agentura už v ČR sídlí osm let, vy v GSA působíte od roku 2017. Považujete Českou republiku za vhodné centrum unijního vesmírného programu? Přece jen jsou mezi členskými státy i země, v nichž je vesmírný program historicky výrazně silnější…
Rada Evropské unie vybrala jako sídlo Prahu v konkurenci několika dalších členských států, které také projevily zájem poskytnout agentuře sídlo. V Praze už fungujeme přes osm let. Myslím, že nyní už je pro všechny zcela zjevné, že nám poskytuje plně vyhovující sídlo.
Česká republika má dlouhou vesmírnou historii, počínající prvním evropským kosmonautem Vladimírem Remkem (v roce 1978 se při misi Sojuz 28 stal prvním kosmonautem nepocházejícím ani z USA, ani SSSR, pozn. red.).
Od roku 2012, kdy se ČR stala hostitelskou zemí GSA, využívá unijní vesmírné technologie ke zlepšení infrastruktury, stimulaci inovací, vytváření pracovních míst, a zajišťování blahobytu občanů. Pokud bych měl říct příklad, pražské tramvaje brzy začnou využívat Galileo ke zlepšení efektivity provozu a zvýšení uživatelského komfortu (počítá se s přesnou lokalizací a u tramvají 15T i automatizací části úkonů, pozn. red.).
Nezapomínejme také na fakt, že evropský regionální navigační systém EGNOS na šesti českých letištích umožňuje bezpečnější, méně hlučný a environmentálně přívětivější provoz.
Jak byste hodnotil spolupráci agentury s českou vládou? Nedá se říct, že by vláda navenek prezentovala vesmírný program jako prioritu, je těžké se s ní dohodnout na konkrétních věcech, nebo se snaží vycházet vstříc?
Spolupráce s českými úřady funguje podle plánu a s kooperací jsme naprosto spokojeni. Myslím, že bezproblémová spolupráce je důležitá pro obě strany a těšíme se na její další prohlubování.
V České republice podle dostupných údajů působí asi 50 společností věnujících se vesmírnému průmyslu, vyrábí se zde i součásti pro rakety Ariane. Snaží se GSA podnikání v této oblasti podporovat, spolupracuje například s českými VŠ?
GSA díky systémům Galileo a EGNOS podporuje vývoj a inovace ve společnostech po celé EU.
V České republice některé společnosti přispěly k vývoji aplikace Galielo Green Lane, která zajišťuje bezproblémový pohyb zboží přes vnitřní hranice během koronavirové pandemie.
Mladí studenti z Mendelovy univerzity v Brně také spojili síly s profesionály z jiných členských zemí při vývoji projektu Green Patrol. Ten pomáhá s využitím Galilea odhalit škůdce v zemědělských plodinách a je financován z rámcového programu Horizont 2020.
Tímto způsobem se tedy snažíme budovat rostoucí ekosystém, což se daří. Vesmírné společnosti, inkubátory a startupy se objevují napříč zemí, a to právě mimo jiné díky know-how GSA.
Je tu nicméně ještě jeden aspekt průmyslové spolupráce. A tím jsou společnosti, které se přímo nevěnují vesmíru, ale využívají ve svém podnikání technologie a poznatky vzešlé z těch vesmírných. A GSA stojí ve středu této obchodní spolupráce.
Americkou NASA zná každý. GSA ale myslím minimálně v ČR takto všeobecně známá není. Plánujete po transformaci na EUSPA i více aktivit, které by přiblížily fungování agentury širší veřejnosti?
S veřejností se snažíme komunikovat již nyní. Pořádáme například dny otevřených dveří, nebo se účastníme různých veřejných akcí, jako je Den Evropy. Nedávno jsme se také zapojili do Runway Parku organizovaného pražským letištěm, kde jsme prezentovali benefity, které přináší systém EGNOS řízení provozu na Letišti Václava Havla Praha.
Transformace na EUSPA nám nicméně přinese nové příležitosti, kterých určitě využijeme pro zvýšení povědomí o agentuře ve všech členských státech EU, včetně České republiky.
Osm zemí nedávno podepsalo tzv. Artemis Accords, pravidla mezinárodní spolupráce při výzkumu vesmíru, zejména pak Měsíce a později Marsu. Z evropských zemí dohodu podepsala Itálie, Lucembursko a Velká Británie (během přípravy rozhovoru se připojila ještě Ukrajina, pozn. red.). Uvažuje se o tom, že by se k dohodě připojila i EUSPA, nebo toto patří spíše do gesce ESA, resp. jednotlivých členských států?
Výzkum vesmíru není odpovědností EUSPA a vesmírný program EU s ním prozatím nepočítá, takže se připojit neplánujeme.
SpaceX se svým Falconem 9 ukázala, že opakovaně použitelné rakety jsou spolehlivý a ekonomicky i ekologicky výhodný koncept. V současnosti používaná evropská raketa Ariane 5 však bude nahrazena teprve vznikající raketou Ariane 6, která není opakovaně použitelná. Na tento problém nedávno upozornil i komisař pro vnitřní trh Thierry Breton, který mluvil o tom, že je třeba se začít koncentrovat na vývoj Ariane 7. Nemyslíte si, že Evropa v tomto ohledu trochu zaspala? Neměla by EU – například právě prostřednictvím EUSPA – tlačit na urychlený vývoj skutečně nové generace rakety, která by se dokázala měřit s americkou konkurencí?
Vesmírný program EU řídí Evropská komise, a ta v současné době odpovědnost za rakety a jejich starty deleguje na ESA. EUSPA se tak bude zaměřovat na svůj úkol, kterým je budování satelitních systémů a poskytování z nich vycházejících služeb.
Předpokládám, že v pražském sídle GSA pracují lidé z celé EU. Bylo těžké udržet agenturu v chodu během jarních, a možná i současných protikoronavirových opatření, kdy byla omezena možnost mezinárodního cestování?
Ano, v naší agentuře pracuje více než 20 různých národností a rozmanitost je součástí naší kultury.
Co se týče současné situace, přijali jsme sérii opatření, která zajišťují, že Galileo i EGNOS zůstanou v provozu a budou k dispozici uživatelům. Některé aktivity jsme museli přizpůsobit situaci, nicméně agentura se může spolehnout na aktivní profesionály, kteří zajišťují, že vše pokračuje tak, jak má. Koneckonců, poskytování služeb uživatelům je naším hlavním posláním.
Odlehčená otázka na závěr – je něco, co vás v České republice překvapilo, ale většina místních to považuje za běžné? Zažil jste nějaký „kulturní šok“?
Žil jsem již v několika členských státech EU, jejichž kultury jsou v určitých ohledech odlišné, takže žádný kulturní šok nenastal. Spíše než odlišností, si všímám podobností, neboť sdílíme společné historické dědictví a máme společné hodnoty.
Přiznávám však, že mám stále problémy s jazykem. Česky se ale učím a musím říct, že bydlení v Praze si s rodinou velice užíváme. Je to velmi krásné město se skvělou kvalitou života.
