- Využívání AI se v současnosti soustřeďuje spíše na vývoj softwaru a technické psaní, ale rozšiřuje se napříč širokým spektrem profesí
- Výzkum zjistil, že AI se zatím častěji používá k rozšiřování lidských schopností a ke spolupráci, než aby plně automatizovala úkoly
- Anthropic zpřístupňuje svůj soubor dat a aktivně vyzývá ke spolupráci ekonomy, politické experty a další výzkumníky
Nový, a jak se zdá, dost zásadní index, který spustila společnost Anthropic (tvůrce a provozovatel skvělého chatbota Claude), poskytuje bezprecedentní a podrobný pohled na to, jak se umělá inteligence začleňuje do americké pracovní síly. Ekonomický index Anthropicu, který čerpá z anonymizovaných dat z milionů konverzací na platformě Claude.ai, nabízí reálný vhled do současného a vyvíjejícího se dopadu umělé inteligence na pracovní trhy.
Konečně relevantní vhled
Index také odhaluje významné posuny ve způsobu práce lidí v různých odvětvích a zpochybňuje některé běžné předpoklady o roli umělé inteligence v budoucnosti práce. První zpráva Indexu vykresluje obraz zavádění AI, který je koncentrovaný a zároveň překvapivě diferencovaný. I když je využívání AI logicky silně vychýleno směrem k určitým odvětvím, její dopad se začíná projevovat v mnohem širším spektru profesí, než se dříve předpokládalo.
Kategorie „Počítačové a matematické obory“, která zahrnuje pozice, jako jsou vývojáři softwaru, programátoři a datoví vědci, představuje celých 37,2 % dotazů souvisejících s AI na portálu Claude. Takhle velké procento reflektuje přirozenou náklonnost umělé inteligence k úkolům zahrnujícím tvorbu kódu, ladění, úpravy softwaru a řešení souvisejících technických problémů.
Následuje kategorie „Umění, design, zábava, sport a média“ s 10,3 procenty dotazů souvisejících s AI, což je dáno především rostoucím využitím AI v různých formách psaní a editace, tvorby obsahu a generování scénářů. Mezi další kategorie, kde vidíme poměrně solidní využití AI, patří vzdělávání a knihovny (9,3 %), kancelář a administrativa (7,9 %), vědy o přírodě (6,4 %) a obchod a finance (5,9 %). Nepřekvapí, že profese, které vyžadují vysokou míru fyzické práce nebo specializované, praktické dovednosti, jako jsou profese v oblasti „Zemědělství, rybářství a lesnictví“ (0,1 %) a některé lékařské specializace, vykazují (alespoň zatím) minimální integraci AI.
Jedním z nejzajímavějších zjištění celé zprávy je převaha rozšíření umělé inteligence nad přímou automatizací. Přibližně 57 % interakcí s umělou inteligencí na portálu Claude zahrnuje spolupráci mezi lidmi a AI, kdy AI „jen“ rozšiřuje lidské schopnosti a pomáhá při složitých úkolech. To kontrastuje s 43 procenty interakcí, kdy AI přímo vykonává úkoly. To nám naznačuje budoucnost AI na pracovišti, která bude více založena na spolupráci, než některé předpovědi o rozsáhlém vytlačování pracovních míst. Na to ostatně dojít může, jen to zatím ještě není nijak zvlášť rozšířenou realitou.
Metodika
Pro důvěryhodnost a dopad indexu Anthropic Economic Index je zásadní robustní metodika, na které celý Index stojí a padá. Index využívá „Clio“, vlastní systém vyvinutý přímo v Anthropicu, který umožňuje analyzovat konverzace uživatelů s Claudem a zároveň chrání jejich soukromí. Klíčová inovace Clia spočívá v jeho schopnosti kategorizovat konverzace na základě profesní informační sítě amerického ministerstva práce, což je komplexní databáze obsahující přibližně 20 000 konkrétních pracovních úkolů.
Proces začíná velkým souborem dat, v tomto případě zhruba jedním milionem konverzací z chatbota Claude. Clio analyzuje každou konverzaci a pomocí sofistikovaných technik zpracování přirozeného jazyka identifikuje úlohu O*NET, která nejlépe reprezentuje roli umělé inteligence v celé interakci. Jednotlivé úkoly jsou poté agregovány a seskupeny do širších profesních kategorií podle klasifikačního systému O*NET (např. vzdělávání a knihovny, obchod a finance, zdravotníci a technici).
Díky tomu se může začít řešit široká škála analýz, mimo jiné srovnání využití umělé inteligence v různých typech pracovních pozic, vztah mezi využíváním umělé inteligence a výší platu, kvantifikace rovnováhy mezi automatizací a augmentací nebo třeba sledování změn v čase.
Nejednotná integrace
Index sice jasně ukazuje, že AI významně proniká do různých profesí, ale zároveň odhaluje, že integrace není zdaleka jednotná. Výzkum tak do jisté míry vyvrací představu o rychlém nahrazení celých pracovních kategorií umělou inteligencí. Místo toho vykresluje obraz postupného, selektivního procesu přijímání, kdy AI ovlivňuje konkrétní úkoly v rámci širšího spektra profesí.
Pouze malá část, přibližně 4 % pracovních míst v souboru dat, v současné době využívá AI pro alespoň 75 % souvisejících úkolů. Jedná se spíše o vysoce specializované pozice v rámci kategorie Počítačové a matematické práce, kde AI zvládne značnou část rutinních nebo kódově náročných prací. Mnohem větší podíl, přibližně 36 % pracovních pozic, však využívá AI alespoň pro 25 % svých úkolů. To naznačuje, že umělá inteligence je zatím přijímána spíše jako nástroj pro rozšíření specifických aspektů práce v širokém spektru profesí, než aby zcela automatizovala celé pracovní role.
Takové zjištění tak zpochybňuje populární narativ o hrozícím rozsáhlém vytlačování pracovních míst v důsledku nasazení AI. Naznačuje ale budoucnost, kdy umělá inteligence a lidé budou spolupracovat, přičemž umělá inteligence bude zvládat opakující se nebo výpočetně náročné úkoly a uvolní lidským pracovníkům místo, aby se mohli soustředit na uvažování na vyšší úrovni, kreativitu a mezilidské vztahy. Alespoň prozatím se to takhle rýsuje a uvidíme, jak dlouho tenhle balanc vydrží.
Údaje také ukazují na značné rozdíly mezi využíváním AI a zastoupením pracovní síly. Zatímco počítačové a matematické profese představují neúměrně vysoký podíl 37,2 % využití umělé inteligence na Claudovi, představují pouze 3,4 % pracovní síly v USA (podle údajů O*NET). Naopak pozice v oblasti kancelářské a administrativní podpory tvoří 12,2 % pracovní síly, ale pouze 7,9 % využití AI. Vidíme tak poměrně nerovnoměrné rozložení dopadu AI na trh práce, což ve výsledku jen zdůrazní potřebu nějakých politických akcí, které dopady trochu zmírní.
Automatizace vs. rozšíření
Rozlišení mezi automatizací a augmentací v Indexu poskytuje zásadní vhled do vyvíjející se povahy práce. Zvláště zajímavé je zjištění, že augmentace (57 %) převažuje nad automatizací (43 %), což naznačuje, že ve většině případů je AI využívána jako nástroj spolupráce, který spolupracuje s lidskými pracovníky s cílem zvýšit jejich produktivitu a schopnosti. Otázkou je, jak se to bude měnit v následujících měsících, kdy se agentům nejspíš nevyhneme. Nemluvě o následujících letech, kdy budou AI agenti nasazováni pravděpodobně s poměrně velkým nadšením vedoucích pracovníků.
V rámci kategorie augmentace se jako nejrozšířenější podtyp jeví „opakování úkolů“ (31,3 %). To naznačuje časté využití AI v procesech, jako je brainstorming, upřesňování nápadů, vytváření více návrhů a provádění opakovaných generativních úkolů. To odpovídá silným stránkám velkých jazykových modelů při rychlém zpracování informací a vytváření variací na dané téma.
Následuje „učení“ (23,3 %), které jen podtrhuje dobře známou roli AI při usnadňování získávání znalostí, poskytování vysvětlení a pomoci uživatelům při rozvoji nových dovedností. „Validace“ (2,8 %), i když méně často, stále poukazuje na užitečnost AI při dvojí kontrole práce, identifikaci chyb a zajištění přesnosti.
V kategorii automatizace jsou častější úlohy „direktivní“ (27,8 %), kdy umělá inteligence dostává přímé pokyny k dokončení úkolu (např. „Zformátujte tento dokument“, „Napište shrnutí tohoto článku“), než úlohy „smyčky zpětné vazby“ (14,8 %), kdy UI dokončuje úkoly na základě zpětné vazby z prostředí nebo opakovaných úprav.
Potvrzuje se nám tak, že na AI můžeme zatím nahlížet jako na schopného asistenta, který ještě není moc samostatný. A opět bude zajímavé sledovat, jak a jak rychle se bude tahle dynamika měnit ve prospěch úplné automatizace a tím pádem, logicky, v neprospěch nahraditelných pracovních pozic.
Index s omezením i příslibem
Výzkumníci z Anthropicu se ale také transparentně vyjadřují k omezením studie a zdůrazňují, že studie představuje jen aktuální stav a měla by být interpretována s patřičnou opatrností.
Studie totiž čerpá data výhradně od uživatelů Claude.ai s plány Free a Pro, což nemusí plně reprezentovat veškeré využití AI v ekonomice, zvláště když chybí data od firemních a API uživatelů. Je také obtížné přesně rozlišit mezi pracovním a osobním využitím Clauda a plně zachytit, jak uživatelé s výstupy AI dále pracují (např. zdánlivá automatizace může být následována lidskou editací). I přes rozsáhlá opatření k validaci existuje, vzhledem k rozsahu databáze O*NET, možnost chybné klasifikace některých konverzací. Nadměrné zastoupení úloh souvisejících s kódováním je pravděpodobné, protože Claude je propagován jako model pro kódování.
Nemluvě o tom, že se stále bavíme jen a pouze o Claudovi. Ten je samozřejmě velice dobře známý, schopný a osobně ho považuju za velice šikovného, nicméně pořád je to jen Claude. ChatGPT je nesrovnatelně používanější, a tak by byl takový Index mnohem zajímavější a nesrovnatelně relevantnější z dílny OpenAI.
Navzdory tomu všemu ale představuje Anthropic Economic Index významný pokrok v oblasti umělé inteligence v souvislosti s výzkumem trhu práce. Poskytuje novou, daty podloženou metodiku pro sledování reálného dopadu umělé inteligence a nabízí cenné poznatky nejen pro zaměstnance, ale třeba i pro politiky. Anthropic chtějí svůj Index aktualizovat a společně s rostoucí popularitou Clauda tak bude zajímavé sledovat posuny a rozšiřování využití AI napříč různými obory.
Adam Homola
Další dnešní články
