- Nejen v tuzemsku asi není člověk, který by na přelomu milénia neslyšel o ICQ
- Populární „kecálek“ svého času používalo více než 100 milionů uživatelů
- Aktuálně jej každý den využívá už jen 1,5 milionu uživatelů
Komunikace je jedním se stěžejních prvků internetu už od jeho samotného vzniku. Zatímco na jeho začátcích (nejen) v našich končinách stál ve středu komunikace e-mail, se zrychlující se dobou bylo potřeba najít něco, přes co se dá komunikovat rychleji a efektivněji. To zapříčinilo vznik takzvaných instant messengerů, zkráceně IM, které mají své pevné místo dodnes. V Česku si obzvláště velkou popularitu získal „kecálek“ zkrácený pod tři písmena ICQ, což je zkratka pro frázi I Seek You (hledám tě). Za jeho vznikem v roce 1996 stála firma Mirabilis, avšak rozmach messengeru nastal až o dva roky později s prodejem gigantovi AOL.
Nejpopulárnější „kecálek“ přelomu milénia
Rychlá komunikace mezi uživateli se stala hitem také v Česku, kde měl svého času ICQ prakticky každý. Mezi klíčové verze patřila především ICQ 5, která představila uživatelům vlastní skiny, a poté modernější verze ICQ 6 z roku 2007, kdy byl internetový „kecálek“ na vrcholu popularity. Převratná byla také verze 2000a, která do rozhraní integrovala reklamní sdělení.
Okolo roku 2001 celosvětově využívalo službu okolo 100 milionů uživatelů, čímž se z ICQ stala naprosto nepostradatelná součást každodenního života řady lidí. Ikonické logo květinky, která indikovala přítomnost uživatele, nezapomenutelné zvuky nebo hry jako Slide a lama či Zoopaloola se nejednomu uživateli vryly do paměti. Skrze aplikaci šlo nejen komunikovat, ale také například posílat soubory.
V Česku zajišťovala do 13. března 2012 podporu, oficiální překlad a prezentaci klienta ICQ firma Centrum Holdings, provozovatel portálů Centrum.cz a Atlas.cz, poté podporu převzala TV Nova. ICQ mělo dokonce i svou vlastní televizní reklamu s Petrem Čtvrtníčkem v hlavní roli.
Obzvláště populární byli také alternativní klienti, jako např. QIP, Miranda, Pidgin, Trillian či Meebo. Ti nabízeli funkce navíc, větší možnosti přizpůsobení, nižší náročnost na systémové prostředky nebo možnost propojení také s jinými komunikačními platformami v rámci jednoho programu. Alternativy se nicméně AOL příliš nelíbily a postupně jim začalo znepříjemňovat fungování, až nakonec došlo k jejich vypnutí.
Zlomový okamžik pro ICQ nastal v roce 2010, kdy AOL prodalo populárního „kecálka“ ruskému Mail.ru. To už ale měla služba „pouhých“ 42 milionů aktivních uživatelů a pomalu začala být vytlačována dravou konkurencí, jako je WhatsApp, Viber či Messenger.
Pod ruskou správou ICQ i nadále ztrácelo uživatele, přičemž v roce 2020 vedení společnosti chtělo tento trend zvrátit vydáním aktualizovaného klienta. V roce 2022 nicméně služba registrovala okolo 11 milionů aktivních uživatelů a ani přes veškeré snahy se nedaří populárnímu „kecálkovi“ vrátit se zpět na vrchol. Vypadá to, že se mu to s nejvyšší pravděpodobností ani v budoucnu nepodaří. Aktuálně dostupná data hovoří přibližně o 1,5 milionu aktivních uživatelů denně.
Kontroverzní pád na dno
ICQ zažilo ještě několik drobných záchvěvů popularity, kupříkladu když v lednu 2021 vznikla kontroverze okolo podmínek používání WhatsAppu v Hongkongu, kdy se tamní uživatelé dočasně přesunuli právě na dříve oblíbenou komunikační platformu. Známější ovšem byly spíše kontroverze z posledních let, které ICQ provázejí. Ať už jde o možnost potenciálního zneužití ruskými tajnými službami, či laxními pravidly pro sdílení obsahu, které umožnily rozvoj zločineckých sítí obchodujících s dětskou pornografií.
Jak vzpomínáte na ICQ vy, naši čtenáři? Pamatujete si ještě své ICQ číslo? Dejte nám vědět do komentářů.