- Civilní bratříček herního ROG Phone 9 Pro spoléhá na sílu Snapdragonu 8 Elite
- Tabulkově si Zenfone 12 Ultra troufá i na aktuální novinky
- Dokáže je porazit cenou 26 a půl tisíce, nebo se nevyplatí šetřit?
Začal rok 2025, což je pro většinu výrobců elektroniky okamžik jako předávání Oskarů. I kdybyste žádnou sošku nedostali, potřebujete být vidět, ukázat, že jste součástí křemíkové smetánky a je třeba se s vámi srovnávat po zbytek roku. Galaxy S25 je venku, Xiaomi už nervózně přešlapuje v předsálí, ale co když máte vůči mainstreamu výhrady? Jedna možnost by tu byla: Asus Zenfone 12 Ultra. Je to trochu samorost, ale právě jeho odchylky mohou být to, co vás nakonec osloví.
Nebude to však mít jednoduché. Konkurence je slavná tak, že si zákazníci neváhají připlatit. Asus není na našem trhu žádným nováčkem, žádnou z šancí prorazit ale neproměnil. Loňská jedenáctka nebyla špatná, ale k celebritám, na které byste koukali zvenku oknem, nepatřila. Že by to letos vyšlo?
Proč můžete důvěřovat SMARTmanii? Každý produkt nebo službu, kterou testujeme, prověřujeme v reálném provozu po dobu minimálně jednoho až dvou týdnů. Přípravě recenze věnujeme maximální pozornost a snažíme se v ní vždy objektivně zhodnotit všechny klady a zápory daného produktu.
Balení znovu bez nabíječky
Vánoce byly v prosinci, Zenfone 12 Ultra přichází po nich. Extra dárečky vás proto v krabičce z recyklovaného papíru už nečekají, ale úplně s prázdnou neodejdete. Asus sice neškudlí tak jako Samsung a Apple, ale jestli jste se doufali, že zahodíte starou nabíječku a hned si dopřejete plných 65 Wattů, zklamu vás.
Dostanete aspoň průhledný kryt, který částečně kryje i obrazovku, kabel s USB-C na obou koncích a samozřejmě sponku na otevření SIMkového slotu. Aspoň že s dokoupením tvrzeného skla to nebude komplikované kvůli rovnému displeji a optické čtečce.
Dlužno podotknout, že Asus vyrábí i vlastní příslušenství, takže pokud se chcete držet jedné značky, seženete i originální antibakteriální sklo.
Účelný design světí prostředky
Podle statusu high-end modelu by měl Asus Zenfone 12 Ultra patřit mezi mašiny, které bude radost používat. Aspoň první dny by tak drahý telefon měl při vytažení z kapsy vypudit trochu endorfinu do mozku. Žel, na mě jeho kouzlo nezabíralo. Je to otázkou vkusu? Částečně určitě. Nemůžu se zbavit vzpomínek na slavnější bratříčky ROG Phone, které gamingovým pojetím vyčnívaly z davu. Zenfone je sice ze stejného těsta, což je patrné na vnějších rozměrech, ale chybí mu detaily, které by zatahaly za oči.
Objektivně vzato je Ultra účelově střižená. Líbí se mi souměrná šířka rámečků po všech stranách, matná černošedá záda evokují stealth bombardér B-2 Spirit, ale zaoblení je tak generické, že byste ho mohli potkat i na Xiaomi do pěti tisíc. V ruce proto Asus trošku klouže, chyběl mi takový ten pocit zaklesnutí do dlaně.
Podobně ambivalentní pocity mám i z modulu fotoaparátu. Funkčně vzato je dost široký na to, aby se položený telefon skoro nehýbal na stole při psaní, postrádám ale jeho optické ukotvení. Je moc vystouplý na to, aby zapadal do plochy, objektivy nejsou zarovnané ani do řady, ani do jakéhokoli geometrického obrazce. Je zkrátka vidět, že se foťák jen pragmaticky vměstnal tam, kde bylo místo.
Bolístkou na jinak kvalitní konstrukci splňující standard IP68 jsou boční tlačítka pro vypínání a úpravu hlasitosti. Jejich stisk bezpečně poznáte, ale proboha proč se kývou? Proč snad všichni ostatní výrobci dokázali vyrobit stabilní spínače, ale Asus ne? Berte to klidně jako hnidopišství, ale taky byste asi v restauraci nad připáleným řízkem neřekli: „To k tomu patří.“
Nepříjemné překvapení máme za sebou, co nějaká pozitiva? Jedno by tu bylo! Sluchátkový jack na spodní straně! USB-C se kvůli tomu posunulo mimo střed, ale máte na výběr! Dědictví po ROGu se v tomto ohledu nezapře, díky čemuž máte možnost nabíjet telefon plným výkonem a ještě k tomu poslouchat, aniž byste potřebovali z jedné zásuvky živit dvě zařízení. Je to maličkost, kterou využijete zřídka, ale stejně oceňuji, že mám možnost použít dospělá audiosluchátka k počítači.
Displej přemluvíte na 144 Hz
Plus size obrazovky už dnes nikoho nepřekvapí a zjevení, jakým byla ve své době Xperia Z Ultra, už asi ani nepotkáte. Úhlopříčka 6,8″ je tak jen zařazením mezi větší prodávané telefony a ani rozlišení neohromí. 2400 × 1080 pixelů je hodnota, kterou vídáme dnes a denně. Víc už potěší nasazení LTPP technologie.
Framerate 144 Hz hraje jinou písničku. Možná u monitorů se s tímto kmitočtem zdravíte každý večer, ale v mobilu? Překvapivě okolo něj Asus nedělá velké haló, dokonce v menu tuto frekvenci ani nenajdete. Dostanete na výběr mezi 60 a 120 Hz a vágní informaci, že maximálních 144 Hertzů si můžete zapnout v herním džinovi. Jak asi tušíte, jde o překlad Game Genie, utilitky, která se u her stará o řízení a optimalizaci výkonu.
Řeší i schopnost „napůl“ vypnout obrazovku. Kdo má Samsung, určitě tuší, jak by to mohlo vypadat: po určité době neaktivity se obrazovka ztmaví a zamkne překryvnou vrstvou. Telefon tak může šetřit energii, zatímco čekáte, než se vám postaví domeček nebo dobije energie ve hře.
Displej toho vůbec umí hodně, jen je trošku kumšt to v nastaveních najít, protože s překlady Asus bojuje s proměnlivými úspěchy. Pokud byste hledali třeba odemknutí a vypnutí poklepáním, Zenfone 12 Ultra ho umí, ale tuto volbu nenajdete ani v nastavení displeje, ani zámku obrazovky. Nachází se totiž pod gesty jako zapnutá/vypnutá obrazovka s krásnou nápovědou poklepáním pozastavte/probuďte.
Hned vedle najdete i takové vychytávky, jako kreslení gest na displej. Písmenkem S tak můžete rovnou spustit selfie režim, V vám může otevřít aplikaci, kterou natáčíte video, a kreslením <> se můžete posouvat v playlistu.
Nechybí ani režim pro jednu ruku. Ten atypicky pracuje s celou šíří displeje a posune obraz dolů. Netradiční je i jeho aktivace, kdy namísto gest používá Asus rychlá nastavení, nebo současný stisk obou tlačítek hlasitosti, což trochu odporuje aktivaci jednou rukou. Škoda, že nejde tuto funkci přiřadit dvojitému či trojitému poklepání na záda, které Zenfone rovněž podporuje.
Samozřejmostí je i AOD, režim zvýšené citlivosti či prevence nechtěných dotyků, noční režim s utlumením modré nebo hlídání majitele, zda ještě kouká na displej – v takovém případě by se neměla Ultra vypnout. Specialitkou Asusu je pak imitace barevné diody.
Po softwarové stránce nemám kromě chaosu v nastaveních co vytknout. Nakonec jsem našel snad každou funkci, kterou jsem kdy používal, v několika případech jsem dostal i víc, třeba když jsem si mohl povypínat jednotlivé ikony ve stavovém řádku.
Na co se ale budete koukat? Na klasické OLED barvičky, které si doladíte podle svého. Stará se o to menu nazvané Splendid (asi aby se „dobře“ hledalo), kde si můžete zvolit teplotu barev a čtyři barevné profily. Pokud by vám ani to nestačilo, klidně si můžete sytost nastavit podle sebe. Není pak problém převést veškeré dění do odstínů šedé (a bude jich víc, než 50), ale ani udělat z normální chlorofylové zelené fosforeskující cosi, nad čím by i tropická flóra z katalogů cestovek trpěla pocitem ošklivého káčátka.
Jen se k tomuto obsahu musíte dostat. V tu chvíli doporučuji použít rozpoznávání tváře, protože optické čtečce bych od boku střelil circa 50% úspěšnost. Chytne se, ale vyžaduje poměrně důrazné přiložení prstu, na které jsem ani po desítkách pokusů neobjevil správný recept.
Baterie bez upgradu
Jestli má někde konkurence slabé místo, tak v nabíjení a baterkách. Už čtyři roky si Samsung troufá nás u Galaxy S Ultra živit 5000mAh baterií a 45W nabíjením. Vytahovat se na něj můžou i telefony za poloviční cenu, přeskočit laťku válející se po zemi dokázal i Zenfone 12 Ultra. Přesto bych od Asusu čekal větší rezervu, když už se konkurence výkonem začíná pohybovat okolo tříciferných hodnot.
Jeho 5500mAh baterie se dá doplnit maximálním výkonem 65 W, bohužel bezdrátově to už takový zázrak není, tady Asus dosahuje nanejvýš 15 W. Na rozdíl od sesterského Asus ROG Phone 9 Pro však absentuje reverzní bezdrátové nabíjení.
Co byste už v tabulce hledali marně, jsou podrobná nastavení nabíjení a správy energie obecně. Nebudu popisovat triviální funkce jako víceúrovňový šetřič, zajímavější je sekce péče o baterii. Zenfone totiž kouká nejen na zkracování doby nabíjení, ale i životnost. Jsem rád, že u toho nespoléhá na klišoidní mantru „Naše nabíjení řídí umělá inteligence,“ ale nechá vás si vyladit telefon, jak usoudíte, že odpovídá vašemu chování nejlépe.
Můžete telefonu určit, kdy ho nabíjíte nejčastěji. Můžete si nastavit, zda chcete nabíjet lineárním výkonem, nebo průběh upravovat podle toho, jak je optimální pro zachování nízké teploty baterie. Zvlášť lze zastropovat, do kolika procent se má akumulátor doplňovat, nebo určit, zda má jít energie z nabíječky rovnou na spotřebu, nebo do baterky.
| Naměřená rychlost nabíjení 65W adaptérem | ||||
| Úroveň | 30 % | 50 % | 80 % | 100 % |
| Čas | 11 minut | 19 minut | 33 minut | 43 minut |
Elitní Snapdragon dře nehledě na horko
Nasazení aktuálního top procesoru bude jedním z nejčastěji zmiňovaných argumentů, proč byste mohli o Asusu Zenfone 12 Ultra uvažovat. Pod kapotou tepe Qualcomm Snapdragon 8 Elite (SM-8750) vyráběný 3nm litografií, který by měl být zase mezigeneračně o nějaké ty desítky procent výkonnější.
Zásadní změnou je přepracovaná architektura, která dřívějších osm jader už nerozděluje do čtyř clusterů, ale jen do dvou. Výkonnější dvojka jader Oryon kmitá na 4,32 GHz, slabší šestice pak dosahuje až 3,53 GHz. Záda jim kryje grafika Adreno 830. Pokud se prokopete marketingovým sedimentem, objevíte i zajímavé novinky. Procesor by měl totiž umět i určování vzdálenosti zařízení podle síly Wi-Fi signálu či UWB, což zatím byly okrajové technologie. Ani u Asusu jsem je neměl jak otestovat, ale pokud se tyto možnosti ujmou, internet věcí by se zase mohl naučit nové triky.
Systém, čipset a konstrukce
Rozměry: 163,8 × 77 × 8,9 mm, hmotnost: 220 g, zvýšená odolnost: IP68
Displej, konektivita a baterie
5G: , NFC: , Bluetooth: 5.4, Wi-Fi: 802.11 a/b/g/n/ac/6e/7, GPS: , konektor: USB-C
Baterie: 5500 mAh, rychlé nabíjení: , bezdrátové nabíjení:
Fotoaparáty
Trochu stranou zájmu se drží efektivita procesoru. Zenfone 11 Ultra jsem kritizoval, že se umí pěkně roztopit. Pro aktuální model bohužel bohudík platí stejné charakteristiky. Dotlačit telefon k throttlingu se během čtvrthodinky mučení na testovacím skřipci nepodařilo a vlastně ani teplota během testu nestoupla nijak vysoko. Zenfonu 12 Ultra se čelo zpotilo až ve 3DMarku a Antutu, kde si sáhnul i na 50 °C. Sálající horko nešlo v ruce ignorovat, kovový rámeček teplo pouštěl rovnou do ruky, ale Snapdragon jako kdyby si v ohni pekelném liboval – frčel pořád na plné obrátky, aby si v testu stability vysloužil úctyhodných 90 %.
Procesoru tvoří doprovod operační paměť, která roste spolu s úložištěm. Verze s 8 GB RAM se páruje s 256 GB na disku, ve sprintu ji o kousek předbíhá verze s 12 GB RAM a 256GB úložištěm, a vrchol nabídky se pojí s 16 GB RAM a 512 GB interní paměti. Na terabyte si Zenfone nesáhnul, paměťové karty taky nepodporuje.
Android 15 vám dá na výběr
Výkonných telefonů se Snapdragonem 8 Elite se během roku vylíhne dost. Jeden bude lepší ve focení, druhý v ergonomii a třetí bude designovka. Něco doženete krytem, něco grafickým editorem, ale s operačním systémem toho většinou moc nepořídíte. Půlka trhu volá po čistém Androidu, druhá půlka by obětovala vlastní babičku, jen aby nástavba dohnala to, nač Google ani nepomyslel.
Asus toto dilema řeší receptem z kuchyně chytré horákyně po konzultaci s Horstem Fuchsem. Chcete minimalismus? Že jste to vy, máte mít základní Android 15! A pokud zavoláte do 15 minut, dostanete režim Asus Optimized zdarma! Prvních pět volajících vyhraje dokonce vylepšenou verzi Asus Optimized!
Jak tato nástavba vypadá? Základní koncept zní velmi sympaticky. Projdete si nabídku systémových dialogů (volbu hlasitosti, rychlá nastavení, notifikace, nabídka vypínání) a vyberete si, která podoba vám vyhovuje nejvíc. Někdy je změna kosmetická, jindy zásadní – třeba v případě rychlých nastavení, kde styl určuje počet ovládacích prvků zobrazených najednou.
Bokem těchto nastavení umožňuje systém aktivovat různá vylepšení a nástroje, které nejsou na stylu Androidu závislé. Sem patří už zmíněný herní booster, schopnost duplikovat aplikace, boční nástrojová lišta, gesta reagující na různé otáčení a ťukání na telefon a plovoucí okna.
Žel už tady se objevují náznaky, že jsou tyto legrácky nalepené trochu narychlo. Plovoucí okno otevřete jen jedno, do boční lišty „nacpete“ maximálně osm aplikací, ať už zástupce pro rychlé funkce používáte nebo ne. Postupně zjistíte, že nastavení launcheru je integrované do Nastavení, i když používáte jinou aplikaci, některé položky se v nabídce opakují, strojový překlad nikdo neodchytával, notifikace nereaguje na systémové změny, u správce telefonu zase nevíte, jestli tlačítkem jen zjistíte stav věcí, nebo rovnou něco smažete.
Jak je bohužel obvyklé, za velký benefit hardwaru považuje i Asus umělou inteligenci. K problematice přistupuje velmi tradičně. Nabízí přepis mluveného slova do textu, překlad hovorů, automatické sledování objektu zájmu ve středu videa, ale v praxi zjistíte, že v praxi má celá AI hodně omezený výběh. Tu nesvede češtinu, tu si klade podmínky na to, co dokáže rozpoznat z obrazu a kdybyste si náhodou na tyto funkce zvykli a chtěli se rozjet, zjistíte, že na využití máte limit. Až jsem si vzpomněl na písničku od kapely Wanastowi Vjeci, kde se zpívá: „Zlatý tele slibujete, dáte ohlodanou kost.“
Umělá inteligence dostala před foťákem přednost
Přístup přijet nepřijet, oblečená neoblečená, dar nedar, aplikoval Asus i na fotoaparát. Mezigeneračně použil stejnou optiku: hlavní fotoaparát kouká na svět 50 MPx při světelnosti f/1.9 a i když se s vámi bude svět houpat, Asus to ustojí díky optické stabilizaci. I teleobjektiv s rozlišením 32 MPx a světelnosti f/2.4 má integrovanou OIS, ale zvládá maximálně trojnásobný zoom – tady už vlak Zenfonu celkem ujíždí. Trojici doplňuje 13MPx ultraširoký objektiv s rozlišením 13 MPx a světelností f/2.2.
Co tedy v Asusu celý rok vylepšovali? Díky výkonnějšímu procesoru odemkli v nahrávání 8K videa frekvenci 30 snímků za sekundu z původních 24. A přidali, jak jinak, umělou inteligenci. Nově by měla lépe sledovat pohybující se objekty, vytahovat mluvené slovo z okolního ruchu, přidávat bokeh do videa a takové ty klasické hit-or-miss funkce jako mazání objektů z fotek, doostření, nebo rozmazání pozadí.
Bohužel takové ty nudné věci, jako je focení, už šly na druhou kolej. Ne, že by Asus Zenfone 12 Ultra fotil špatně, velmi dobře zvládá makro snímky, dokáže věrně trefit kontrasty při západu či východu slunce a nevymýšlí si ani u barevného podání, kdy zimu fotí správně studeně a ani za teplejších dnů nezačne přehánět.
Tip: všechny testovací snímky v plném rozlišení naleznete zde
Jakmile ale opustíte slušné světelné podmínky nebo přepnete na jiný než hlavní objektiv, kvalita klesá rychlostí Felixe Baumgartnera. Že digitální třicetinásobný zoom je nepoužitelný by mě nebolelo, že ani 10× zvětšení není vždy koukatelné se dá přežít, ale sem tam byl kandidátem na okamžitý Delete i snímek pořízený při pětinásobném zvětšení. Můžete si všimnout i změny barevného podání mezi ultraširokým a hlavním fotoaparátem. Noční snímky automaticky zase tíhnou ke žluté a oranžové, přesto oceňuji, že se Asus nesnaží automaticky nebe ladit do modré a snímky působí víceméně uvěřitelně.
Pokud by vám nestačily statické obrázky, snadno přepnete na natáčení videa, případně portrétového videa. Jak už jsem zmínil, stropem je 8K záznam při 30 fps, ale postupně můžete rozlišení snižovat až na HD. Velmi sympatické je, že se Asus během přepínání snaží držet maximální snímkovací frekvenci přípustnou pro danou kvalitu, takže na rozdíl od jiných značek skokem z 8K na 4K nespadnete na 30 snímků, aniž byste si všimli. Celé nastavení kvality doplněné o úroveň stabilizace a HDR je přehledně zobrazené v jednom menu, takže vidíte okamžitě, jaké kombinace jsou povolené.
Za denních podmínek musím vyzdvihnout kvalitní zaostřování, kdy i v pohybu Zenfone ví, čeho se chytit, i když ho pletete mířením tu do dálky, tu na blízko. Stejně jako u fotek je patrný důraz na realistické barvy. Bohužel v noci se nepříjemně zvyšuje množství šumu.
Závěrečné hodnocení
Možná teď čekáte, že si Asus schovával v rukávu nějaké to eso, že? Že použil základ z loňska, přidal výkonnější procesor a završí nějakou sympatickou cenovkou, abychom se mohli těšit na to, jak velký skok udělá do roku 2026. Asi tušíte, že bych nebyl tak sarkastický, kdyby se na cenovce objevila částka nižší než 26 490 Kč. A to ještě po odečtení startovacího bonusu ve výši 2 500 Kč. Standardní cena je totiž 28 990 Kč, nicméně za tu by byl zcela neprodejný.
Objektivně vzato nedělá Asus Zenfone 12 Ultra nic zásadního chybně. Technologicky nezaostává – někde je konkurence dál, ale detaily dokáže náskok stáhnout. Nástavba dává uživateli na výběr, kde je třeba, a většina androidů kvalitativně krouží po stejné orbitě. Fotoaparát sice umí jiní výrobci lépe, ale taky se nebojí žádat víc peněz.
Nakonec nejslabším atributem celého telefonu je dojem rezignace na vývoj. Minimum inovací, tuctový design, recyklace nápadů a snaha o kamufláž vlastní šedivosti kabátem z umělé inteligence. Chcete-li používat smartphone jako herní konzoli, Zenfone 12 Ultra svou roli zastane, i když se nehonosí logem Republic of Games. Pokud ale preferujete všestranný mobil s dobrým poměrem výkon/cena, porozhlédněte se jinde.
Asus Zenfone 12 Ultra
Klady
- stabilní a vysoký výkon
- stupeň krytí IP68
- nechybí 3,5mm audio jack
- pohodlné ovládání gesty
- povedený 144Hz displej
- Android 15, 5 let aktualizací
- kvalita videa
Zápory
- obyčejný design
- minimum inovací
- odvážná cena
- AI nepřináší nic nového
