- Nově objevena metoda označovaná jako Zman-seq může pomoc při léčbě rakoviny
- Tato metoda umí sledovat chování buněk v reálném čase
- Funguje na principu RNA interference
Vědci z Weizmannova institutu věd představili průlomovou metodu s názvem Zman-seq, která nabízí dynamický pohled na časové změny buněčného chování a může přinést revoluci v léčbě rakoviny. Buňky jsou základní stavební kameny života, hrají zásadní roli ve strukturální a funkční integritě živých organismů. Analyzování těchto buněk nejčastěji probíhá pomocí statických metod, které nám poskytují snímky o stavu buňky v konkrétním čase. Metoda Zman-seg tuto problematiku prolamuje a umožňuje studovat buňky pomocí dynamických metod.
Nová inovativní metoda Zman-seq
Ido Amit a jeho tým z Weizmannova institutu věd představili v nedávné studii publikované v časopise Cell revoluční metodu Zman-seq, která má řešit omezení stávajících technik buněčné analýzy. Tradiční metody často přehlížejí dynamické časové změny, což brání zkoumání sekvenčních událostí a molekulárních změn v průběhu vývoje buněk v různých fázích.
Zman-seq je metoda sekvenování RNA, která umožňuje sledovat chování buněk v čase. Tato metoda je založena na principu RNA interference (RNAi), což je proces, při kterém se RNA cílového genu blokuje pomocí krátkých RNA molekul. Zman-seq funguje tak, že do buněk je vložen umělý gen, který produkuje RNAi molekuly. Tyto molekuly se následně vážou na RNA cílového genu a blokují její překlad do proteinu. To má za následek snížení hladiny proteinu v buňce.
Po sekvenování RNA buněk lze pomocí Zman-seq analyzovat, které geny jsou v buňce exprimovány v nižší úrovni než v normálním stavu. Tato informace může poskytnout cenné poznatky o tom, jak buňky fungují a jak reagují na změny prostředí. Zman-seq má několik výhod oproti jiným metodám sekvenování RNA, jedná se o relativně levnou a snadně aplikovatelnou metodu. Dále může být použita i k analýze buněk z velmi malého množství vzorků.
Daniel Kirschenbaum, postdoktorand ve výzkumné laboratoři pod vedením profesora Ida Amita, se pomocí této metody zaměřil na studium glioblast. Glioblasta se řadí mezi mimořádně agresivní nádory mozku. Hlavním cílem Ida Amita bylo proniknout do dynamiky imunitních buněk v mikroprostředí nádoru, aby lépe porozuměl mechanismům, které ovlivňují imunologickou odpověď v boji s touto zhoubnou nemocí. Glioblastom, který je každoročně zodpovědný za přibližně 200 000 úmrtí na celém světě, představuje jedinečnou výzvu díky své schopnosti potlačovat imunitní systém. Dr. Kirschenbaum vysvětlil: „Rakovina není jen nekontrolovatelný růst buněk, ale také ztráta schopnosti organismu, zejména imunitního systému, tento růst kontrolovat.“
Zman-seq odhaluje časové změny buněk
Místo konvenčního měření času v nádorové tkáni zvolil výzkumný tým netradiční přístup. Zman-seq umožnil výzkumníkům označit buňky různými časovými značkami, což umožnilo chronologické pochopení buněčné historie. Studie u glioblastomu odhalila rychlou dysfunkci imunitních buněk během 24 hodin od vstupu do nádoru.
Josef Novák
Další dnešní články
