Kdo není na Facebooku, jako by nebyl. Známé pravidlo, které je ovšem mnohem starší než samotný Facebook. Před největší sociální sítí světa byla na internetu spousta jiných sítí, která dělala v podstatě to samé – spojovala lidi. Jen malý počet z nich ovšem přežil až do dnešních dnů. Popularita sociálních sítí často kolísá jako na horské dráze a mnohdy nepomůže ani fakt, že za ní stojí velké nadnárodní korporace.
Doba facebooková
Nedávno se na Redditu objevil příspěvek od uživatele splityoassintwo, který v přehledném grafu zobrazil, jak kolísala popularita jednotlivých sociálních sítí v průběhu času. Graf se nezaměřoval na mnohdy obtížně měřitelné parametry, jako například počet uživatelů, nebo návštěvnost, ale na popularitu vyhledávání v rámci Google Trends.
Z grafu tedy nevyčteme, která síť je ta nejlepší na světě, nicméně i přes to jsou tato data zajímavá. V dnešní rychlé době je rozhodně ku prospěchu věci se na chvíli zastavit a zapřemýšlet, jakým vývojem prošly dnešní součásti každodenního života, kterými sociální sítě jednoznačně jsou.
Rychlý nástup není vše
Prakticky každá síť krátce po době vzniku zaznamenala strmý růst. Udržet se na vrcholu se ovšem nepodařilo žádné z nich. V některých případech je na vině konkurence, která nabízí lepší alternativu, v jiných případech to může být jistá vyčpělost, nebo spíše samozřejmost, s jakou k ní přistupujeme.
Případ, kdy za zánikem sítě stojí konkurence, je jednoznačně MySpace. Dříve velmi populární služba po strmém růstu dosáhla vrcholu, ze kterého začala padat stejně rychle, jakmile se objevil známý Facebook. Zlomovým bodem bylo září 2009, kdy se křivky popularity protly ve prospěch Facebooku.
Gaussovu křivku opisuje celá řada sítí, Facebook nevyjímaje. Jeho popularita v současné době klesá a nemalý podíl na tom má jistě i nedávná kauza odledně Cambridge Analytica. Snapchat, Twitter, YouTube nebo Tumblr už svého vrcholu dosáhly, není se proto co divit, že už spíše stagnují v klidných vodách průměru. To ovšem neznamená, že by měly brzo končit.
Vývoj popularity může být zrádný
Některé sítě ovšem jdou proti proudu a zapisují se do historie po svém. Krásným příkladem je sociální síť Google+, za kterou stojí reklamní gigant. Po jeho vzniku a masivní kampani v roce 2011 jeho popularita vzrostla doslova raketovým tempem a stejně tak rychle zase opadla.
Za růstem ovšem nehledejme nic jiného než fakt, že na účet Google+ se navázaly ostatní služby firmy z Mountain View, tedy počet uživatelů byl do jisté míry umělý. O tom vypovídá fakt, že nyní je tato sociální síť ve stádiu klinické smrti.
Jiným druhem „rebelantských” sítí je poté dvojce Instagram a Reddit. Od jejich vzniku nelze prakticky vůbec vysledovat výraznější výkyvy a jejich popularita neustále roste. Za tím může stát to, že jsou poměrně úzce zaměřené a jejich uživatelé jsou službě věrní. Výjimkou je rovněž herní služba Twitch, která v dnešních dnech opět nabývá na popularitě.
S jistotou lze říct jen to, že sociální sítě tady s námi nebudou navždy. Dříve nebo později se jejich čas nachýlí, a ony budou muset vyklidit pole pro dalšího, úspěšnějšího nástupce. Vždy ale půjde primárně o komunikaci mezi lidmi. Příliš lpět na jedné síti se může kolikrát vymstít, neboť byste jednoho dne na ní mohli zůstat osamoceni, jako třeba ve třídě na české síti Spolužáci.
