- Magnetické diskety už se sice nevyrábí, ale stále je po nich poptávka
- Používají je majitelé vyšívacích strojů, CNC zařízení nebo aerolinky
- Cena disket od doby před dvaceti lety několikanásobně vzrostla
Magazín Wired nedávno poukázal na překvapivé množství firem, kde stále používají diskety. Zdá se, že se zdaleka nejedná o zapomenuté médium a ačkoliv množství disket v oběhu není velké, na některých místech se bez nich ani v roce 2023 neobejdou.
Mark Necaise objíždí závody a přehlídky koní v USA. Vítězům vyšívá jména koní nebo farem na bundy. Pro tento účel si v roce 2004 pořídil speciální japonský vyšívací stroj Tajima, který stál v přepočtu téměř půl milionu korun a jediný možný způsob, jak přenést vzory z počítače do stroje, je pomocí diskety.
Necaise k přenášení používal osm disket. V průběhu let čtyři z nich přestaly fungovat a zůstaly mu tedy pouze čtyři funkční. Ačkoliv ještě loni tento typ nosiče používala i japonská vláda, už od roku 2010 se v podstatě nevyrábí a prodávají se tedy už jen skladové zásoby různých firem a jednotlivců. Na těchto zásobách ale stále závisí některé stroje pro vstřikování plastů, aerolinky nebo medicínské přístroje.
Například šéf údržby gruzínské aerolinky Geosky Davit Niazashvili popsal, jakým způsobem probíhají zásadní updaty softwaru dvou Boeingů 747-200 z roku 1987. Nová verze systému musí být vždy stažena na dvě 3,5″ diskety, které poté fyzicky přenesou do letadel, kde je nahrají do počítačů. Celá operace trvá zhruba hodinu. Aktualizace obsahující zásadní navigační data probíhají podle přesného harmonogramu, který je nyní naplánován až do roku 2029.
Niazashvili dále prozradil, že diskety objednávají na Amazonu a problém spočítá především v jejich citlivosti, protože každá zvládne proces aktualizace jen asi třikrát a pak ji musí vyhodit. Těchto letadel je v aktuálně v provozu už jen necelá dvacítka. Diskety ale stále používají i některé modely 747, 767, starší Airbusy 320 a Gulfstreamy vyrobené do roku 1990. Nicméně americká armáda používala ještě starší 8″ diskety i ve spojitosti s nuklearními zbraněmi až do roku 2019.
Ačkoliv přechod na USB flash paměti, paměťové karty nebo dokonce bezdrátové spojení ve většině případů je možný, často se nevyplatí, protože může stát i desítky tisíc korun. Občas je řešením levnější USB/disketový emulátor, který nahradí disketové mechaniky i u starších zařízení. Zástupce jednoho z výrobců této techniky prozradil, že ročně prodají zhruba 2 a 3 tisíce kusů. Poptávka na trhu tedy určitě je.
Stálý zájem zaznamenává také Tom Persky, který prostřednictvím firmy Floppydisk.com toto magnetické médium i nyní prodává v překvapivém počtu zhruba tisíc kusů denně. Z velké části se jedná o populární rozměr 3,5″ disket, které před dvaceti lety nestály v přepočtu ani dvě koruny. Nyní se prodávají téměř po třiceti korunách za kus.
Persky sám ale budoucnosti tohoto média nedává přílišné naděje. Ve svých 73 letech plánuje ještě pět let pracovat a pak firmu pověsí na hřebík. Neočekává, že by po něm někdo mohl obchod převzít. Celosvětové zásoby jsou omezené a výroba už neprobíhá, taktéž jednotlivá zařízení postupně zastarávají. Z disket se tedy za pár let stanou muzejní kousky a překupovat už je budou jen nadšenci a sběratelé.
Adam Bělunek
Další dnešní články
