AKTUALIZOVÁNO
Evropská komise dnes skutečně pokutu ve výši 4,34 miliardy eur (skoro 112 miliard Kč) udělila. Google se plánuje odvolat, krátké vyjádření českého zastoupení přikládáme. Kompletní text argumentující proti pokutě si můžete přečíst v angličtině na blogu Googlu, osobně se ohradil i CEO Googlu Sundar Pichai.
„Android možnosti volby rozšiřuje, ne naopak. Živoucí ekosystém, rychlé tempo inovací a klesající ceny jsou typickými znaky silně konkurenčního prostředí. Proti rozhodnutí Komise se tudíž odvoláme.“ – Manažerka komunikace pro Česko a Slovensko Alžběta Houzarová
Následuje původní text článku
Tento týden pravděpodobně bude udělena rekordní pokuta, kterou Evropská komise plánuje potrestat Google za zvýhodňování svých služeb. Maximální výše pokuty může být astronomických 11 miliard dolarů, tedy 242 miliard Kč. Tohoto stropu pravděpodobně pokuta nedosáhne, ale je více než pravděpodobné, že překročí současný rekord 62 miliard Kč. Tuto pokutu EU uvalila taktéž na Google a to za zvýhodňování své nákupní služby.
Nepřehlédněte
„Tak pane Google, bude to za 2,42 miliard eur.“ Evropská komise udělila rekordní pokutu
O udělení nové pokuty již mělo touto dobou být původně jasno, rozhodnutí však zdržel summit NATO konaný v Bruselu. Očekávaná pokuta tak přijde v době, kdy se mezi EU a USA stupňuje spor mediálně často označovaný jako obchodní válka.
V dnešním článku se podíváme na to, za co vlastně EU chce Google trestat, jaký to bude mít na koho dopad a zamyslíme se také nad tím, jestli mají podobné postihy vůbec logické opodstatnění.
Problém jménem Android
Rekordní pokutu zřejmě Google dostane na základě podnětu podaného v roce 2013 lobbystickou skupinou FairSearch. Její členy tvoří či tvořili mnozí konkurenti Googlu, například Oracle, Nokia a Microsoft.
Předmětem vyšetřování je to, že Google po výrobcích telefonů požaduje do Androidu obsáhnout obchod Google Play, vyhledávání Google a prohlížeč Chrome. Google také platí výrobcům za to, že ve svých telefonech předinstalují pouze vyhledávání v Googlu a případně další služby.
Evropské komisi se nelíbí fakt, že tím Google údajně znevýhodňuje konkurenci, zejména pak menší firmy. Uživatelé podle teorie EU ve svých smartphonech najdou pouze služby Googlu a automaticky je začnou používat, čímž si Google vytváří monopol v určitých odvětvích. EU samozřejmě argumentuje zejména ochranou uživatelů, kteří podle ní nemají dostatečný výběr a potenciálně jim tedy unikají lepší alternativy.
To je sice možná do určité míry pravda, ale alternativy jsou uživatelům skutečně nadosah. Mohou si je pohodlně stáhnout během několika minut po prvním spuštění telefonu právě například z obchodu Google Play. Google se brání i tím, že výrobcům nijak nezakazuje do telefonů předinstalovat své či cizí služby, které klidně mohou představovat přímou konkurenci k těm jeho. A v mnoha případech se tomu tak i děje.
Nepřehlédněte
Google v Rusku do Androidu nesmí předinstalovávat své aplikace, jinak mu hrozí obří pokuta
Teze EU o ochraně zájmů spotřebitele má i tu trhlinu, že předinstalované služby jsou tím, co umožňuje Googlu Android nabízet výrobcům zdarma. Vývoj operačního systému je samozřejmě velmi nákladný a nebýt financování skrze reklamy a provize z prodeje aplikací, musel by Google požadovat přímou platbu za systém. A to by výrobci samozřejmě promítli do cen smartphonů. Je tedy poněkud diskutabilní, jestli by náhodou nebylo větší zátěží pro spotřebitele zpoplatnění systému bez předinstalovaných služeb.
iOS prý není pro Android žádná konkurence
Google se poměrně pochopitelně brání i tím, že se obdobně chovají i ostatní velcí hráči. V jeho prospěch navíc hraje i statistika říkající, že na Androidu je zpravidla předinstalováno mnohem více aplikací třetích stran než na ostatních platformách.
Argumentace Evropské komise ohledně této části sporu působí až trochu směšně. EU totiž tvrdí, že Android je liga sama pro sebe, iOS mu prý nekonkuruje. Toto tvrzení je podloženo faktem, že Android ovládá v současnosti 74% trhu s chytrými telefony v EU, přičemž v některých regionech to je dokonce i více. To podle regulátorů znamená, že Google zcela dominuje trhu a své postavení tak může zneužívat.
Je velmi obtížně pochopitelné, proč se Evropská komise nezaměří i právě třeba na Apple, který bezpochyby se svým iOS Androidu konkuruje. Jablečné telefony totiž zpravidla mají předinstalovány pouze aplikace Applu. Celá platforma je navíc výrazně uzavřenější a pokud jde o možnost volby, tu má Android rozhodně větší. Nižší tržní podíl je vskutku zvláštním důvodem pro dvojí metr.
Dopad? Zřejmě nulový
Dalším aspektem celého sporu je to, že postih zřejmě nebude na situaci mít žádný reálný dopad. Pokuta sice bude zřejmě vysoká, ale v příjmech Googlu se ztratí. Nelze samozřejmě mluvit o tom, že by Google nebolela – nepochybně bude. Ovšem asi jen těžko natolik, aby kvůli ní přehodnotil svůj byznys plán Androidu. Ten mu totiž spolu s navázanými službami vynáší tolik peněz, že by se Googlu zřejmě vyplatilo spíše „pravidelně“ platit pokuty než se vzdát těchto příjmů.
Dopad nebude mít žádný efekt ani na rozložení sil. Android už má nejen na unijním trhu natolik pevnou pozici, že snaha ho nějak regulovat nemůže mít významný vliv. Spíše filosofickou otázkou pak je, jestli by se něco změnilo v případě, kdy by byl Google nucen v Androidu rovnou nabízet konkurenční řešení od jiných firem. Troufneme si totiž tvrdit, že značky jako Gmail či YouTube už jsou prostě natolik zažitým „synonymem“ daného typu služeb, že by si je většina lidí stejně bez přemýšlení zvolila.
Kapitolou samou pro sebe je pak to, kdy se vůbec případný postih Googlu reálně a definitivně uskuteční. Firma se samozřejmě s pokutou nesmíří a bude se bránit všemi dostupnými právními prostředky, jako se tomu doteď děje u loňské pokuty.
Narovnání, nebo pokřivení trhu?
Na spor se lze dívat i z politicko-ekonomického hlediska. Evropská komise má velmi specifický názor na to, co je pro uživatele dobré a jak chránit jejich zájmy. V některých odvětvích je státní či unijní regulace nutná a z hlediska ochrany zákazníka žádoucí. Jde například o poskytování telekomunikačních služeb, které lze provozovat pouze na určitých frekvencích a vstup nové konkurence je tedy technicky velmi složitý až nemožný, což přirozeně vytváří prostor pro kartelové dohody a monopoly. V těchto případech musí vládní regulace zasáhnout.
Pokud jde ale o údajné zneužívání postavení Googlu či případně i jiných internetových firem, situace je dosti jiná. Uživatelé mají možnost volby, nikdo je nenutí konkrétní služby či systémy používat a v případě Androidu lze systém dokonce teoreticky využívat i zcela bez služeb Googlu.
Subjektivní názor autora článku je, že několik předinstalovaných aplikací lze stěží považovat za zneužívání dominantního postavení. Je navíc třeba přihlédnout k faktu, že Google se svým zdarma dostupným Androidem zásadně otevřel trh se smartphony. Umožnil na něj totiž vstoupit i společnostem, které by neměly kapacity na vývoj vlastního řešení. Z tohoto hlediska lze dokonce Android považovat za platformu, která naopak dala uživatelům více možností volby.
Souhlasíte s trestem pro Google, nebo si myslíte, že tyto záležitosti má řešit spíše pověstná „neviditelná ruka trhu“? Podělte se s námi o názor v komentářích!
Tomáš Krompolc
Další dnešní články
