- Vědci odhalili doposud nejpodrobnější mapu vesmíru v dějinách lidstva
- Skládá se z více než 170 milionů rentgenových snímků oblohy
- Mapa už pomohla identifikovat více než 900 000 různých objektů ve vesmíru
Vesmír je natolik velký prostor, že jej pravděpodobně nikdy zcela nepochopíme. To ovšem neznamená, že bychom se o to neměli pokoušet. Vědci pro rozšíření našich informací o vesmíru nyní využili rentgenový teleskop eRosita, se kterým vytvořili dosud největší rentgenovou mapu vesmíru. Mapa, která je součástí katalogu eRosita All-Sky Survey, představuje dvě různá zobrazení noční oblohy a nabízí nám krásný a jedinečný pohled na náš vesmír. Tato mapa samozřejmě zdaleka není úplným záznamem vesmíru – ten je prostě příliš velký na to, aby ho bylo možné zachytit pomocí techniky, kterou máme v současnosti k dispozici.
Největší mapa vesmíru v dějinách
Nejpodrobnější rentgenová mapa kosmu, jakou lidstvo kdy vytvořilo, zobrazuje více než 900 000 hvězd, galaxií a černých děr. Díky takovým mapám mohou vědci používající teleskopy, jako je vesmírný dalekohled Jamese Webba, vybírat nové cíle pro pozorování, což nám umožní ještě důkladnější analýzu vesmíru. Data pro tuto mapu byla získána pomocí skenování oblohy v období od prosince 2019 do června 2020, přičemž v tomto období bylo nasnímáno více než 170 milionů rentgenových snímků oblohy. Výsledek si můžete prohlédnout v následujícím videu.
Odborníci, kteří se na tvorbě mapy podíleli, tvrdí, že těchto 170 milionů rentgenových snímků dohromady pomohlo identifikovat více než 900 000 různých objektů ve vesmíru, z nichž mnohé jsou pravděpodobně supermasivní černé díry. Tvrdí, že tato mise jich za šest měsíců odhalila více než stěžejní mise jako XMM-Newton a Chandra za téměř 25 let provozu.
Vědci se také domnívají, že se jim možná podařilo objevit kousek vesmírné sítě, obrovské plynné dálnice, která napájí vesmír, ačkoli výzkum zatím nebyl podroben kritickým recenzím vědecké komunity, takže tato tvrzení jsou prozatím neověřená.
Lidské dobývání vesmíru se v posledních letech rapidně zrychluje. Nedávno vypuštěný teleskop Jamese Webba naše objevování kosmu značně urychlil a například nám přinesl pohled na Maisie’s galaxy, která je zajímavá především z hlediska jejího odhadovaného věku – galaxie se nejspíše zformovala přibližně 390 milionů let po Velkém třesku, což by znamenalo, že je zhruba 13,4 miliardy let stará.
