- Podle studie agentury Ipsos drtivá většina dětí používá nástroje umělé inteligence
- Existuje však podezření, že děti nemají úplně jasno v tom, co to vlastně AI je
- Zeptali jsme se na názor i samotných učitelů, ti s některými výsledky studie nesouhlasí
Agentura Ipsos ve spolupráci s operátorem Vodafone vypracovala rozsáhlou studii informující o tom, jak jsou na tom žáci ze základních a středních škol s umělou inteligencí, jaký k ní mají vztah, kdy s ní přichází do styku a co si myslí o hlubší integraci AI do školství. A přestože studie pracuje místy trochu s nejasnými daty, jednoznačně ukazuje, že nástroje umělé inteligence nejsou pro děti vůbec žádnou neznámou.
Drtivá většina dětí zná a používá AI
Ještě než výsledky studie Ipsosu a Vodafonu probereme, je nutné vysvětlit, že průzkum byl proveden i v dalších evropských zemích, kde Vodafone působí – například v Německu, Řecku, Rumunsku, Velké Británii nebo Španělsku. Zatímco pro celoevropský průzkum bylo dotazováno 7 000 respondentů ve věku 12–17 let, pro Česko postačil vzorek 817 dotazovaných.
Ipsos tvrdí, že průzkum probíhal online a důraz byl kladen na to, aby děti odpovídaly pokud možno samy, bez dozoru rodičů, aby nedocházelo k ovlivňování. Bohužel v některých případech (ukážeme si je) nám zástupci agentury potvrdili, že právě kvůli tomu mohlo dojít ke zkreslení reality. Děti mnohdy neznají technologický kontext a hrozí, že odpovídat budou příliš pocitově.
Google Lens, ChatGPT… a Siri?
Tím hlavním, co průzkum zjistil, je, že naprostá většina (87 %) mladých ve věku 12–17 let už přišlo do kontaktu s nástroji umělé inteligence, notabene s nimi pracují doma či ve škole. Přímo ve škole, tedy při vyučování, se pak s umělou inteligencí setkalo 64 % dotazovaných. Ke třem nejpoužívanějším AI nástrojům přímo ve škole patří Google Lens (24 %), ChatGPT (23 %) a Duolingo (22 %), doma je to pak Duolingo (31 %), Lens (30 %) a ChatGPT (29 %), v těsném závěsu i Snapchat My AI (15 % ve škole, 27 % doma).
Velice zvláštní je, že v žebříčku AI nástrojů, které děti používají ve škole i doma, se na páté pozici objevila hlasová asistentka Siri – ve škole 10 % dětí, doma dokonce 19 % dotazovaných. To by znamenalo, že pětina dětí ve věku 12–17 let používá Siri, která i mnoho let od svého představení nepodporuje češtinu. A to už je samo o sobě trochu zvláštní.
Samozřejmě že děti mohou používat angličtinu. Ale schválně se ve svém okolí dětí zeptejte, jestli používají Siri na telefonu, tabletu či počítači. Ipsos nám navíc potvrdil, že možnosti v dotazníku podléhají vzoru z okolních zemí, kde je díky podpoře jazyků Siri mnohem oblíbenější. České děti tak mohly vidět tuto položku v dotazníku a zaškrtnout ji, aniž by si byly stoprocentně jisté, že funkce, kterou mají na mysli, je právě Siri. I kvůli tomu vzbuzují některé výsledky průzkumu nedůvěru.
Učitelé versus umělá inteligence
Studie se zaměřovala také na to, jak děti vnímají AI v kontextu učitelů. Tři čtvrtiny dětí si myslí, že ve školách není dostatek vyučujících, kteří by umělé inteligenci rozuměli a uměli ji smysluplně používat. Ale pozor, průzkum se dotkl i celkem citlivého tématu, které se poslední dobou řeší nejen v českém školství, a to umělé inteligence a známkování.
Hned 53 % respondentů odpovědělo, že známkování podle umělé inteligence by bylo spravedlivější, protože učitelé mohou mít studenty, které upřednostňují před ostatními. Naopak 48 % dotazovaných žáků se domnívá, že pokud bude známkování probíhat pomocí umělé inteligence, mohou být někteří jejich spolužáci diskriminováni. To by však mohl vyřešit řádný dohled dospělého pedagogického pracovníka. V opačném případě, kdy učitel diskriminuje žáka, dohled nemusí nic řešit.
Pro kontext jsme oslovili několik pedagogických pracovníků a učitelů s prosbou o vyjádření. Ti vesměs zmiňovali, že instituce, ve kterých učí, většinou nemají pevná pravidla pro používání AI ve vyučování a záleží čistě na progresivním přístupu jednotlivých učitelů. Podle našich informací mezi pedagogy zatím nepřevládá strach z toho, že by je umělá inteligence nahradila v práci.
„Co se týká hodnocení žákovských prací AI, tak i sami žáci to mají cca půl na půl. Tady nám můžou nové technologie pomoci. Mimo vyloženě testových úloh hodnocených body se ale kloním k lidskému hodnocení, v kontextu situace a zadání. […] Učitel také není vševědoucí chatbot. Většina učitelů se s AI ani setkat nemohla. Tak jako AI postupně přicházela v průmyslu, přichází i ve vzdělávání a své místo tam má. Nenaučíme-li ale žáky používat rozum, emoce a vlastní tělo, ani sebelepší technologie to nezachrání,“ uvedla pro SMARTmanii Iva Fikejsová, učitelka ZŠ speciální v Ústí nad Orlicí.
