Negativních zpráv je všude plno a náš mozek z biologického hlediska silněji reaguje na špatné zprávy než na dobré. Dnes nás negativní zprávy v novinách neohrožují tak jako šum listí v křoví kousek od pračlověka, který se zrovna pokoušel ulovit mamuta, přičemž zvuk v křoví naznačil, že možná někdo loví jeho. Lidský mozek však není schopný mezi těmito dvěma stresory rozlišovat, a tak v těle spouští procesy, jako kdyby šlo pokaždé o život.
Za poslední dva roky jsme si v tomto ohledu příliš neodpočinuli. Nejdříve jsme mohli číst o pandemii a katastrofických scénářích pro případ, kdy vir začne mutovat, dnes můžeme sledovat okupaci Ukrajiny minutu po minutě.
Pro mnoho z nás je tento emoční nápor nezvyklý, a tak není divu, že dochází ke změnám nálad a spíše depresivnímu ladění. V tomto bludném kruhu pak stres způsobený neustálým sledováním negativních zpráv nepomáhá.
Server TheNextWeb vysvětluje, že jedním z důvodů pro tyto pocity je právě neustálé noření se do špatných zpráv, podobně jako když listujeme nekonečným seznamem nových příspěvků na Instagramu. V případě tohoto tzv. doomscrollingu však nekonečný seznam tvoří zprávy o nešťastných událostech, které způsobují čtenářům stres.
Nebudeme vás zde navádět k tomu, abyste zprávy přestali sledovat úplně. Pokud se však neustále cítíte „pod psa“, jste podráždění nebo máte pocit, že svět se v p… peklo obrací a že nic nemá smysl, můžete zkusit čtení aktuálních zpráv omezit.
Utápění se v negativních zprávách má totiž často za následek snížení hladiny serotoninu, tedy neurotransmiteru, který při nižších hladinách neumožňuje dostatečný přenos vzruchů, což následně negativně ovlivňuje naši náladu. Jak uvádí TheNextWeb, dlouhodobý nedostatek pak může vést až k depresi či dokonce ke kognitivním změnám, jako je například neschopnost se soustředit po delší dobu či problémy s pamětí.
Jak však s bojovat s nutkáním scrollovat špatnými zprávami? Jak doporučuje TheNextWeb, je zapotřebí disciplína, stejně jako snaha najít na každém dni něco dobrého. Pro každého z nás toto představuje něco jiného, například pohodlné křeslo, oblíbený nápoj, dobrá kniha, sledování komedie nebo dýchánek s přáteli. Vyzkoušet také můžete meditaci či cvičení, které je spolehlivým zdrojem endorfinu, tedy hormonu štěstí.
Pokud vám však situace přerůstá přes hlavu, nebojte se kontaktovat psychologa či psychiatra, kteří vám mohou pomoci vyrovnat se s aktuálními událostmi, respektive předepsat léky. Pokud se vám vidina antidepresiv nezamlouvá, vězte že se může jednat o chybějící kousek skládanky, která vám ale dlouhodobě dovolí se naplno začít věnovat věcem, které vám dělají radost.
