- Nintendo před pár dny oznámilo Switch 2, ale neřeklo skoro nic
- Naznačilo však, že tentokrát půjde o evoluci, nikoliv revoluci
- Výjimečně je však na první pohled příliš opatrný přístup namístě
Málokdo v herním průmyslu inovuje tak jako Nintendo. Japonský herní gigant nám dal hned několik zběsilých inovací, o kterých si mohou nechat třeba v Microsoftu jen zdát. Nintendo (3)DS byl revoluční handheld o dvou displejích a s 3D technologií, na kterou nepotřebujete brýle. Nintendo Wii spustilo lavinu pohybově ovládaných her a šlo snad o jedinou „tradiční“ konzoli, která penetrovala i jiné než čistě hráčské bubliny. A pak samozřejmě aktuální zázrak jménem Switch, který začínají posupně všichni „následovat“ – Sony skrze PlayStation Portal, Valve skrze Steam Deck, Microsoft skrze chystaný handheld Xboxu a další.
Inovace méně i více povedené
Do éry Virtual Boye a jiných starých podivností nemusíme zabředávat. Stačí nedávná historie a i mladšímu hráči je jasné, jak inovativní a nebojácné Nintendo umí být. Vcelku standardní GameCube následovalo divoce odlišné a inovativní Wii, jehož momentum Nintendo dokonale zničilo velice zajímavě vymyšleným a taktéž inovativním, nicméně marketingově i jinak nešťastným Wii U.
Sen o druhém displeji, který v případě komerčně zoufalého (13 milionů kusů) Wii U suploval ovladač, si Nintendo splnilo v bezprecedentně úspěšném DS a následně i v pohádkově úspěšném Switchi. Na podobnou notu teď svým způsobem hraje i PlayStation Portal, byť tam se zatím bavíme pouze o zanedbatelných nižších jednotkách milionů prodaných kusů. Což jsou navíc jen odhady, protože Sony se prodeji PSP oficiálně raději nechlubí.
Čekání na Switch Pro?
Na Switch 2 čekáme už příliš dlouho. Dočkáme se někdy letos a podle prvotního, možná až příliš stručného oznámení se tentokrát, zcela výjimečně, žádná divočina nekoná. A já jsem za to rád. Nintendo zvolilo opatrnější přístup, který je v ostrém kontrastu s jeho výše zmíněnými odvážnými kroky. Když se na to podíváme zeširoka, zjistíme, že Nintendo vlastně i tentokrát zkouší něco nového – konzervativní, na první pohled možná až příliš opatrný přístup. A i když to někoho může mrzet, já si myslím, že to je přesně to, co Nintendo v současné době potřebuje.
První Switch byl v roce 2017 zjevením. Nebyla to jen další zaměnitelná konzole, byl to vzkaz celému hernímu průmyslu. Mohli jste hrát hry jako Breath of the Wild na televizi a pak plynule pokračovat v handheld režimu doma na gauči (ano, vím, BotW vyšlo i na Wii U…). Jeho hybridní design rezonoval s hráči po celém světě a vedl k prodeji více než 146 milionů kusů. Co by za to Xbox dal?
Tím, že Nintendo veleúspěšné „DSko“ opustilo a sjednotilo tak své přenosné a domácí konzolové řady, zefektivnilo vývoj a vytvořilo platformu, která prakticky netrpěla nedostatkem her. Tohle sjednocení umožnilo firmě soustředit její prostředky na jediný systém. „DSko“ sice ostrouhalo, ale rozhodnutí Nintenda nakonec vedlo ke stabilnímu přísunu kvalitních her a konzistentnímu harmonogramu vydávání, který udržel hráče přikované ke Switchi po celou životnost konzole.
Ostatně jen loni, v de facto předposledním roce aktivního života konzole, jsme se dočkali několika povedených first party her v čele s novou Zeldou. Úspěch Switche nebyla náhoda – byl to důkaz toho, jak dobře tento formát funguje, a to jak po hardwarové, tak softwarové stránce. Switch 2 staví na těchto osvědčených základech a nabízí spíše vylepšení než revoluci. A je to dobře.
Vítaná vylepšení
Zatím se zdá, že v jádru je Switch 2 vlastně jen větší a lepší Switch. Zachovává si stejný hybridní model, ale vylepšuje ho větším displejem, přepracovanými Joy-Cony a lepší ergonomií.
Větší displej řeší stížnosti na omezenou velikost obrazovky originálu, zatímco přepracované Joy-Cony mají potenciál vyřešit běžné problémy jako drift a pro někoho nepříliš pohodlné držení příliš malých ovladačů. Vylepšená ergonomie pak zajišťuje příjemnější zážitek během delšího hraní a řeší některé bolístky originálu, aniž by se odklonila od toho, díky čemu byl Switch tak oblíbený.
Nic z toho nijak zásadně nemění herní zážitek a přesně o to jde. Původní Switch totiž nepotřeboval opravit. Je to konzole, která vyhovuje různým herním stylům, od hraní sólo v přenosném režimu až po lokální multiplayer. Tím, že se Nintendo soustředí na vylepšování místo radikálních změn, zajišťuje, že Switch 2 bude působit povědomě a zároveň řeší nedostatky originálu. Pro většinu z nás, kteří jsme milovali (a dodnes milujeme) první Switch, je takový přístup nejen akceptovatelný. Je vítaný.
Kreativita
Tahle opatrnost ale neznamená, že Nintendo ztratilo svého hravého a experimentálního ducha. Projekty jako Labo a leckdy podivné herní mechaniky ukazují, že vynalézavý duch firmy je stále živý. Labo například proměnilo obyčejný karton v interaktivní herní periferie a umožnilo hráčům stavět a přizpůsobovat si svůj zážitek unikátně kreativními způsoby.
Objevují se se také náznaky, že Switch 2 by mohl obsahovat funkci myši – vlastnost krátce naznačenou v představovacím videu –, která by mohla otevřít dveře novým zážitkům. Osobně si ale vůbec nedovolím odhadovat, co bude Labo či Ring Fit Adventure druhého Switche. Takhle kreativní nejsem a zatím si mohu jen konzervativně domýšlet, k čemu může funkcionalita myši (pokud na ni tedy dojde, oficiální to není) sloužit.
Nintendo si evidentně drží svá tajemství blízko u těla a úvodní odhalení neznamená, že finální konzole bude bez inovací nebo podivné magie, pro kterou je Nintendo známé. Ale tyhle experimenty jsou teď spíš přílohou než hlavním chodem. Switch 2 tak odráží spíše vyzrálé Nintendo, které chápe své silné stránky a upřednostňuje je před riskantními hardwarovými sázkami. Jak se firma rozšiřuje do širších zábavních projektů, jako je miliardový film Super Mario Bros., ambiciózní zábavní parky nebo chystaný hraný film podle Zeldy, potřebuje stabilní a spolehlivou kotvu v oblasti her. A právě tou, zdá se, Switch 2 bude.
Nuda? Ano, prosím!
Ano, Switch 2 může zatím působit nudně a první záběry z nejspíš nového a zatím nepojmenovaného Mario Kart taky nepůsobí kdovíjak originálně. Jistě, možná trochu nuda, nicméně také chytrý tah pro firmu, která se svou aktuální konzolí trefila zlatou žílu. Tím, že se s nadcházejícím druhým Switchem drží toho, co funguje, Nintendo hraje na jistotu. Vy máte jistotu, že vám tam poběží (téměř) všechny hry z původního Switche, a Nintendo má jisté další miliardy.
Nahrávání ...
Zpětná kompatibilita není historicky v herním průmyslu žádnou absolutní jistotou a zdaleka ne vždy jsme se na ni mohli spolehnout. Tentokrát ji dostaneme a hráči, kteří investovali do stávajícího Switche hromady peněz, o nic nepřijdou. Jen získají, v podobě nových her, exkluzivních jen a pouze pro Switch 2.
Osobně bych nečekal nějaké kreativní veletoče ani 2. dubna, kdy Nintendo pořádá akci Direct věnovanou právě druhému Switchi. Tam očekávám datum uvedení na trh, cenu, první várku first i third party her a možná základní technické specifikace.
Samotnou konzoli pak očekávám v květnu či červnu a následně očekávám a v koutku duše doufám, že se od ní následujících minimálně sedm let jen tak neodlepím. Tak jako od prvního Switche.
