- Šéf OpenAI Sam Altman se podílel na tvorbě studie o nepodmíněném příjmu
- Vzorek lidí dostával tisíc dolarů měsíčně po dobu tří let
- Základní nepodmíněný příjem je jedním z možných řešení potenciální socioekonomické krize
Poměrně zásadní tříletá studie o dopadech základního nepodmíněného příjmu, za níž stojí zakladatel OpenAI Sam Altman, odhalila, že poskytování garantovaných měsíčních plateb osobám s nízkými příjmy vede k mírnému zkrácení pracovní doby. A také k prodloužení volného času, jenže na druhou stranu nedokáže nijak výrazně zlepšit zdravotní výsledky.
1 000 dolarů měsíčně
Studie nepodmíněného příjmu, kterou provedla nezisková organizace OpenResearch, je jednou z největších a nejobsáhlejších svého druhu ve Spojených státech. Zkoumala dopad zaručeného příjmu na zdraví, výdaje, zaměstnanost a další aspekty života příjemců.
Účastníci dostávali po dobu tří let 1 000 dolarů měsíčně, což v praxi představovalo 40% zvýšení jejich příjmů. Příjemci pracovali o 1,3 až 1,4 hodiny týdně méně než kontrolní skupina. Výdaje se zvýšily v průměru o 310 dolarů měsíčně, a to především na základní potřeby, jako je nájemné, doprava a potraviny. O výrazném zlepšení fyzického zdraví ale nemůže být řeč, na rozdíl od zdraví duševního – to se prý znatelně zvedlo v prvním roce, zatímco v druhém už vymizelo.
Experimentu, který probíhal od listopadu 2020 do října 2023, se zúčastnilo 3000 osob v Illinois a Texasu. Výzkumníci zkoumali vliv volných peněz na to, jak moc příjemci pracovali a v jakých typech zaměstnání. Zjistili, že díky penězům byli jejich příjemci mnohem samostatnější v tom, jak tráví svůj čas. Jednoduše totiž nemuseli tolik řešit obstarávání základních potřeb.
Studie ale nezjistila žádné významné zlepšení fyzického zdraví v důsledku nových příjmů. U příjemců peněz však došlo v posledním roce k 26% nárůstu počtu hospitalizací ve srovnání s průměrným příjemcem kontrolního programu. Příjemci utratili za lékařskou péči měsíčně asi o 20 dolarů více, což se, jak autoři poznamenávají, může v dlouhodobém horizontu projevit jako nepřímý přínos.
Důsledky a souvislosti
Výsledky studie tak nakonec zpochybňují narativ, že nepodmíněná hotovost nepřiměje lidi, aby se rozhodli méně pracovat. Zkrácení pracovní doby sice bylo, ale bylo mírné, činilo zhruba o osm pracovních dnů méně v průběhu jednoho roku.
Elizabeth Rhodes, která studii pro OpenResearch vedla, vysvětlila, že kvůli rozdílům v tom, jak lidé peníze využívali, bylo obtížné je zachytit v podrobných statistikách. „Jako průměrný efekt léčby, kdy jeden člověk pracoval mnohem více, zatímco jiný méně, se to všechno tak nějak zprůměruje,“ řekla.
Výsledky studie přispívají k dlouhodobě probíhající debatě o účinnosti základního nepodmíněného příjmu jako nástroje boje proti chudobě. Výsledky sice ukazují některé pozitivní účinky, ale zároveň upozorňují na složitost zavádění takových praktik.
Umělá inteligence a základní příjem
Přestože studii inicioval generální ředitel OpenAI Sam Altman, který vyjádřil obavy z potřeby základního příjmu tváří v tvář vytlačování pracovních míst způsobenému umělou inteligencí, zveřejněné dokumenty se o umělé inteligenci vůbec nezmiňují.
Právě ale rozmach nástrojů generativní umělé inteligence v posledních cca dvou letech výrazně přispěl k rozproudění debaty o životaschopnosti nepodmíněného základního příjmu. Nabízí se totiž automatická otázka, co budou dělat lidé, kteří kvůli AI přijdou o práci, a už pro ně žádné pracovní místo nebude?
V podobných debatách se často mírně přehání a v aktuální situaci to ještě na pořadu dne není, nicméně doba, kdy budou AI nástroje opravdu výrazně lepší, a tím pádem bude najednou potřeba podstatně méně pracovních míst, se nezadržitelně blíží. A jak si leckdo dělal před lety legraci z toho, že ne každý horník se může přeškolit na programátora, tak nyní se karta tak trochu obrací – ne každý programátor se bude moci přeškolit na horníka. A co pak ve chvíli, kdy tu vznikne celá nová „nepoužitelná“ třída nejen nezaměstnaných, ale především nezaměstnatelných lidí?
Všelék neexistuje
Studie nepodmíněného příjmu neodpovídá na všechny otázky a nenabízí řešení, ale ve výsledku do neustále probíhající a v posledních měsících i sílící debaty vnáší alespoň nějaké praktické ukázky a data. A ta teď přijdou vhod, neboť umělá inteligence, zdá se, začíná měnit trh práce nebývalým tempem. Systémy umělé inteligence jsou rok od roku schopnější a úkony, které dříve vykonávali výhradně lidé, dnes leckdy dělají lidé v kombinaci s AI. Je tak jen otázkou času, než začne v některých oborech některé pozice AI zvládat naprosto plnohodnotně a zcela samostatně.
Jediný všelék na potenciální socioekonomické dopady nejspíš neexistuje, ale je to právě univerzální nepodmíněný příjem, který by mohl být jedním z potenciálních řešení. Příjem by mohl sloužit jako jakási záchranná síť zajišťující alespoň základní životní úroveň takovým způsobem, aby se lidé nepropadli do chudoby. Nemluvě o zachování alespoň nějaké kupní síly spotřebitelů a vůbec dostatku času na případnou rekvalifikaci tam, kde to bude možné.
