Populární multiplayerová hra Fortnite je prý jako heroin. Alespoň se to lze dočíst v článku, který nedávno publikoval server Bloomberg. V emocionálně laděném textu najdeme příběhy rodin, které ztratily kontrolu nad svými dětmi. Ty prý nespí, nevhodně se stravují, ve škole strmě klesají jejich výsledky a obecně vykazují všechny známky závislosti.
Ve Velké Británii pak prý za tento rok 200 rozvodových řízení obsahovalo nějakou zmínku o Fortnite či jiných hrách. Vše tedy zdánlivě nasvědčuje tomu, že přehnané hraní počítačových či mobilních her je skutečně vážná porucha. To ostatně uznala i Světová zdravotnická organizace (WHO), když v červnu na seznam duševních poruch jako zvláštní položku zařadila právě závislost na hrách.
Nemoc? Spíše selhání výchovy
S tezemi předloženými ve zmiňovaném článku však nesouhlasí Curtis Silver z webu KnowTechie, který se ve svém komentáři ostře vyhradil proti přirovnávání her k heroinu. Vychází ze svých osobních zkušeností se závislostmi na různých látkách a také z toho, že je sám otcem teenagerů.
Ve svém článku poukazuje zejména na nezodpovědnost svádět chování svých potomků na hru, v tomto případě Fortnite. Správně totiž říká, že počítačová hra není jako prášek od pouličního dealera – rodiče mohou poměrně snadno kontrolovat, jak jejich děti se svým časem nakládají. Mnozí rodiče tvrdí, že nedokáží závislost svých dětí na Fortnite zvládat.
Když si přitom ale přečteme „léčebné metody“, kterých využívají odborníci v odvykacích klinikách, zjistíme, že jde vlastně jen o koncentrovanou správnou výchovu. Děti zde mají omezený přístup ke svým elektronickým zařízením, chodí včas spát, zdravě se stravují a navštěvují skupinové terapie.
V hlavní roli rodiče
Je podle něj tedy zjevné, že zdravý životní styl není něco, co by rodiče své děti naučit nemohli. Curtis má jednoduchou radu – pokud se dítě stane závislé na herní konzoli, seberte mu jí. Věnuje příliš času mobilním hrám? Kupte mu klasický tlačítkový telefon. Dítě se prý po týdnu přestane vztekat a se závislostí bude konec. Jak podotýká, své děti má vychované tak, že když jim řekne, ať si dají od hraní pauzu, učiní tak.
Fortnite není zdaleka první hra obviňovaná ze špatného vlivu na děti. Tradičně jsou za školní střelby viněny nejrůznější střílečky, samozvaní ochránci mravů zase kritizují každý nový díl GTA. Své odpůrce konečně měly i první konzole. Hry však nikdy nejsou primárním zdrojem problémů. Autor svou úvahu uzavírá tím, že úkolem každého rodiče je nastavit patřičné mantinely psychologickému vývoji svých potomků. A pokud to znamená smazat jim Fortnite, nevidí v tom problém.
