- Evropská komise vyčlenila 307,3 milionu eur z programu Horizon Europe na posílení digitální autonomie a vývoj důvěryhodné umělé inteligence
- Česká republika potvrzuje svou silnou pozici v evropském ekosystému díky nové AI továrně v Ostravě, která nabídne masivní výpočetní výkon
- Navzdory rekordním regulacím a novým grantům čelí EU nadále kritické propasti v soukromém kapitálu a produkci modelů oproti USA a Číně
Evropská unie zahájila v polovině ledna 2026 další, a možná rozhodující, fázi svého boje o technologickou suverenitu a budoucnost digitální ekonomiky. Evropská komise v rámci prestižního programu Horizon Europe otevřela dvě nové investiční výzvy v celkové hodnotě 307,3 milionu eur (zhruba 7,6 miliardy korun).
Pozdě, ale přece. Pokolikáté už?
Cíl je jasný: snížit nebezpečnou závislost na technologických gigantech z USA a Číny a podpořit vývoj takzvané důvěryhodné umělé inteligence, která bude bezpečná, transparentní a v dokonalém souladu s evropskou legislativou hned od začátku.
Evropa se už nějakou dobu snaží najít křehkou rovnováhu mezi přísnou regulací, reprezentovanou plně implementovaným aktem o umělé inteligenci, a nutností udržet krok v neúprosném globálním inovačním závodě. Iniciativa je přímo navázána na takzvaný „Kompas konkurenceschopnosti“, strategický dokument, který má Unii nasměrovat k udržitelnému vedení ve strategických sektorech. Do tohoto úsilí se významně a viditelně zapojuje i Česká republika, která si v evropském AI ekosystému buduje překvapivě silnou a respektovanou pozici, zejména díky svým kapacitám v oblasti superpočítačů a jazykového modelování.
Kam peníze potečou? Nový finanční balíček je rozdělen do dvou strategických pilířů v rámci tematické oblasti „Digitalizace, průmysl a vesmír“, které mají pokrýt celý inovační řetězec, tedy od základního výzkumu až po konkrétní aplikace v průmyslu.
Důvěryhodná AI a strategická autonomie (221,8 milionu eur): Největší část prostředků směřuje do projektů, které mají zajistit, aby Evropa nebyla jen pasivním konzumentem technologií vyvinutých v Silicon Valley nebo v čínském Šen-čenu.
Komplexní technologie: Podpora cílí na klíčové oblasti, jako je pokročilá robotika pro Průmysl 5.0, fotonika umožňující rychlejší přenos dat, kvantové technologie pro budoucí šifrování a rozvoj virtuálních světů, které umožní simulovat výrobní procesy bez rizika.
Iniciativa Open Internet Stack: Zásadní složkou je vyčlenění více než 40 milionů eur na tuto iniciativu. Jejím cílem je vybudovat a posílit technologie „uvnitř“ internetové infrastruktury i koncové aplikace tak, aby vznikl evropský digitální prostor. Jde o snahu vytvořit alternativu k uzavřeným ekosystémům velkých platforem, zajistit bezpečné nakládání s daty občanů a zabránit fragmentaci internetu.
Nové materiály a AI agenti (85,5 milionu eur): Druhá výzva se zaměřuje na špičkový výzkum s vysokým potenciálem pro radikální inovace v průmyslovém využití.
Od chatbotů k agentům: Klíčovým tématem jsou autonomní AI agenti nové generace. Zatímco dnešní generativní AI (jako ChatGPT) funguje převážně jako pasivní odpovídač, noví agenti budou schopni samostatně plánovat, rozhodovat a vykonávat složité úkoly v reálném světě, například autonomně řídit dodavatelské řetězce nebo optimalizovat energetické sítě v reálném čase.
Chytré materiály: Finance podpoří také vývoj nových materiálů s integrovanými senzorickými funkcemi. Tyto materiály, schopné „cítit“ opotřebení nebo změny prostředí, jsou nezbytné pro moderní výrobu a prediktivní údržbu kritické infrastruktury.
Projekty jsou otevřeny konsorciím složeným z podniků, akademické sféry a veřejné správy, přičemž platí přísné pravidlo mezinárodní spolupráce minimálně tří nezávislých subjektů ze tří různých zemí. Uzávěrka přihlášek je stanovena na 15. dubna 2026.
Česká stopa: Ostrava a Praha na mapě evropské AI
Zatímco Brusel uvolňuje nové investiční prostředky, Česká republika v minulosti prokázala, že je připravena je efektivně využít a nezůstat v roli pouhé montovny digitálního věku. V rámci programu Horizon Europe se Česko vypracovalo na jednoho z lídrů mezi novými členskými státy (EU-13), přičemž koordinuje přes 200 projektů s technologickým zaměřením.
Nejvýraznějším úspěchem, který rezonuje i v zahraničí, je nedávné schválení české „továrny na AI“ s názvem CZAI, vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. Projekt, realizovaný v národním superpočítačovém centru IT4Innovations, není jen o budovách, ale o masivním posílení infrastruktury.
S rozpočtem přibližně jedné miliardy korun, který z poloviny hradí evropský podnik EuroHPC JU, vznikne kolem superpočítače Karolina (a jeho plánovaného upgradu) špičkové zázemí.
Nepřehlédněte
Ostrava je technologické srdce republiky: spouští první kvantový počítač na našem území
Součástí plánu je instalace stovek nových, vysoce výkonných AI akcelerátorů, které umožní trénování složitých neuronových sítí. Cílem je poskytnout tento výpočetní výkon nejen elitním vědcům, ale i českým startupům a malým a středním podnikům (SME), které by si vlastní infrastrukturu takového rozsahu nikdy nemohly dovolit. Ostrava se tak stává klíčovým uzlem pro střední Evropu.
Kromě ostravského superpočítačového centra hraje prim Univerzita Karlova v Praze, která koordinuje ambiciózní projekt OpenEuroLLM.
Projekt s rozpočtem 56 milionů eur má za cíl vytvořit otevřenou rodinu velkých jazykových modelů pro všech 24 úředních jazyků EU.
Jde o klíčovou iniciativu pro zachování evropské jazykové a kulturní rozmanitosti v digitálním věku. Současné modely od firem jako OpenAI nebo Google jsou trénovány primárně na anglických datech, což často vede ke zkreslení a neschopnosti chápat lokální kulturní nuance. Český projekt má zajistit, aby AI rozuměla nejen jazyku, ale i evropskému kontextu.
Hra o čas a peníze v „Paradoxu autonomie“
Při pohledu na částku 307 milionů eur je ale nutné zachovat střízlivost a vnímat ji v kontextu tvrdé globální reality. Pro výzkum jde sice o solidní finanční injekci, jenže v porovnání se soukromým sektorem v USA, který do AI investuje stovky miliard dolarů ročně, se celá částka jeví spíš jako statistická chyba a působí skoro až směšně.
Evropa čelí dlouhodobému a strukturálnímu dilematu, které lze nazvat „paradoxem strategické autonomie“. Zatímco Silicon Valley sází na rychlost, brutální škálovatelnost a komerční dominanci (často stylem „move fast and break things“, tedy postupovat rychle i za cenu chyb), Evropa buduje ekosystém založený na opatrnosti, etice, bezpečnosti a prevenci rizik. Strategie „Apply AI“, kterou nové granty podporují, má zajistit, aby technologie sloužily lidem, nikoliv naopak.
Přístup založený na principech, jakkoliv sympatický, si ale ve výsledku vybírá svou daň v podobě nižší produktivity a výrazně pomalejší komercializace. Statistiky jsou totiž neúprosné. USA vyprodukovaly v uplynulém roce 40 významných AI modelů (foundation models) a Čína 15, zatímco Evropa pouhé 3. To naznačuje, že ačkoliv je Evropa silná ve výzkumu, selhává v produkci globálně úspěšných produktů.
EU27 navíc představuje pouze 7 % globálních kapitálových investic do AI. Soukromé investice v USA jsou téměř sedmkrát vyšší než v EU. Nedostatek rizikového kapitálu způsobuje masivní odliv talentů za oceán, kde vědci a inženýři nacházejí lepší podmínky pro realizaci svých nápadů, nemluvě o potenciálně zajímavějších finančních možnostech.
Kritici, včetně lídrů evropských průmyslových gigantů, jako je Bosch nebo Siemens, varují před rizikem „uregulování se k smrti“. Obávají se, že byrokratická zátěž spojená s AI Actem a složité administrativní procesy grantových výzev Horizon Europe mohou odradit investory a zpomalit přenos výzkumu do praxe. Záměr vybudovat autonomii je tak chvályhodný, ale bez masivního ekosystému, dostupného kapitálu a tržní síly reálně hrozí, že navzdory snahám zůstanou ambice jen na papíře.
Od grantů ke komerčnímu úspěchu
Evropská unie se snaží pro ni nepříznivý trend zvrátit masivními investicemi do sdílené infrastruktury, která má snížit bariéry vstupu pro inovátory. Síť 19 AI továren, včetně té české, a superpočítače jako německý JUPITER (první evropský exascale systém) nebo finský LUMI, mají poskytnout výpočetní výkon, který evropským startupům zoufale chybí a který je jinak doménou technologických obrů.
Aktuálních 307 milionů eur tak představuje spíše strategický milník na velice dlouhé trati než finální řešení. Ve výsledku tak jde spíš o signál, že Brusel chce utvářet budoucnost AI podle svých pravidel a hodnot. Otázkou je, jestli k něčemu takovému bude pár set milioinů eur stačit, obzvlášť v kontextu násobně větších investic, které vidíme jinde.
Jestli se tak podaří přetavit etickou a regulační velmoc v technologického lídra, závisí na tom, zda Evropa dokáže překonat tzv. „údolí smrti“ – tedy rychle překlenout propast mezi akademickým výzkumem a komerčně úspěšnými produkty, které obstojí na světovém trhu proti americké a čínské konkurenci.
