Šifrování dat v mobilních zařízeních zvyšuje jejich nedobytnost pro nezvané návštěvy, na druhou stranu může v budoucnu znesnadnit vyšetřování závažných zločinů. A to se pochopitelně nelíbí řediteli FBI.
Bezpečný a neprolomitelný operační systém je to, po čem každý běžný uživatel chytrého zařízení touží, existují však strany, pro které je neprolomitelnost operačního systému trnem v oku. Kromě fotografií z dovolené, hudebních sbírek či osobních dokumentů se v některých smartphonech také nachází kompromitující materiál, který může pomoci bezpečnostním složkám usvědčit majitele zařízení ze spáchání nebo podílu na trestné činnosti. A právě přístup mimo jiné i k těmto datům má být v budoucnu třetím stranám zapovězen.
Na tento krok poukázal i ředitel FBI James B. Comey, který se pustil do ostré kritiky Google a Apple kvůli šifrování telefonů a tabletů s operačními systémy Android a iOS. U Androidu bylo dosud používání šifrování dat volitelné, od příští verze „L“ má však být nastaveno implicitně, a tak se FBI zavřou zadní vrátka, skrze která byly dosud v hojném množství odhalovány vraždy, násilná činnost, pokusy o teroristické útoky či uchovávání dětské pornografie. Zákony v USA jsou nastaveny tak, že pokud si FBI vyžádá u Apple nebo Google některá uživatelská data, musí společnosti vyhovět, v případě aktivovaného šifrování dat je však tato možnost prakticky nemožná.
Ředitel FBI James B. Comey
Comey ve své kritice společností Apple a Google uvedl, že nechápe, proč tyto podniky uvádí na trh něco, co výslovně umožňuje lidem pohybovat se za hranicemi zákona. FBI již zahájila první kolo jednání se zmíněnými společnostmi, jeho výsledky jsou však zatím neznámé. Apple i Google se brání tím, že šifrování slouží primárně ke zvýšení bezpečnosti a nikoliv jako nástroj pro zločince.
Přitom pro rekonstrukci případu je chytrý telefon naprosto ideální zařízení, funkce jako protokol hovorů, historie zpráv, informace o poloze uložené ve fotografii apod. jsou pro tyto účely přímo vhodné, zvláště pak, když moderní čipsety umožňují sbírat kompletní historii pohybu uživatele pro „fitness účely“. Policejní detektiv z Los Angeles Brian Collins například každý měsíc zkontroluje 30 smartphonů při usvědčování gangů a prodejců narkotik.
Šifrování uživatelských dat je po aféře s Národní bezpečnostní agenturou (NSA), kterou rozpoutal na konci loňského roku Edward Snowden, vcelku logický krok, i když rozhořčení FBI je pochopitelné. Útěchou pro vyšetřovací složky může být fakt, že velká část provozu v mobilním telefonu je v dnešní době synchronizována s cloudem nebo počítačem, z nichž je možné získat data navzdory jakémukoliv šifrování v samotném telefonu. Stejně tak lze po domluvě s operátorem odposlouchávat a zaznamenávat hovory či textové zprávy, v krajním případě existuje možnost nainstalovat na zařízení podezřelého škodlivý software, který bude uživatele a jeho kroky s mobilním telefonem sledovat.
To jsou ale kroky, které budou moci využít pouze patřičné bezpečnostní orgány, běžní smrtelníci budou mít při pokusu zmocnit se dat z cizího zařízení smůlu. Forenzní expert Jonathan Zdziarski na svém blogu uvedl, že ani šifrovací systém Apple nezastaví policii dostat se k údajům uloženým v iPhone pachatele, například díky záložní kopii dešifrovacího klíče, který se ukládá při synchronizaci telefonu s počítačem. Podle jeho slov by však neměly být ve vyšetřování zločinů využívány slabosti systému, který má být bezpečný a odolný vůči hackerům jak je to jen možné.
Kroky NSA nebo FBI se pochopitelně nelíbí aktivistům bojujícím za občanskou svobodu, podle nichž mají vyšetřovatelé spoustu dalších možností pachatele usvědčit, přičemž k tomu není zapotřebí zkoumat používaná zařízení běžných občanů. Na kterou stranu barikády se stavíte vy? Mají mít bezpečnostní složky v případě objasňování zločinu přístup do libovolného zařízení nebo má být mobilní telefon nedobytná pevnost svého majitele?
