- Umělá inteligence ChatGPT vytvořila vlastní návrhy hymny České republiky
- Jeden z výtvorů ilustruje českou přírodu a oslavuje také národní zlatavé bohatství – pivo
- V jiném návrhu se vracíme ke spojení českého a slovenského národa
Hymna ČR je krásná oslavná píseň o hledání země zaslíbené a o národním uvědomění. Každé dítě na základní škole by mělo vědět, že hymna Kde domov můj vychází z divadelní hry Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, slova k ní napsal Josef Kajetán Tyl a hudbu František Škroup. Co kdybych vám ale řekl, že to takhle nemusí být navždycky. Co kdyby se o nové znění hymny postarala umělá inteligence?
Česká hymna podle AI
Zeptali jsme se umělé generativní inteligence ChatGPT ve verzi 4, jestli by dokázala napsat text k nové české národní písni. Ta by měla oslavovat českou historii – podobně jako ta původní – ale působit modernějším a aktualizovanějším dojmem.
Problém generativních jazykových modelů je to, že nemají cit pro poezii a prakticky všechny pokusy o složení nové, básnicky dokonalé hymny českého národa skončily volným veršem. Jenomže píseň Kde domov můj je psaná veršem vázaným se sdruženým rýmem, tedy podle vzoru AABB (voda hučí po lučinách + bory šumí po skalinách; v sadě skví se jara květ + zemský ráj to na pohled).
Jak tedy dopadl první pokus umělé inteligence ChatGPT-4 o alternativní verzi české národní hymny? Určitě lépe, než byste čekali, když se řekne „robot vymyslel novou českou hymnu“. Text písně perfektně respektuje ducha původního díla, ale snaží se dívat více do budoucnosti. Posuďte sami:
Ó, země, kde můj domov stojí,
mezi proudy a horami všemi.
Kde šumí lesy, pole se zelenají,
a města svítí v noci jasnými světly.
Ó, země srdcí svobodných lidí,
kde minulost se s přítomností splétá,
kde snahy našich otců žijí,
v dětech, které budoucnost chystají.
Zde duch našich předků je stále živ,
zde umění a věda k sobě lásku mají.
Kde hudba zní a písně se nesou,
a kde lidé se o svobodu starají.
Ó, Česká země, tvoje krása jasná,
nám dává sílu, naději a lásku.
Tvůj duch svobodný a statečný,
je v nás, je v nás a nikdy neskončí.
Pokus by se vlastně dal považovat za úspěšný, není důvod na tento výtvor nenahlížet jako na možnou variaci na Kde domov můj. Při porovnání s hymnami jiných evropských států nám však tato óda přišla málo vlastenecká, možná málo procítěná – přece jen, vymýšlel ji robot s jen teoretickou znalostí poezie.
Hymna o pivu
Druhý pokus o novou národní hymnu sází na větší oslavu českých naturálií (podobně jako originální píseň: mléko, strdí, lučiny a podobně) a je vlastenečtější, lyričtější. Při pomyšlení, co naši zemi vystihuje nejlépe, nelze nezmínit pivo. Proto i tento tradiční nápoj má v koncepci své zastoupení:
Země, kde zlato v pšenici se skrývá,
a chmel k nebi svůj vrchol nese.
Zde zrnka zrodu dávají pokladu,
zlatavý mok, který srdce potěše.
Ó, Česko, domov našich pivovarů,
kde zlatý děj nápoje se rodí.
Z kvasnic, vody, chmele, s láskou varů,
vzniká ten mok, co radostí nás obdaří.
V hospodách, pivnicích, naše svatyně stojí,
kde staré s novým se ve věčnosti setká.
Zde pivo není jen průzračný tok,
je to dědictví, co jednotu v srdcích vzbudí a probudí.
Česká země, zlatavého moku zdroj,
ta chuť je naším pokladem, však známe.
Srdce nám patří tomu zlatavému proudu,
z rukou našich, pivo pro svět proudí, svět obdaří.
Mimochodem, u pokusu o hymnu inspirovanou pivem jsme AI výslovně požádali, aby báseň skládala ve vázaném verši. Marná sláva – umělá inteligence možná umí dobře zastoupit geniální malíře a výtvarníky, ale „básnické střevo“ se jí zatím vyhýbá obloukem.
Češi a Slováci zase spolu
Neodpustili jsme si však ještě jeden pokus, který by byl inspirován společnou historií se Slovenskem. Zadali jsme příkaz, aby nástroj ChatGPT vytvořil novou hymnu pro alternativní budoucnost, ve které dojde opět ke spojení českého a slovenského národa v jeden stát. Výsledek příjemně překvapil:
Ó, země, kde se vltavské vlny míhají,
a Dunaj proudí pod slovenskými vrchy.
Kde na Moravě vinice zrají,
a Tatry se tyčí vysoko nad oblaky.
Dva národy, jeden domov nyní máme,
v srdci Evropy, kde historie se píše.
Společným hlasem, společným snem,
jsme silnější, než jsme kdy byli.
Píseň našich otců, naše melodie,
zaznívá přes hory a přes údolí.
V jednotě a svobodě, v míru a lásce,
tvoříme společnou budoucnost.
Česko a Slovensko, naše dvě srdce,
spojené v jedno, nyní a navždy.
Naše cesty jsou spojené, naše dějiny také,
a budoucnost je naše k tvoření.
Bez nadsázky je to právě poslední výtvor, který opravdu umí chytnout za srdce, nechybí má vlastenecká forma, trocha toho sentimentu. Ukazuje i dřívější jednotu obou národů, avšak i rozmanitost obou kultur.
Určitě bychom však nechtěli, aby se tento koncept stal hnacím motorem konspirátorů a aktivistů, kteří si hojně tisknou „československé občanské průkazy“ a volají po obnově česko-slovenského státního zřízení. Článek má za úkol pobavit a přinést zajímavý pohled na něco tak neochvějného, jako je národní hymna.
