Skupina výzkumníků z prestižní univerzity MIT (Massachusetts Institute of Technology) představila světu svůj nejnovější vynález. Tím je jakýsi robotický had, který dokáže cestovat cévami v lidském mozku.
Novinka by měla pomoci především pacientům po mozkové mrtvici. Po úspěšném dokončení prvotních testů výzkumníci doufají, že dalším krokem by mohlo být otestování „na živo“. Dosud byl robot testován „pouze“ na modelu mozkových cév v životní velikosti vytvořených podle CT snímku skutečného pacienta.
Magnetické ovládání ochrání i lékaře
Mozková příhoda patří v USA k pěti nejčastějším příčinám smrti a je nejčastější příčinou vzniku pohybových postižení. Pro úspěšnou záchranu pacienta postiženým mozkovou mrtvicí je zcela zásadní rychlá pomoc – odstranění sraženiny blokující průtok cévou do 60 minut znamená 70% šanci na plné uzdravení.
V současné době se kromě podávání léků používá k odstranění následků mrtvice především endovaskulární procedura. Lékař do významné tepny vsune malým otvorem (většinou v noze) drát obalený v polymeru, který potom laicky řečeno „protáhne“ až do mozku, kde jím ošetří postižené místo.
Tato metoda má však několik nevýhod. V první řadě jde o náročnou mechanickou činnost, kdy musí lékař ručně manipulovat drátem ve spleti cév. Pro přehled o jeho poloze je navíc využívána metoda fluoroskopie, která ovšem představuje pro chirurga „zbytečné“ vystavení se poměrně silné radiační zátěži.
Novinka od MIT místo přímého kontaktu chirurga s „drátem“ využívá magnetického ovládání. Samotný „drát“ je v tomto případě vyroben ze slitiny niklu a titanu, což mu dodává jedinečnou pružnost a flexibilitu. Celý je pak obalen ve speciálním hydrogelu s magnetickými částicemi.
Chirurg by tak při proceduře nemusel být přímo u zdroju radiace, neboť magnety by mělo být možné pohodlně ovládat i z větší vzdálenosti. Další výhodou tohoto řešení je, že tření hydrogelu je oproti dosud používaným polymerům zcela minimální, což snižuje riziko poškození cévy. Celý proces se pak navíc v testech ukázal jako přesnější a rychlejší než dosud používané řešení.
O novince se mluví jako o robotu, neboť by ji mělo být možné využít pro různé výkony. V MIT zmiňují například možnost přidat schopnost vypuštění léku na konkrétním místě, nebo zabudování laseru pro zprůchodnění cévy. Druhou zmiňovanou možnost již dokonce v MIT otestovali, po nahrazení metalického jádra optickým vláknem dokázali v libovolném regionu aktivovat laser.
