Domů » Bleskovky » Takhle vypadá robot, který umí pracovat v lidském mozku. Vytvořili jej vědci z MIT

Takhle vypadá robot, který umí pracovat v lidském mozku. Vytvořili jej vědci z MIT

Skupina výzkumníků z prestižní univerzity MIT (Massachusetts Institute of Technology) představila světu svůj nejnovější vynález. Tím je jakýsi robotický had, který dokáže cestovat cévami v lidském mozku.

Novinka by měla pomoci především pacientům po mozkové mrtvici. Po úspěšném dokončení prvotních testů výzkumníci doufají, že dalším krokem by mohlo být otestování „na živo“. Dosud byl robot testován „pouze“ na modelu mozkových cév v životní velikosti vytvořených podle CT snímku skutečného pacienta.


Magnetické ovládání ochrání i lékaře

Mozková příhoda patří v USA k pěti nejčastějším příčinám smrti a je nejčastější příčinou vzniku pohybových postižení. Pro úspěšnou záchranu pacienta postiženým mozkovou mrtvicí je zcela zásadní rychlá pomoc – odstranění sraženiny blokující průtok cévou do 60 minut znamená 70% šanci na plné uzdravení.

mit robot mozek
Takhle vypadá robot, který umí pracovat v lidském mozku

V současné době se kromě podávání léků používá k odstranění následků mrtvice především endovaskulární procedura. Lékař do významné tepny vsune malým otvorem (většinou v noze) drát obalený v polymeru, který potom laicky řečeno „protáhne“ až do mozku, kde jím ošetří postižené místo.

Stylový fitness náramek Honor Band 5

Tato metoda má však několik nevýhod. V první řadě jde o náročnou mechanickou činnost, kdy musí lékař ručně manipulovat drátem ve spleti cév. Pro přehled o jeho poloze je navíc využívána metoda fluoroskopie, která ovšem představuje pro chirurga „zbytečné“ vystavení se poměrně silné radiační zátěži.

mit robot magnet mozek 2
Ovládání magnetem je překvapivě precizní. Výzkumníci ve videu prezentují schopnost protažení sérií miniaturních oček.

Novinka od MIT místo přímého kontaktu chirurga s „drátem“ využívá magnetického ovládání. Samotný „drát“ je v tomto případě vyroben ze slitiny niklu a titanu, což mu dodává jedinečnou pružnost a flexibilitu. Celý je pak obalen ve speciálním hydrogelu s magnetickými částicemi.

Chirurg by tak při proceduře nemusel být přímo u zdroju radiace, neboť magnety by mělo být možné pohodlně ovládat i z větší vzdálenosti. Další výhodou tohoto řešení je, že tření hydrogelu je oproti dosud používaným polymerům zcela minimální, což snižuje riziko poškození cévy. Celý proces se pak navíc v testech ukázal jako přesnější a rychlejší než dosud používané řešení.

O novince se mluví jako o robotu, neboť by ji mělo být možné využít pro různé výkony. V MIT zmiňují například možnost přidat schopnost vypuštění léku na konkrétním místě, nebo zabudování laseru pro zprůchodnění cévy. Druhou zmiňovanou možnost již dokonce v MIT otestovali, po nahrazení metalického jádra optickým vláknem dokázali v libovolném regionu aktivovat laser.

Tomáš Krompolc

Fanoušek Androidu, Googlu a moderních technologií. Rád si poslechne tvrdší hudbu a mezi jeho nejoblíbenější seriály patří ty z produkce Netflixu. V současné době je spokojeným majitelem telefonu OnePlus 6.

Napsat komentář

Redakce si vyhrazuje právo mazat komentáře, které nesouvisejí s tématem diskuze, nebo jsou útočného či urážlivého charakteru (pomluvy, vulgarity, rasismus či ponižování). V případě porušení těchto pravidel chování může redakce zakázat přístup do diskuze. Pokud nechcete neustále vyplňovat pole Jméno a E-mail (nezveřejňuje se), doporučujeme se zaregistrovat. Vyžadované informace jsou označeny *