Obchody s aplikacemi patří už neodmyslitelně k moderním operačním systémům jak na mobilních telefonech, tak také na desktopech. Doby, kdy bylo třeba software dlouze hledat na internetu a doufat, že se v něm neskrývá vir, jsou naštěstí už za námi. Jaké ale byly začátky obchodů s aplikacemi? Překvapivě první z nich nebyl App Store, který se objevil v druhé generaci iPhonu a který tento týden oslavil své 10. narozeniny. Pionýři ale mají k Applu a konkrétně Stevu Jobsovi docela blízko.
Prvním nebyl App Store
Úplně prvním obchodem s aplikacemi, dá li se to tak nazvat, byl Electronic AppWrapper. Ten byl dostupný pro platformu NeXT, tedy dílo Steva Jobse po jeho odchodu z Applu. AppWrapper začínal jako tištěný katalog v roce 1991 a za krátkou dobu se dostal také na v tu dobu moderní médium – CD. Každý disk měl na sobě nahrány programy, které byl šifrovány. Pro jejich odemčení bylo nutné zaplatit.
Nutno podotknout, že se jednalo o rok 1991, tedy období, kdy spatřil světlo světa první webový prohlížeč. EAW zkrátka předběhl svou dobu, neboť lidé prostě nebyli připraveni na obchod s aplikacemi. V tu dobu se na trhu objevily také alternativní metody sdílení softwaru, které spíše než důvěryhodnou distribuci připomínaly to nejhorší z lidové tvořivosti.
Je libo aplikace na kazetě, nebo vinylu?
Programy pro osmibitové počítače se přenášely také na audiokazetách. Za tím stála například společnost BASISCODE, jež si položila jednoduchou otázku – proč nepřenášet programy přes rádiové vlny? V dobách, kdy počítače běžně neměly CD mechaniky, šlo skutečně o takřka lidovou tvořivost. Některé časopisy experimentovaly dokonce s vinyly.
Tyto způsoby distribuce nicméně nenaplňovaly definici obchodu s aplikacemi – to se jakž takž povedlo až Electronic AppWrapperu. Trvalo několik let, než vznikl jeho nástupce, který má k dnešním obchodům s aplikacemi už blíže. V roce 1998 se na trhu objevil obchod Palmix z výroby Information Technologies India. Tento obchod obhospodařoval platformy prastarých PDAček, konkrétně těch se systémy Palm OS, Windows CE a EPOC.
Po něm následoval i-mode od NNT. Zde se jednalo o kompletní internetovou službu spravující brouzdání po internetu, e-maily a stahování aplikací. Poslední tažení i-mode dostalo název i-appli. To umožnilo uživatelům stahovat a instalovat Java applety do svých mobilních telefonů.
Od roku 2001 se začaly objevovat další a další prapůvodní obchody s aplikacemi. Ve Spojených státech byl jedním z významnějších například Ringers & more, který patřil pod operátora Sprint. Jak již název napovídá, služba se koncentrovala především na vyzvánění, tapety a J2ME aplikace. Na ty se zaměřoval také pozdější obchod GetJar, který se do rukou uživatelů dostal v roce 2004.
Apple obchody s aplikacemi zpopularizoval
Apple v případě obchodu s aplikacemi zase nebyl první, nicméně je významně zpopularizoval. Možná vás překvapí, že Apple nebyl první ani na své vlastní platformě – App Store se totiž v iOS objevil až ve verzi 2.0. Do té doby nepovažoval Apple za nutné obchod s aplikacemi na své platformě provozovat.
Prvenství si pro sebe uzmula Cydia, kterou majitelé jablečných zařízení jistě dobře znají. Ta se objevila už pro verzi iOS 1.1, téměř půl roku před oficiálním App Storem. Na rozdíl od něj podporovala placené aplikace, což jí určitě napomohlo k popularitě. Nechvalně proslulou se stala především proto, že se na ní objevovaly placené aplikace zdarma. Cydia měla ale také své pozitivní stránky – byla živnou půdou pro aplikace, které nechtěl schválit Apple, jako například emulátory starých konzolí.
Ačkoli na mobilních zařízeních jsou obchody s aplikacemi neodmyslitelnou součástí, na stolních počítačích se ne a ne prosadit. I když Microsoft investuje spoustu prostředků do popularizace svého Storu, příliš se mu nedaří přesvědčit masu. Apple na to jde v případě MacOS postupnými kroky, nicméně masivní popularity si taky neužívá. Otázkou ovšem zůstává, jak dlouho s námi aplikace a obchody s nimi zůstanou v takové podobě, v jaké je známe.
