- Umělá inteligence je fenoménem dnešní doby a setkáváme se s ní prakticky každý den
- Připravili jsme pro vás exkluzivní seriál, v rámci kterého si možnosti fungování i využití AI postupně rozebereme
- Může dnes počítač „myslet“ aneb Dokáže dnešní AI projít Turingovým testem?
V posledních měsících společností silně rezonuje téma umělé inteligence a nelze popřít, že se stává nedílnou součástí našeho každodenního života. Čím dál více zařízení a aplikací umělou inteligenci využívá, nebo to o sobě alespoň tvrdí. Často je totiž jako AI označeno něco, co s umělou inteligencí nemá nic společného. Z tohoto důvodu jsem se pro vás rozhodl připravit seriál, v rámci kterého vám pomohu se v tomto segmentu zorientovat a přiblížit vám oblasti, které umělou inteligenci skutečně využívají, a co si vlastně pod tímto pojmem představit.
Řeč přijde i na virtuální a rozšířenou realitu, jelikož se také jedná o témata, která už v prostoru nějakou dobu kolují. Ty nám otevírají bránu do digitálních světů, které se mohou mísit s naší fyzickou realitou. Virtuální realita nám umožňuje ponořit se do úplně nového prostředí, kde můžeme prozkoumávat neuvěřitelná místa, hrát hry, a dokonce trénovat dovednosti v simulovaném prostředí.
Rozšířená realita naopak přidává digitální prvky do našeho reálného světa, obohacuje naše vnímání a otevírá nové možnosti pro zábavu, vzdělávání i podnikání. Ačkoliv se to zprvu nemusí zdát patrné, i tyto témata mohou být propojeny s AI, a proto se nabízí pojmout všechna tato témata jako jeden celek.
Budu zde probírat inovativní projekty, nejnovější technologické pokroky a příběhy lidí, kteří tvoří budoucnost těchto oblastí. Budu zde také hovořit o tom, jak umělá inteligence, virtuální a rozšířená realita ovlivňují naše životy, průmysl, vzdělávání, zdravotnictví a mnoho dalších oblastí.
Zároveň bych se také rád představil jakožto autor článků. Mé jméno je Hajk Hovhannisyan a jsem CEO a spoluzakladatel Ewas Platform, společnosti zaměřující se na vlastní výzkum na poli umělé inteligence, strojového učení a vytváření AI zaměstnanců. Na článcích pro tento seriál spolupracuji ještě se svým kolegou Ondřejem Dobruským, nynějším CPIO společnosti Ewas Platform a bývalým generálním ředitelem a spoluzakladatelem společnosti Victoria VR, jednoho z nejúspěšnějších českých startupů, který se zaměřuje na vytvoření tzv. Metaverse.
Jazykový model vs. ChatGPT
Abych vás pouze nenapínal, pojďme se rovnou podívat na některé ze základních pojmů. V dnešní době se často AI spojuje s ChatGPT a jinými generativními jazykovými modely. Je však důležité si ujasnit, co to je ChatGPT a co znamená jazykový model.
Jazykový model je pojem, který se vztahuje k systémům, které zpracovávají a generují libovolný textový obsah na základě lidským jazykem formulovaného vstupu. Tyto modely jsou vytvořeny tak, aby „rozuměly“ textu, „porozuměly“ jeho kontextu a byly schopné generovat co nejpřesnější odpovědi. Jazykové modely mají široké využití v různých oblastech, jako je strojový překlad, automatické generování textu nebo interakce s uživateli prostřednictvím chatbotů. Tím samozřejmě výčet není úplný, ale jedná se o nejběžnější použití.
Na druhou stranu, ChatGPT je konkrétním příkladem generativního jazykového modelu vyvinutého společností OpenAI, který je schopný generovat odpovědi na základě zadaného dotazu. Není však jediným představitelem generativní AI. Dalšími představiteli jsou například BART od Googlu, Claude od Anthropicu, Llama od Facebooku a řada menších otevřenějších modelů. Zjednodušeně řečeno, ChatGPT je jazykový model, ale není zdaleka jediný svého druhu.
Co je silná a slabá umělá inteligence
Slabá umělá inteligence, také nazývaná úzká umělá inteligence (NAI), se vyznačuje schopností vykonávat úkoly a zpracovávat informace v omezeném kontextu. Jejím cílem je dosáhnout úspěšného řešení konkrétního problému nebo úkolu v rámci své specializace. Nejedná se však o inteligenci lidského typu, tak jak ji chápeme ze sci-fi. Ekvivalentem u člověka by bylo například zpracování signálu v nervové soustavě.
Silná umělá inteligence (AGI) je autonomní systém, který je schopný vykonávat jakýkoliv úkol, který dokáže vykonávat člověk nebo zvíře, a dokonce je v mnohém překonat. To vše bez nutnosti předchozího učení úzce vymezených úloh. Ačkoliv průzkum z roku 2020 identifikoval 72 aktivních projektů výzkumu a vývoje AGI rozprostřených v 37 zemích, zatím není známo, že by se někomu podařilo silnou umělou inteligenci vytvořit.
Turingův test
V návaznosti na téma umělé inteligence nelze opomenout Turingův test, který slouží k posouzení, zda AI může projevovat inteligentní chování srovnatelné s lidským. Byl vytvořen britským matematikem a vědcem Alanem Turingem v roce 1950. Test je založen na schopnosti stroje (v tomto případě umělé inteligence) přesvědčit člověka, že komunikuje s jiným člověkem místo s počítačem. Turing předpokládal, že když stroj dokáže překonat tento test, může být považován za inteligentní.
Existuje několik jazykových modelů a umělých inteligencí, které Turingovým testem úspěšně prošly. Patří mezi ně:
- Eugene Goostman: Eugene Goostman byl prvním programem, který úspěšně přesvědčil porotu, že je člověkem, během Turingova testu v roce 2014. Program simuluje 13letého chlapce a byl vyvinut ukrajinskými vývojáři.
- Mitsuku: Mitsuku je chatbot vyvinutý Stevem Worswickem. Získal několikrát ocenění v soutěži Loebnerova cena za umělou inteligenci, která je založena na Turingově testu.
- Xiaoice: Xiaoice je čínský chatbot vyvinutý společností Microsoft. V roce 2014 dosáhl velkého úspěchu, když si více než milion uživatelů na sociálních sítích myslelo, že komunikuje s člověkem místo s počítačem.
- GPT-3 (Generative Pre-trained Transformer 3): GPT-3 je jazykový model vyvinutý společností OpenAI. Je schopen generovat autentické a plynulé texty a při některých interakcích překonává Turingův test tím, že poskytuje odpovědi, které jsou nerozeznatelné od lidského autora.
Turingův test je nadále diskutovaným tématem a měřítkem pro hodnocení inteligence umělých systémů, ačkoli existují i kritici, kteří tvrdí, že test nemusí nutně ukazovat na skutečnou inteligenci, ale spíše na schopnost přesvědčivého simulování lidského chování.
Mezi tyto kritiky se počítám i já. Myslím si totiž, že mnohem užitečnějším měřítkem, které pomáhá srovnávat kvalitu jazykových modelů mezi sebou a vytvořit tak relativní hodnocení pokročilosti AI, je projekt Chatbot Arena od Lmsys.org (odkaz naleznete níže).
Na obrázku výše si můžete prohlédnout, jak vypadá aktuální srovnání kvality jazykových modelů mezi sebou. Metodika spočívá v tom, že na jeden dotaz dostane testující člověk odpovědi od dvou jazykových modelů a vybírá si, která odpověď je kvalitnější.
Pokud budete chtít, můžete se sami těchto bitev zúčastnit a pomoci tak v hodnocení jazykových modelů – stačí otevřít stránku Chatbot Arena. Již teď víme, že i současná umělá inteligence přináší možnosti, které budou zásadně měnit svět kolem nás.
