Fragmentace Androidu je známá věc, se kterou se toho mnoho dělat nedá. Při rychlosti, se kterou jsou vydávány nové verze systému, se není čemu divit. Výrobci často čistý systém opředou svou vlastní nadstavbou, aby se odlišili od konkurence, což ovšem znamená, že s každou novou verzí musí svou nadstavbu předělávat. A to stojí čas a peníze. Dosáhnout tak významnějšího podílu jedné verze systému na trhu není žádný med.
První verze na tom nebyly vůbec špatně
Víte, že úplně první verzí systému Android je Petit Four? Jedná se o verzi 1.1, ze které vycházejí všechny verze pojmenované po sladkostech. První veřejně dostupnou verzí byl ale samozřejmě Android 1.5 Cupcake, kterou co do popularity rychle nahradil Eclair a ten následně Froyo. Google měl totiž v té době politiku dvou velkých verzí systému ročně.
Velmi úspěšnou verzí se ukázal Gingerbread. Ten se na vrcholu udržel úctyhodné dva roky, čímž ovšem nutil vývojáře používat starší API a tím brzdil vývoj celého systému. Mezitím vydal Google také verzi Androidu pro tablety – Honeycomb. Ta se větší popularity nikdy nedočkala, nicméně inspirovala budoucí vývoj svým prostředím Holo.
Velký úspěch bonbónů
Nástupcem Gingerbreadu se měl stát Ice Cream Sandwich. Ten i přes nové prostředí a nasazení jak na smartphonech, tak na tabletech nikdy nepřekonal Gingerbread, alespoň co se týče podílu na trhu. To se povedlo až následující verzi Jelly Bean. Spolu s ní Google zpomalil a začal vydávat jen jednu velkou verzi systému ročně, což Jelly Beanu výrazně pomohlo.
Jelly Bean je poslední verzí systému, která se dostala na více než padesát procent zařízení a dominovala tak androidímu trhu. I přes penetraci přes 60 % se starší verze držely obstojně – Gingerbread si ještě na začátku roku 2015 držel podíl 8 %. Následující verzi KitKat se sice povedlo překonat Jelly Bean, nicméně zopakovat úspěch bonbónků se jí nepodařilo. Současně s tím se začala zvětšovat fragmentace trhu.
Změny přišly s lízátkem
Lollipop přinesl nové prostředí Material, které nahradilo zastarávající Holo. Konce se dočkal také Davik, kterého nahradil Android Runtime. Následovala řada dalších drobných změn, které přinesl také Marshmallow. Z grafu lze vyčíst jisté ustálení životního cyklu jednotlivých verzí. Žádná totiž významně nezazářila, přičemž s představením nové verze začala pomalu klesat.
Ze starších verzí systému se na trhu drží už jen Jelly Bean a KitKat, které vytlačuje Lollipop a Marshmallow. Noughat se v ohledu svého životního cyklu chová naprosto stejně jako předchozí dvě verze, magického čísla 50 % tedy pravděpodobně nedosáhne.
Hned poté představil Google svůj plán, jak bojovat proti fragmentaci – Project Treble. Jestli bude úspěšný, to se teprve dozvíme. Nicméně poslední verze operačního systému Android s názvem Oreo je teprve v začátcích. Aktuálně má na trhu podíl pohybující se okolo jednoho procenta.