- Lucidní snění umožňuje využít čas spánku k produktivním aktivitám
- Účastníci experimentu dokázali během spánku cíleně pohybovat s avatarem
- Navíc vědci dokázali během lucidního snění komunikovat s účastníky v reálném čase
Představte si, že dokážete využít čas strávený spánkem nejen k odpočinku, ale také k produktivní práci na svých projektech, přípravě do práce nebo zdokonalování svých dovedností. Zdá se to jako sci-fi, ale něco podobného se již vědcům v menší míře podařilo. Účastníkům speciálního experimentu se podařilo cíleně pohybovat s avatarem v podobě auta během lucidního snění.
Tento historický milník dosáhli výzkumníci ze společnosti REMspace, kteří se dlouhodobě věnují zkoumání lucidního snění a jeho potenciálu. Experiment ukázal, že lucidní sny, tedy sny, ve kterých si člověk uvědomuje, že sní, mohou otevírat nové dimenze komunikace a potenciálu lidské mysli. Dvě osoby dokázaly navodit lucidní sen a pomocí speciálně navrženého zařízení si vyměnily jednoduchou zprávu.
Co jsou lucidní sny a jak fungují?
Lucidní sen je fenomén, kdy si jedinec uvědomuje, že sní, zatímco je stále v REM fázi spánku. REM spánek (rapid eye movement) je fáze spánku charakterizovaná rychlými pohyby očí, vysokou mozkovou aktivitou a svalovou atonií, kdy tělo zůstává nehybné. Tato fáze, která se střídá s non-REM spánkem, je známá především díky tomu, že v ní dochází k nejživějším snům. Mozek během REM spánku pracuje podobně jako v bdělém stavu a právě tato aktivita je klíčová pro procesy spojené s pamětí, učením a emocionální regulací. REM spánek obvykle nastává po asi 90 minutách od usnutí a během noci se opakuje několikrát. Lucidní sny mohou být nejen fascinujícím zážitkem, ale také nástrojem pro řešení psychologických problémů, zlepšení kreativního myšlení, nebo dokonce pro učení nových dovedností.
Lucidní snění otevírá brány nejen do fascinujícího světa vnitřního vědomí, ale také představuje potenciál pro inovativní využití v různých oblastech našeho života. Jedná se o relativně vzácný stav. Podle průzkumů se s ním setká zhruba 5 až 20 % lidí. Společnost REMspace věří, že REM spánek, během kterého lucidní snění probíhá, by mohl být dalším velkým průlomem po umělé inteligenci a potenciálně by mohl změnit způsob, jakým nahlížíme na vědomí a komunikaci.
Průběh průlomového experimentu
První fáze experimentu zahrnovala nácvik ovládání virtuálního auta pomocí EMG senzorů. Účastníci museli napínat svaly paží a nohou, aby manipulovali s pohyby tohoto avatara. Napětí bicepsu nebo předloktí bylo využíváno pro otáčení auta, zatímco napínání kvadricepsů (čtyřhlavý stehenní sval) sloužilo k pohybu auta vpřed. Pro detekci překážek před avatarem byly použity dvě LED diody, které vysílaly signál přes zavřená víčka účastníků.
Po provedení manévru se diody automaticky vypnuly. Po tréninku byli účastníci připraveni na další fázi, která spočívala v pokusu zopakovat stejné úkoly během lucidního snu. V momentě, kdy výzkumníci detekovali, že účastníci vstoupili do REM fáze spánku a vyvolali lucidní sen, byl do jejich uší vyslán vibracemi, vizuálním nebo zvukovým signálem pokyn, aby zahájili kontrolu avatara. Aby účastníci potvrdili, že skutečně vstoupili do lucidního snu, měli provést alespoň tři po sobě jdoucí pohyby očí zleva doprava. Poté, co toto provedli, výzkumníci manuálně aktivovali avatara ve virtuálním prostředí. Účastníci pak museli reagovat na překážky v cestě avatara a kontrolovat jeho pohyb pomocí svalů, stejně jako během tréninkové fáze.

Tento proces byl zaznamenáván a analyzován, aby bylo možné vyhodnotit, jak úspěšně účastníci ovládali avatar ve snu. K vyslání EMG signálů z lucidního snu je nutné svaly rychle a intenzivně napínat, což vede k vyšším špičkám v EMG záznamech. Důležitou roli také hraje správné umístění elektrod na těle účastníka. Výzkum ukázal, že svaly předloktí poskytují silnější signály než bicepsy, což zlepšilo výkon účastníků při ovládání avatara.
Hypotéza je, že tento rozdíl může být způsoben přítomností podkožního tuku nebo přirozenou schopností některých svalů napínat se rychleji. Dalším faktorem je umístění elektrod – ukázalo se, že je účinnější umístit je napříč svaly, což pravděpodobně umožňuje zachytit elektrickou aktivitu z více svalových vláken, která se mohou v LD napínat samostatně.
Dalším zjištěním bylo, že umístění elektrod napříč svaly umožňuje snímání elektrické aktivity z více svalových vláken, což pravděpodobně zlepšuje přesnost měření. Tento přístup se ukázal být účinnější než umístění elektrod podél svalů, zejména při kontrakcích, které probíhají během LD, kdy mohou být jednotlivé svalové skupiny napínány nezávisle na sobě.