- Apple je znovu na pranýři kvůli podmínkám aplikačního obchodu App Store
- Ne však v EU, kde se poměrně zklidnil, ale na trhu ve Velké Británii
- Tam má údajnými protisoutěžními praktikami dosahovat ziskové marže až 78 %
Obchodní podmínky platformy App Store pro nákup aplikací jsou opět terčem kritiky. Tentokrát je kvůli tomu Apple popotahován ve Velké Británii, kde neplatí evropská regulace a americký gigant tam protisoutěžně nutí uživatele nakupovat aplikace „u něj“. Tři čtvrtiny všech peněz z App Store pak údajně putují do jablečné kapsy.
Apple na pranýři kvůli App Store
Americký Apple aktuálně čelí ve Velké Británii dvěma velkým soudním sporům, ve kterých jde celkem o skoro 70 miliard korun. Vývojářům a spotřebitelským organizacím se totiž nelíbí, že Apple údajně profituje z App Store nadměrně moc. Dle nezávislých výpočtů v rámci současného sporu jde o „více než 75 %“, experti ve starším sporu Applu a Epic Games dokonce vypočítali ziskovou marži na 78 %.
Co to znamená? Zisková marže je finanční ukazatel, který vyjadřuje, jaká část z příjmů zůstane jako zisk po odečtení všech nákladů. V případě App Store to znamenají veškeré peníze, které firma získá z prodeje aplikací a nákupů v nich, včetně předplatných zaplacených přes App Store. V jednoduchosti to znamená, že z každých 100 dolarů, které Apple ze svého obchodu vydělá, je 75–78 dolarů čistý zisk a zbytek pokrývá náklady na provoz.
Nerovné podmínky ve Velké Británii
Je to opravdu hodně. Proč ale někoho znepokojuje, že Apple vydělává z provozu vlastního obchodu s aplikacemi tolik? Situace je celkem komplikovaná – Apple na některých trzích, právě ve Velké Británii, neumožňuje uživatelům stahovat aplikace z jiného zdroje než App Store. Pokud tedy vývojáři chtějí své aplikace těmto uživatelům nabízet, musí chtě nechtě přijmout podmínky Applu. Ty zjednodušeně zní takto:
- standardní sazba 30 % z prodejů aplikací a nákupů v nich,
- snížená sazba 15 % pro vývojáře, kteří vydělávají méně než 1 milion dolarů ročně, v rámci programu App Store Small Business Program,
- snížená sazba 15 % pro předplatné po prvním roce.
Podle navrhovatelů soudních sporů tak podnikání Applu v této oblasti vykazuje monopolní, protisoutěžní praktiky. Podobnými spory procházel americký gigant i v Evropské unii (EU), kde nakonec svolil k zjemnění podmínek: nově platí 17% základní sazba pro aplikace distribuované v EU a 10% snížená sazba pro malé vývojáře a dlouhodobá předplatná.
Na těchto podmínkách se Apple shodl se zástupci vývojářů v EU. Zároveň evropští regulátoři přikázali Applu umožnit uživatelům stahovat aplikace i z jiných zdrojů, než je oficiální aplikační obchod App Store. Velká Británie však do Unie od roku 2020 nepatří, regulované podmínky se tedy na tento trh nevztahují.
Apple: ziskovou marži neznáme
Pro srovnání, zisková marže kombinující všechny aspekty podnikání společnosti Apple se pohybuje někde kolem 37 %. To je výrazně přirozenější výše příjmů u dobře vedené firmy. Naopak 75–78% marže poukazuje na jisté neoprávněné obchodní praktiky, kterých se firma vykazující takovou marži může dopouštět.
Vcelku zvláštně pak působí častá vyjádření Applu o tom, že úroveň ziskovosti obchodu App Store vlastně nezná. Podobně se vyjádřil i nový finanční ředitel cupertinského giganta Kevan Parekh, který k 1. lednu nahradil dlouholetého obchodního ředitele Lucu Maestriho.
„Neřekl bych, že (výpočty ziskové marže) jsou přesné,“ uvedl pro list Financial Times Parekh s tím, že u tak velké společnosti nelze jednoznačně přiřadit všechny nepřímé náklady ke konkrétním službám a produktům. „Jakýkoli pokus o přiřazení těchto typů nákladů by zahrnoval nepřesné a subjektivní úsudky,“ dodal.
The only way this can be true is if the company is extremely careful *not* to know … https://t.co/2jbdNkmoIe
— benlovejoy (@benlovejoy) January 17, 2025
Jak správně zmiňuje server 9to5Mac, tvrzení, že firma formátu Applu neprovádí účetní kontroly v jedné ze svých nejdůležitějších divizí, je těžko uvěřitelné. Pokud je to ale pravda, je možné, že zástupci Applu (včetně finančního ředitele) výši ziskové marže ani znát nechtějí, respektive ji znát nesmí, protože by to společnost mohlo v případných soudních sporech, jako je i tento, poškodit.
