- Prototyp s čipy TPU odstartuje 1. října na raketě Falcon 9
- Google nejdřív prověří odolnost vůči radiaci a přetížení i chlazení ve vakuu
- Jde o první krok k datacentrům na oběžné dráze, o kterých sní i Musk
Google 1. října vynese na oběžnou dráhu první satelit se svými AI čipy TPU. Startem začíná ostrá fáze projektu Suncatcher, ve kterém firma zkoumá, jestli by se výpočty pro umělou inteligenci daly jednou přesunout z pozemních datacenter do vesmíru. Družice poletí mezi 130 náklady sdílené mise Transporter-18 na raketě Falcon 9. Má mít velikost ledničky, nese čtyři čipy a její solární panely dají zhruba kilowatt, tedy asi tolik, kolik si vezme fén. Postavila ji firma Planet Labs, která se jinak zabývá snímkováním Země.
ℹ️ Stačí jeden klik! Přidejte si nás mezi mezi preferované weby, případně nás sledujte v Google Zprávách, nebo na Seznam.cz
Třesení a ostřelování protony
Cesta na nízkou oběžnou dráhu trvá asi deset minut a družice při ní snáší silné vibrace a přetížení až 10 g. Na samotné čipy může působit i 50–100 g. Inženýři proto celým satelitem během testů třásli ve všech třech osách, aby napodobili frekvence startu. Takové zkoušky prý málokdy proběhnou hladce, o to víc tým potěšilo, že hardware testy nakonec vydržel.
Jenže pak přichází radiace. Čipy generace Trillium nechal Google ostřelovat protonovým svazkem v Crocker Nuclear Laboratory Kalifornské univerzity v Davisu, a to přímo při běhu AI úloh. Podle loňské studie začala nejcitlivější součást, paměť HBM, vykazovat první nepravidelnosti až po téměř trojnásobku dávky, kterou by čip nasbíral za pět let na oběžné dráze. Trvalou poruchu nezpůsobila ani nejvyšší testovaná dávka. Jenže laboratoř je laboratoř a některé věci jde podle týmu vyzkoušet jedině ve vesmíru.
Čtvrthodina práce, pak pauza
S chlazením je to ještě složitější. Ve vakuu totiž neproudí vzduch, takže teplo nejde odfouknout větrákem a musí se vyzářit do prostoru. Google na to jde kombinací tepelných trubic a radiátorů, kterou zatím zkoušel jen ve vakuové komoře.
Travis Beals, který Suncatcher vede, deníku The New York Times řekl, že čipy vydrží pracovat asi 15 minut, pak se musí vypnout a vychladnout. Nepřetržitý provoz, na jaký jsou zvyklá pozemní datacentra, to tedy ještě není ani zdaleka.
Levné slunce láká i konkurenci
Ptáte se, proč se Google vůbec zabývá problematikou skoro jako ze sci-fi? Inu, je to prosté. Na vhodné oběžné dráze je družice téměř pořád na slunci a solární panel tam podle firmy vyrobí až osmkrát víc energie než na Zemi. Budoucí satelity mají nést desítky čipů TPU, létat v “hejnech” jen stovky metrů od sebe a data si předávat lasery. První dvě takhle propojené skupiny satelitů chce firma vyzkoušet už příští rok. Aby se to celé vyplatilo, musí ještě zlevnit starty. Podle loňské studie by se náklady na vynesení a provoz zhruba vyrovnaly účtům za elektřinu pozemních datacenter při ceně pod 200 dolarů za kilogram, na kterou by se trh mohl dostat kolem poloviny 30. let.
V Mountain View na to ale zdaleka nejsou sami. Elon Musk v únoru sloučil SpaceX s xAI právě kvůli orbitálním datacentrům a SpaceX u americké FCC žádá o povolení až pro milion takových satelitů. O datacentrech ve vesmíru mluví i Jeff Bezos a bývalý šéf Googlu Eric Schmidt kvůli nim podle vlastních slov koupil raketovou firmu Relativity Space. A úplně první taky nebudou. Startup Starcloud už v listopadu 2025 vynesl čip Nvidia H100 a rozjel na něm otevřený jazykový model Gemma, shodou okolností od Googlu. Jejich model se tak do vesmíru podíval dřív než jejich vlastní čipy.
Adam Homola
Další dnešní články
