- Studio Fountain 0 vydalo Odysseus: The Fall, celovečerní zpracování Homérovy Odyssey, které jeden člověk vytvořil pomocí umělé inteligence za tři měsíce práce a rozpočet v řádu desítek tisíc dolarů
- Recenze i reakce na sociálních sítích se shodují, že výsledek je nekonzistentní a mnohdy nechtěně komický – postavy mění výšku mezi záběry, vesla se ohýbají a jedna loď ve flotile pluje bokem
- Na vyprávění celovečerního příběhu umělá inteligence zatím nestačí, v postprodukci a reklamě už ale dokáže věci, za které Netflix zaplatil Benu Affleckovi 587 milionů dolarů
Nolanova Odyssea vstoupila do kin 17. července, vydělala obrovské peníze a podle recenzí přivedla diváky zpátky k Homérovi. Ten samý týden oznámilo malé studio Fountain 0, že chystá vlastní verzi stejného příběhu, a rovnou přiznalo, že chce jet na vlně pozornosti kolem Nolanova filmu. Trvalo to ale ještě dva měsíce, než tahle verze skutečně dorazila. Odysseus: The Fall vyšel 16. září, a jde o celovečerní zpracování Homérovy Odyssey, které od začátku do konce vytvořila umělá inteligence. Žádný štáb, žádní herci, žádné kamery. Jen jeden člověk, velké jazykové modely a software.
ℹ️ Stačí jeden klik! Přidejte si nás mezi mezi preferované weby, případně nás sledujte v Google Zprávách, nebo na Seznam.cz
Poslední dny sleduju reakce na film a je z nich cítit něco, co se kolem AI opakuje čím dál častěji: rozčarování z toho, co technologie, o které nám firmy roky vyprávějí jako o revoluci, ve skutečnosti právě teď umí. A ono toho moc není. A jen pár měsíců předtím proběhla úplně jiná zpráva – Netflix zaplatil Benu Affleckovi přes půl miliardy dolarů za jeho nenápadnou AI firmu. Obojí se týká té samé technologie. Jedno je trapas, druhé miliardový byznys, a rozdíl mezi nimi je poučný.
Jeden člověk, tři měsíce a rozpočet menší než filmový trailer
Za filmem Odysseus: The Fall stojí Ash Koosha, britsko-íránský umělec a technologický podnikatel s minulostí v elektronické hudbě. Je spoluzakladatelem Fountain 0, firmy, která se sama prezentuje jako „přední AI filmové studio“. Druhým spoluzakladatelem je Pooya Koosha, jako výkonný předseda firmy a výkonný producent filmu pak figuruje Tom Rogers, matador mediálního byznysu, který kdysi vedl kabelovou divizi NBC, stál u zrodu CNBC a později roky šéfoval firmě TiVo. Základ tedy teoreticky slušný, ale…
Koosha v oboru navíc není žádný nováček. Na letošním Tribeca Film Festivalu se v červnu promítalo jeho předchozí AI docudrama Dreams of Violets o íránských protestech. Vzniklo za pouhé dva tisíce dolarů a stalo se prvním celovečerním AI filmem, který kdy přijal velký filmový festival. Na Odysseu navázal hned poté. Podle vlastních slov na filmu pracoval tři měsíce na částečný úvazek s rozpočtem, který sám označil jako „nižší až střední pěticiferný“, tedy zhruba nižší desítky tisíc dolarů. Nolanova Odyssea měla rozpočet kolem 250 milionů dolarů.
Pro hlavní roli si Koosha půjčil vlastní podobu, Pooya hraje Eurylocha a Tom Rogers dělá Mentora. Dohromady prý film využívá podobu třinácti reálných lidí. Hotový snímek běží 150 minut (v červencovém oznámení se ještě mluvilo o 135), sledovat ho jde jedině přes webový prohlížeč na stránkách Fountain 0 a stojí 9,99 dolaru, v přepočtu asi 250 korun s DPH. Appka pro chytrou televizi neexistuje. Vtipnou historku dává do placu recenzent The Verge, který si ho musel pustit na mobilu a obraz zrcadlit na televizi. Absolute cinema.
Tom Rogers v tiskové zprávě sám přiznal, že diváci budou Nolanovu verzi pravděpodobně považovat za „lepší“, a cíl popsal jako snahu podnítit širokou diskuzi o budoucnosti filmové tvorby. Fountain 0 tedy od začátku počítalo s tím, že v přímém srovnání s Hollywoodem prohraje. Jde mu především o pozornost, kterou najíždění na cizí marketing zaručuje.
Kritici i diváci se shodují: je to fiasko
A jak recenze dopadly? Jednohlasně špatně. Recenzent The Verge Andrew Webster sledoval hlavně dva problémy: konzistenci a nudu. Popsal, jak se v průběhu záběrů mění výška kyklopa, jak se vlny na moři pohybují proti směru větru, jak neodpovídají ústa postav vyřčeným slovům (a někdy se hýbou úplně bez zvuku), jak se vesla při veslování ohýbají a kroutí a jak se jedna z lodí ve velké flotile pohybuje po hladině bokem a spoustu dalších problémů. Umělou inteligencí namluvený dabing je prý místy málo srozumitelný a aby toho nebylo málo, jména Odyssea i Dia se v něm vyslovují špatně.
Nešlo přitom jen o Verge. Server Futurism napsal, že by radši znovu prožil celou trojskou válku, než aby sledoval takhle dlouhé dílo, které jen chrlí obrazy působící, jako by je někdo ukradl z lepších filmů. Euronews sesbíral reakce ze sociálních sítí, kde diváci psali o „žluklém slopu“ a „AI parazitovi“, a upozornil, že už jen podle traileru je koním v záběrech něco vážně špatně. Server Kotaku zase poznamenal, že film je sice na první pohled působivý, ale stačí se podívat podruhé a je jasné, že Odysseus nevypadá stejně ani mezi dvěma sousedícími záběry.
Horší než samotný vzhled postav je ale to, jak film vypráví příběh. Webster totiž popisuje, že díky tomu, jak dnešní modely umí souvisle vygenerovat pouhých pár vteřin záběru, působí celý film jako nesourodá sbírka útržků slepených dohromady bez ladu a skladu. Kdo Odysseu nezná předem, z filmu se toho navíc prý moc nedozví, o Penelopiných nápadnících se například nedozvíme skoro až do konce „filmu“. Herecké výkony popisuje jako nepochopitelně mizerné, s nepřirozenými pauzami a záchvaty smíchu odnikud. Efektům podle něj chybí váha, jako by tu neplatila fyzika, a příšery vypadají jako ošuntělé loutky, které jsou vedle hyperrealistických lidských tváří údajně jako pěst na oko.
Na co (zatím) AI ve filmu nestačí
Není náhoda, že první film Fountain 0, dvoutisícidolarové Dreams of Violets, byl kratší, útržkovitější a stylisticky blíž experimentálnímu dokumentu. Tedy přesně tomu formátu, na který dnešní generativní video modely stačí. Hraný celovečerní příběh s konzistentními postavami, fyzikou a dramatickým obloukem přes dvě a půl hodiny je úplně jiná disciplína.
Ani nejlepší dostupné modely na generování videa, tedy Googlí Veo, čínský Kling od Kuaishou nebo třeba Runway, dnes spolehlivě nezvládnou o moc víc než pár vteřin, maximálně pár desítek vteřin souvislého záběru. Koosha musel Odysseu poskládat z tisíců takových útržků a doufat, že spolu budou dávat smysl. Očividně to tak úplně nevyšlo. OpenAI navíc příští týden, přesně 24. září, definitivně vypne svůj model Sora 2. Firma na jeho provozu měla prodělávat kolem milionu dolarů denně a počet aktivních uživatelů jí klesl z milionu na méně než polovinu. Ani jeden z aktuálně dostupných nástrojů zatím nenabízí nic, co by šlo použít na natočení hodinového filmu bez lidského dohledu nad každým záběrem.
AI tím ve filmu neztrácí smysl. Jen ale dost výrazně ukazuje, že „napiš mi celý film“ zatím není úkol, na který jsou dnešní nástroje stavěné. Firmy, které se snaží tenhle rozdíl přeskočit jedním skokem, na to logicky doplácejí.
Reklamy, které nepoznáte
Jinde v mediálním průmyslu přitom AI funguje překvapivě dobře. Hlavně tam, kde nemusí unést dvouhodinový příběh, ale jen třicet vteřin dojmu.
Loni v červnu ozdobila přenos třetího zápasu finále NBA reklama pro burzu předpovědí Kalshi, kterou reklamní veterán P. J. Accetturo natočil za dva dny čistě pomocí AI nástrojů. Na síti X napsal, že ho Kalshi najalo, aby udělal nejujetější reklamu na finále NBA, jaká jen jde a povedlo se: video s opilým chlapem objímajícím čivavu, nevěstou prchající před policií na golfovém vozíku a farmářem v bazénu plném vajec sklidilo do týdne přes tři miliony zhlédnutí. Klíč k úspěchu přitom nebyl v tom, že by reklama vypadala jako skutečná scéna. Naopak, chaotická, mírně přehnaná estetika hraje ve prospěch nedokonalostí AI, místo aby je schovávala.
eToro šlo přesně opačnou cestou. Když loni v květnu burza spustila reklamní kampaň vytvořenou kompletně v Googlím nástroji Veo 2, výsledné třicetivteřinové spoty (jízda autem po Toskánsku, svatba na jezeře Como) byly podle marketingových médií od klasicky natočeného videa k nerozeznání.
Po odchodu Sereny Williams z profesionálního tenisu spustilo Nike s agenturou AKQA kampaň Never Done Evolving, ve které proti sobě na virtuálním kurtu nastupují dvě AI verze Williamsové, sedmnáctiletá a pětatřicetiletá. Reklama vyhrála Cannes Lions Grand Prix v kategorii Digital Craft. Indická Cadbury zase pomocí AI vygenerovala tisíce personalizovaných reklam, ve kterých bollywoodská megahvězda Shah Rukh Khan osloví jménem konkrétní malý krámek, technologie mu jen namontovala jinou tvář a hlas do stejné šablony. Kampaň pomohla drobným obchodníkům ke skutečným tržbám a vyhrála D&AD Graphite Pencils i Gold Lion na Cannes Lions. A nejdál v úspornosti dotáhl celou věc australský operátor Amaysim, kterému celostátní televizní spot vysílatelné kvality stihl vyrobit dvoučlenný tým za necelé dva týdny.
Není to ale bezproblémová revoluce. Podle letošní studie IAB přeceňují marketingoví manažeři oblibu AI reklam u diváků v průměru o 37 procentních bodů. Firmy si tedy myslí, že se lidem AI reklamy líbí mnohem víc, než je realita. Podle letošního průzkumu Harris Poll je se sledováním reklamy s AI mluvčím nebo AI podobou alespoň trochu v pohodě jen 51 procent Američanů, zbytek by takovou reklamu ve vysílání Super Bowlu raději neviděl, ať vypadá sebelíp.
Tichá sázka Bena Afflecka
Všechny AI reklamy mají ale jedno společné: umělá inteligence v nich dělá celou práci od prvního do posledního snímku sama, a daří se jí to hlavně proto, že jde o krátký, samostatný kus obsahu. Přesně to, na co dnešní modely stačí. Existuje ale i úplně jiný způsob, jak AI ve filmu využít, a s délkou výsledku vůbec nesouvisí: použít ji jako neviditelného asistenta na jeden konkrétní krok uprostřed jinak lidmi řízené, třeba i dvouhodinové produkce. I Google svým nástrojem Veo touhle cestou stavěl storyboardy pro kampaně na telefony Pixel, hotové reklamy ale dodělávali skuteční režiséři. A přesně tímhle směrem, jen mnohem hlouběji a s mnohem větším rozpočtem, se vydal herec, producent, režisér a byznysmen Ben Affleck.
Zatímco Fountain 0 sbíralo posměch, o pár měsíců dřív proběhla zpráva, která ukazuje, kam skutečné peníze v AI filmovém byznysu tečou. Pátého března oznámil Netflix akvizici firmy InterPositive, kterou v roce 2022 potichu založil herec a režisér Ben Affleck; později do ní investičně vstoupil i fond RedBird Capital. Affleck svoje angažmá až do oznámení tajil, a to navzdory tomu, že veřejně dřív mluvil o AI dost skepticky. V podcastu Joea Rogana ještě začátkem letošního roku, těsně před oznámením prodeje, řekl, že AI podle něj neumí „napsat nic smysluplného“ ani vytvořit film „z ničeho“.
InterPositive přitom není generátor videa typu Sora nebo Veo. Sám Affleck to výslovně odlišil. Nejde o textové promptování ani generování něčeho z ničeho. Firma místo toho staví nástroje pro postprodukci: AI model natrénovaný na vizuální logiku a střihovou konzistenci, který filmařům pomáhá s technicky náročnou a nudnou prací, jako je odstraňování lanek, přerámování záběrů, dosvětlování scén nebo doplňování pozadí. Tvůrčí rozhodnutí má podle Afflecka zůstat výhradně v rukou lidí, do nástroje prý zabudovali i omezení, která tvůrčí záměr chrání.
Netflix za něj zjevně nelitoval peněz. Podle Bloombergu mohla transakce v hotovosti a výkonnostních odměnách dosáhnout až 600 milionů dolarů, červencové čtvrtletní hlášení pro americkou komisi pro cenné papíry pak upřesnilo hotovostní částku na 587 milionů dolarů, tedy zhruba 12,3 miliardy korun. Jde o druhou největší akvizici v historii Netflixu, hned za nákupem nakladatelství Roalda Dahla za zhruba 690 milionů dolarů z roku 2021. Celý šestnáctičlenný tým InterPositive přešel pod Netflix, Affleck zůstal ve firmě jako poradce.
Šéf Netflixu Ted Sarandos při oznámení řekl, že AI v nějaké formě dnes využívá kolem tří set produkcí streamovací služby, většinou právě v postprodukci na komplikované záběry. Jako příklad uvedl dokumentární seriál The American Experiment, kde sedmnáct minut AI vylepšených záběrů vzniklo prý dvakrát rychleji a za poloviční náklady oproti tradičním postupům.
Celou zprávu navíc okořenila jedna ironie: Affleck roky vystupoval jako obhájce lidské kreativity v Hollywoodu a zároveň si potichu budoval vlastní AI firmu. Server The Ankler i řada lidí na sociálních sítích mu to po oznámení vyčetli. Ptali se, proč AI firmu tak dlouho tajil, zrovna v době, kdy se celý průmysl (naposledy i kvůli stávkám scenáristů a herců v roce 2023) obává, co AI s jejich prací udělá.
V dobré společnosti
InterPositive není ojedinělý případ, jen nejdražší a kvůli známému herci asi nejviditelnější. Podobných akvizic přibývá a všechny sledují stejný vzorec. Umělá inteligence jako neviditelný nástroj v rukou lidí, ne jako náhrada za ně.
Autodesk v roce 2024 koupil startup Wonder Dynamics, který založili vizuální efektář Nikola Todorovic a herec Tye Sheridan. Jejich nástroj, dnes pod jménem Autodesk Flow Studio, umí automaticky zasadit 3D postavy do naskenovaného živého záběru včetně osvětlení, animace a kompozice, a přitom zůstat plně editovatelný. Vizuální efekty studio DNEG, které stálo za Dunou i Oppenheimerem, loni koupilo firmu Metaphysic, známou především díky virálnímu deepfake účtu na TikToku parodujícímu Toma Cruise. Nástroje Metaphysic předtím posloužily třeba ve filmu Here Roberta Zemeckise, kde digitálně omlazovaly Toma Hankse a Robin Wright napříč desítkami let. DNEG teď technologii spojuje se svou vlastní, oscarovou sadou VFX nástrojů pod značkou Brahma.
Podobnou cestou jde i slavný režisér James Cameron, člen představenstva Stability AI. Jeho firma Lightstorm Vision ve stejný den, kdy vyšla AI Odyssea, oznámila akvizici Outsyders, firmy specializované na AI konverzi filmů do 3D (na kontě má třeba přepracování Lilo & Stitch do 3D nebo koncertní film Billie Eilish). A pak je tu Wonder Project, produkční firma za seriálem House of David, která se letos na jaře spojila s AI studiem Luma a spustila iniciativu Innovative Dreams – snahu zpřístupnit nástroje takzvaného hybridního natáčení i menším tvůrcům, kteří na rozdíl od Camerona nemají miliardové rozpočty.
Žádná z těchto firem netvrdí, že dokáže vyplivnout hotový film na jeden příkaz. Všechny řeší jednu konkrétní, technicky náročnou část procesu a tvůrčí rozhodování nechávají lidem. To je mimochodem přesný opak toho, o co se pokusil Ash Koosha.
Na experimentu Fountain 0 podle mě není nic zásadně špatně. Někdo si prostě musí zkusit hranice posunout, a možná to jednou povede k něčemu zajímavému a použitelnému, stejně jako Dreams of Violets. Ale reklamy, Affleck, Wonder Dynamics i Cameron dohromady ukazují jedno docela jasné pravidlo: dnešní AI funguje skvěle, když dělá krátkou, samostatnou věc, nebo když nad každým jejím krokem drží ruku člověk. Odysseus: The Fall de facto porušil obě podmínky najednou. Měl být přes dvě a půl hodiny dlouhý a nikdo očividně neseděl nad jednotlivými záběry, aby alespoň kontroloval to, jestli spolu vůbec dávají smysl. Není pak divu že to dopadlo tak, jak to dopadlo.
Rozdíl mezi Fountain 0 a Netflixem s Affleckem spočívá hlavně v tom, že Netflix pochopil, na co technologie právě teď stačí, zatímco Fountain 0 tenhle rozdíl vědomě ignorovalo kvůli pozornosti, kterou zajišťuje souboj s Nolanovým jménem v titulku. Za pár let budou možná recenze a reakce na AI Odysseu vypadat směšně staromódně. Podle tempa, jakým se video modely poslední rok zlepšovaly, to není nemožné. Ale to je přesně ten bod: zatím ne. A dokud ne, ušetřete si těch 250 korun a pusťte si radši tu Odysseu, kterou natočili lidi s lidmi.
Adam Homola
Další dnešní články
